Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Hon na bodec Štíra

Hon na bodec Štíra

Štír v Mléčně dráze. Autor: David Malin
Štír v Mléčně dráze.
Autor: David Malin
Souhvězdí Štíra obecně patří mezi nejvýraznější a nejkrásnější hvězdná uskupení na obloze. Mnozí dokonce tvrdí, že jde o nejkrásnější souhvězdí vůbec. V České republice ovšem tak nemůžeme soudit, neboť nám není dopřáno díky jeho poloze na obloze zcela docenit jeho krásu. Z doslechu či jiných zdrojů se k nám dostává smutná informace, že u nás lze spatřit jen jeho horní polovinu, neboť ocas Štíra i s jeho pověstným bodcem leží nemilosrdně skryta pod jižním horizontem. Ovšem to není až tak úplně pravda…

Souhvězdí Štíra je jednou z dominant letní oblohy. Leží uvnitř a na západ od centra Mléčné dráhy, a to poměrně nedaleko. To je v podstatě jeden ze základních kamenů jeho zmiňované atraktivity. Podle legendy jej seslala na Zem řecká bohyně Gaia, či dle jiných zdrojů Diova žena Héra, aby zahubil všestranného a tudíž i obávaného lovce Oriona. Hrozilo, že lovec vyhubí na naší rodné planetě veškerý život. Když Štír Oriona skutečně uštkl, bohové se rozhodli oba povznést na nebeskou klenbu, avšak každého umístili na opačnou stranu oblohy. Nad Štírem také nalezneme rozsáhlé souhvězdí Hadonoše, který je v řecké mytologii považován za Aescualapa, syna boha Apollóna. Ten byl v mládí svěřen moudrému kentaurovi Chironovi. Od kentaura se naučil všem tajným léčebným metodám a byl tak prý i schopen vzkřísit mrtvého. Na obloze je nad Štírem výš; když Štír zapadá, Hadonoš jej usmrcuje a křísí Oriona vycházejícího nad východním obzorem. Ten pak dominuje celému zimnímu období a až na jaře jej zase časně ráno střídá božský Štír. Každý rok se nám tedy nad hlavami odehrává jedna velká legenda.

Seznamte se se Štírem

Štíra poznáme poměrně snadno. Leží-li nad jižním obzorem, čtveřice výrazných hvězd v oblouku znázorňuje jeho klepeta. Ta byla v minulosti značně rozsáhlejší – tvořily je i nejvýraznější hvězdy současného souhvězdí Vah. Proto se nemůžeme divit, že nejjasnější hvězda Vah nese název Zubenelgenubi, což ve volném překladu z arabštiny znamená „jižní klepeto“ či „jižní pařát“. Dále už pak Štíra tvoří elegantní smyčka výrazných hvězd utvářejících jeho tělo a samozřejmě ocas s bodcem. Dominantní postavení v této hvězdné „šňůře“ zaujímá poměrně výrazná načervenalá hvězda Antares, která je ve skutečnosti rudým velebobrem ležícím od Slunce ve vzdálenosti přibližně 600 světelných let. Kdyby tenhle „tlouštík“ ležel uprostřed Sluneční soustavy na místě Slunce, byl by jeho povrch daleko za drahou Marsu a vnitřní planety by neexistovaly (ostatně i vnější plynné planety by měly přinejmenším odlišné dráhy). Pověstnou perličkou Štíra pro středoevropany je obří kulová hvězdokupa M4 ležící jen nedaleko na jihozápad od Antara. Na obloze zaujímá plochu podobnou jako Měsíc v úplňku, čehož si však při její výšce nad českým obzorem sotva všimneme. U nás je totiž jen těžce zpozorovatelná i volným zrakem bez dalekohledu. Ve skutečnosti leží asi 7200 světelných let daleko a zaujímá přibližně kulový prostor o průměru asi 70 světelných let. Čítá na statisíce hvězd, z nichž ty nejstarší v ní se chlubí nevídaným věkem okolo 12,2 miliardy roku. To je „jen“ 1,5 miliardy let od vzniku vesmíru.

Bodec jako klíčová dírka...

