Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  HST: zákryt Ganymeda za Jupiterem

HST: zákryt Ganymeda za Jupiterem

Zákryt Ganymeda za Jupiterem.
Zákryt Ganymeda za Jupiterem.
Hubblův kosmický dalekohled HST přistihl největší Jupiterův měsíc Ganymed právě v okamžiku, kdy si s ním "hrál na schovávanou". Na tomto snímku s vysokým rozlišením je zachycen těsně předtím, než se zcela schoval za planetou.

Ganymed oběhne kolem planety Jupiter jednou za 7 dní. Protože dráha měsíce je nakloněna tak, že její rovina míří téměř k Zemi, běžně můžeme pozorovat přechod měsíce před či za kotoučkem planety.

Ganymed, největší známý měsíc ve Sluneční soustavě, se skládá z ledu a horniny. Je dokonce větší než planeta Merkur. Ganymed však vypadá jako špinavá sněhová koule v blízkosti Jupiteru, největší planety ve Sluneční soustavě. Na snímku z HST je zachycena pouze část jeho jižní polokoule.

Pohled z HST je tak kvalitní, že astronomové mohou studovat vzhled povrchu měsíce Ganymed, především výrazně bílý impaktní kráter Tros, obklopený soustavou paprsků - světlých pásů materiálu, vyvrženého z kráteru. Kráter Tros a jeho soustava paprsků má velikost srovnatelnou s americkým státem Arizona.

Na fotografii je také zřetelně vidět Velká rudá skvrna v atmosféře Jupiteru, útvar připomínající velké oko (zhruba uprostřed snímku). Tento atmosférický vír, který je zhruba dvakrát větší než Země, zuří na Jupiteru již více než 300 let (alespoň tak dlouho je již pozorován). Díky vysoké rozlišovací schopnosti Hubblova kosmického dalekohledu snímky také odkrývají na obří plynné planetě strukturu oblačnosti v její atmosféře, například další rozmanité bouře a víry.

Astronomové využívají takovéto snímky ke studiu horních vrstev atmosféry planety Jupiter. Když se Ganymed postupně schovává za planetou, odražené sluneční světlo od jeho povrchu následně proniká atmosférou kolem planety. Informace o složení atmosféry se "otisknou" do tohoto záření, což je pak vodítkem k určení například vlastností mlžného oparu nad vrcholky vysoké oblačnosti planety.

Tato barevná fotografie byla vytvořena ze tří jednotlivých snímků, pořízených kamerou WFPC-2 (Wide Field Planetary Camera-2) přes červený, zelený a modrý filtr. Snímek ukazuje planetu Jupiter a měsíc Ganymed téměř v přírodních barvách.

Zdroj: hubblesite.org
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



33. vesmírný týden 2017

33. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 14. 8. do 20. 8. 2017. Měsíc bude v poslední čtvrti. Dojde k zákrytu Hyád a ve dne také Aldebaranu. Jupiter mizí večer na jihozápadě. Saturn je za soumraku nad jihozápadem. V druhé polovině noci uvidíme Neptun a Uran. Ráno se ukazuje Venuše. Aktivita Slunce je opět nízká. Očekáváme start Falconu 9 s Dragonem k ISS, Atlasu V s komunikační družicí TDRS-M a Proton-M by měl vynést komunikační družici Blagovest.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Střecha Slovenska

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2017 obdržel snímek „Střecha Slovenska“, jehož autorem je Václav Hýža. Pilíř noci, rozlité mléko bohyně Héry, bývalá cesta slunce, která je dnes v popelu. Také nebeská řeka Inků, most čínských milenců, ale i věčný svit duší, které opustily svět.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

perseida v kasiopeie

kasiopeia, M31 a slabá perseida prolétající kolem

Další informace »