Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Hon na prachovou stopu komety 10P/Tempel

Hon na prachovou stopu komety 10P/Tempel

První foto od Francoise Kugela 10. července 2010.
První foto od Francoise Kugela 10. července 2010.
Menší senzaci mezi amatérskými astronomy vyvolal snímek komety 10P/Tempel od Francoise Kugela z Francie, na kterém je kromě asymetrické komy a iontového ohonu vidět i dlouhá úzká čára, která se táhne celým snímkem a protíná kometu. Jedná se o takzvanou prachovou stopu, větší prachové částice uvolněné z komety při jejích průletech okolo Slunce, které se pomalu rozptylují po celé délce dráhy. Zachycení prachové stopy potvrdil následně z Japonska Toru Yusa.

Prachové stopy jsou v podstatě jednou vývojovou fází meteorických rojů, pokud by totiž Země prachovou stopu komety protnula, pozorovali bychom velice silný meteorický déšť. Bohužel u komety 10P/Tempel toto opravdu nehrozí, stopa míjí Zemi v bezpečné vzdálenosti. Seznam prachových stop různých komet lze nalézt například na této adrese: www.astro.umd.edu/~msk/projects/trails. Většina z nich je ale zachytitelná jen pomocí Spitzerova infračerveného dalekohledu. Po prohlédnutí snímků se ale nelze divit, že se amatérským astronomům povedlo zachytit prachovou stopu komety 10P/Tempel. Její stopa patří mezi nejjasnější.

Francois Kugel foto z 21. července 2010 s 10° stopou.
Francois Kugel foto z 21. července 2010 s 10° stopou.
Francois Kugel se ale s pouhým vyfocením stopy nespokojil a stal se z něj doslova stopař. Stopu se snažil vystopovat do co největší délky. Ráno 21. července se mu úspěšně povedlo nasnímat stopu komety do délky 10° od komety, jenže to bylo ještě málo.

Foto Francoise Kugela z 24. července 2010 s 20° stopou.
Foto Francoise Kugela z 24. července 2010 s 20° stopou.
Pokus zopakoval 24. července, kdy se mu povedlo zachytit prachovou stopu ještě do dvojnásobné délky, tedy 20° daleko od samotné komety, což je zatím rekord! Jednoduchým výpočtem vychází, že skutečná délka zachycené stopy je přibližně 41 mil. km, což je více než čtvrtina vzdálenosti Země od Slunce.

Tento výsledek je skutečným průlomem mezi amatérskými pozorovateli komet. Kometa je navíc momentálně nejjasnější kometou na obloze, její jasnost se v současné době pohybuje okolo 8.5 mag a je pozorovatelná před svítáním. Na obloze se nachází více než 10 stupňů pod jasným Jupiterem a k jejímu vyhledání stačí větší binokulár (například 15x70). Vyhledávací mapky komety můžete nalézt ZDE. Více o kometě najdete například na stránkách Seiichi Yoshidy (včertně vývoje jasnosti a dráhových elementů) či na Cometography.com.

Kometa bude také jedním z hlavních cílů astronomické expedice LEPEX 2010, která se koná 5. 8.-15. 8. blízko Vsetína. Kromě semináře o meziplanetární hmotě budou v rámci expedice nainstalované dalekohledy zamířené na kometu pro zájemce o její odpozorování. Více informací o akci naleznete ZDE.




O autorovi

Jakub Černý

Jakub Černý

Jakub Černý (* 25. června 1982, Praha, Česká republika) je amatérský astronom, který se věnuje především pozorování komet (druhotně i meteorů). Je správcem novinkového serveru o viditelných kometách www.kommet.cz a jako člen Společnosti pro MeziPlanetární Hmotu se věnuje právě začínajícím "kometářům". V případě viditelnosti zajímavé komety koordinuje mimořádnou pozorovací kampaň, která se zaměřuje na vizuální i CCD hlídku očekávaného objektu.



8. vesmírný týden 2017

8. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 20. 2. do 26. 2. 2017. Měsíc je mezi úplňkem a poslední čtvrtí. Planeta Venuše a nedaleký slabší Mars zůstávají na večerní jihozápadní obloze. V druhé polovině noci a ráno můžeme pozorovat Jupiter, za svítání také Saturn. Z komet je stále nejlepší večerní 2P/Encke, kometa 45P je příliš difúzní a tedy vizuálně ne tak pěkná. Z nabídky 100 pozorování máme tento týden výzvu zkusit dvě planetky, jeden zákryt hvězdy planetkou a konjunkci Marsu s Uranem. Na jižní polokouli navíc proběhne prstencové zatmění Slunce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Od protisvitu k falešnému úsvitu

Je počátek února 2017. Soutěž „Česká astrofotografie měsíce“ vstoupila do svého 13. roku a my tu máme další nepřehlédnutelnou fotografii nebeských mysterií. Jejím autorem je východočeský astrofotograf Petr Horálek. I když, v případě Petra Horálka není žádná lokalizace přesná. Jeho putování

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Planety

Vzdálenosti planet od Země

Další informace »