Štír v Mléčné dráze z Tehránu. Autor: Babak Tafreshi
Štír v Mléčné dráze z Tehránu.
Autor: Babak Tafreshi
Celou tu elegantní hvězdnou smyčku zakončuje dvojice hvězd ostře vyhnutých z ladného zákrutu Štírova ocasu. Jasnější z nich je hvězda Shaula o hvězdné velikosti 1,6 magnitudy, slabší Lesath s 2,7 magnitudy. Právě tato dvojice hvězd tvoří onen bájný bodec, jehož jed usmrtil lovce Oriona. Na obloze severovýchodně od něj najdeme dvojici překrásných otevřených hvězdokup M6 a M7, které patří mezi nejjižněji položené objekty světoznámého Messierova katalogu. Výraznější M7 doplňuje středovou oblast Mléčné dráhy o beztak velké bohatství očima viditelných skvostů vzdáleného nebe. Právě ona nesmírná fotogeničnost nejen Štírova bodce, ale i celého zbytku souhvězdí na západním „břehu“ Mléčné dráhy činí ze Štíra jedno z nejopěvovanějších hvězdných uskupení na letní či na celé obloze vůbec.

Bodec Štíra je proto pro středoevropské obdivovatele noční oblohy jakousi mystickou bránou do světa fantastické jižní oblohy. Je to to, co nám bez možnosti vycestování není dopřáno nikdy na vlastní oči vidět, a přesto (a právě) to je pro mnohé splněným snem. Možnost spatřit střed Mléčné dráhy vysoko nad obzorem prošpikovaný sítí temných mlhovin, legendární Jižní kříž s hvězdnou Klenotnicí či nepřehlédnutelným Uhelným pytlem, obří kulovou hvězdokupu Omega v Kentaurovi nebo – a to především – dvě výrazná hvězdná oblaka kroužící kolem jižního pólu známá jako Magellanova mračna. Nic z toho od nás spatřit nelze, ale bodec Štíra je jakousi symbolickou klíčovou dírkou ke dveřím tohoto bohatého hvězdného ráje. Když jej člověk spatří, aspoň na chvíli ucítí zlomek toho nepopsatelného nadšení.

Lovte ostražitě u obzoru

Navzdory obecné skutečnosti, že je Štír od nás vidět jen z jeho horní poloviny, nutno konstatovat, že Štírův bodec u nás za velmi dobrých podmínek (i se zmíněnou dvojicí otevřených hvězdokup) spatřit lze. Při jeho deklinaci -37° (nebeská souřadnice ekvivalentní zeměpisné šířce) se v České republice na 50° severní šířky dostává až 3° nad obzor. Ten údaj také značí, že Štírův bodec přechází nadhlavníkem v oblastech ležících na 37. jižní rovnoběžce, tedy například v jižní Austrálii, na Novém Zélandě nebo v Argentině a Chile. V praxi to pro nás znamená dvě věci. Ke spatření je třeba si na čas kulminace Štírova bodce, tedy dosažení jeho maximální výšky nad jižním obzorem, najít místo s dokonale odkrytým jižním obzorem. Druhou podmínku už ovšem neovlivníte – je třeba mít jasno a čisto i u obzoru. Je třeba se vyvarovat oblastem s častým smogem, který se i při jasné obloze po celou noc sápe až do inkriminované výšky nad obzorem. I přes poměrně velkou jasnost hvězd Štírova bodce je nanejvýš vhodné pozorovat někde mimo města (a vyhnout se i oblastem, odkud právě nad jižním obzorem nějaké velké město je). Také je vhodné si vytipovat noc, kdy neruší Měsíc, který právě v jarních a letních měsících dosahuje fáze úplňku nedaleko souhvězdí Štíra a jeho svit značně ruší. Pokud tohle všechno vaše pozorovací podmínky splňují, můžete jít lovit. Výhodou je samozřejmě skromná výbava obsahující alespoň malý triedr, divadelní kukátko či monokulár. S tím si i lépe vychutnáte dvojici „Messierových“ otevřených hvězdokup.


Souhvězdí Štíra nad českým obzorem
(najetím myší na obrázek se zobrazí popisky)

Obrázek s popisem title=

Při najetí myší na obrázek výše se vám zobrazí spojnice souhvězdí a popisky objektů nacházejících v něm či v jeho blízkosti. Obrázek ukazuje vzhled souhvězdí při kulminaci Štírova bodce v ČR na souřadnicích 50° severní šířky a 15° západní délky. Obrázek pozadí (oblohy) byl vytvořen programem Stellarium.

Souhvězdí Štíra je viditelné čím dál lépe. Už za pozdního květnového večera jej spatříme vycházet nad jihovýchodním obzorem. Na bodec je ale třeba si ještě počkat. Kdy že jej spatříme nejlépe? K tomu nám pomůže následující tabulka, která shrnuje nejlepší viditelnost Štírova bodce nad jižním obzorem v průběhu jarních a letních měsíců. Tato tabulka je univerzální přinejmenším na několik dalších desetiletí, časy jsou uvedeny pro 15° východní délky. Údaje jsou v letním čase a udávají kulminaci jasnější hvězdy Shaula v době, kdy je ještě (již) dostatečná tma.

Datum Čas
1. května04:00
15. května03:05
1. června01:55
15. června01:00
1. července00:00
15. července23:00
1. srpna21:55
15. srpna20:55

O něco lépe jsou na tom na Slovensku. Například v jednom z nejjižnějších slovenských měst, Komárnu, vystupuje Štírův bodec téměř 5° nad obzor a jsou o kapku lépe vidět i další hvězdy Štírova ocasu. Pokud ale zatoužíte spatřit dle mnohých nejkrásnější souhvězdí na obloze celé, naplánujte si letošní dovolenou například do Chorvatska, Řecka, Tuniska nebo Španělska. Budete zase o krok blíž k jižanskému hvězdnému ráji.

Blížící se představení

Na úplný závěr jedna mimořádná perlička. Chcete-li si lov Štírova bodce spojit něčím ještě fotogeničtějším, než je samotná dvojice „jedovatých“ hvězd, označte si v diáři datum 15. června. Toho dne večer budeme po dlouhé době svědky úplného zatmění Měsíce, které se navíc může chlubit mimořádnou délkou fáze úplného zatmění. Úplňkový Měsíc bude v zemském stínu ponořen téměř 101 minut a v průběhu tohoto úkazu značně potmavne a získá mystický narudlý až nahnědlý nádech. Úplné zatmění skončí ve 23:03 letního času a Měsíc ještě celou další hodinu bude vystupovat ze zemského stínu. V té době už také bude vycházet Štírův bodec. Mimo samotného Štíra bude okolí zbarveného Měsíce dotvářet (mimo město) stříbřitá Mléčná dráha ve Střelci a s ní i spoustu mlhavých objektů vzdáleného nebe. Za normálního úplňku by toto bylo jen stěží vidět. Nenechte si tuto mimořádnou podívanou ujít, ještě vás budeme informovat. Nedočkavým doporučujeme stránku Astro.sci.muni.cz/zatmeni nebo stránku na Astro.cz.


Obloha kolem Měsíce 15. června 2011 v době zatmění
(najetím myší na obrázek se zobrazí popisky)

Obrázek s popisem title=

Při najetí myší na obrázek výše se vám zobrazí popis souhvězdí a objektů nacházejících se na obloze během znázorněné fáze úplného zatmění. Vyobrazená obloha odpovídá tomu, co byste viděli nad obzorem ve střední Evropě, tj. na souřadnicích 50° severní šířky a 15° západní délky, a to za ideálních podmínek (bezoblačná obloha, minimální světelné znečištění). Během zatmění jas Měsíce poklesne natolik, že na obloze vyniknou i slabší hvězdy, Mléčná dráha a objekty vzdáleného nebe. Obrázek pozadí (oblohy) byl vytvořen programem Stellarium.

Barevné oblohové mapky v plném rozlišení (1024x768 px; 72 dpi) si můžete stáhnout ZDE.

Poznámka redakce: Pokud se vám podaří (nebo podařilo) Štírův bodec z naší kotliny nafotografovat a chtěli byste se o snímky podělit, zašlete nám je na redakční adresu info@astro.cz. Sejde-li se více fotografií, vytvoříme fotogalerii. K e-mailu nezapomeňte doplnit Jméno a Příjmení, Místo a čas pozorování, příp. informace o vaší fotografické technice. Rovněž nesmírně rádi přijmeme a zveřejníme fotografie s celým souhvězdím Štíra, kterou jste měli možnost pořídit z jižnějších krajů.




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008, jejím vedoucím redaktorem se stal na jaře roku 2009. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.



49. vesmírný týden 2016

49. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Planety

Hvězdy bloudivé, oběžnice, planety. Několik pojmenování téhož. Ostatně i řecké πλανήτης, neboli planétés, znamená vlastně „tulák“. Pro mnoho z nás obíhá kolem Slunce planet devět. Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun a Pluto. Ovšem od roku 2006, od valného shromáždění

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Za súmraku

Vrch Ostrá 1247mnm. Počas astronomického súmraku ešte posledné slnečné svetlo osvetľovalo horizont. Na fotke je vidieť Mesiac, Mars, Venušu a Mliečnu cestu.

Další informace »