Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  HST: zákryt Ganymeda za Jupiterem

HST: zákryt Ganymeda za Jupiterem

Zákryt Ganymeda za Jupiterem.
Zákryt Ganymeda za Jupiterem.
Hubblův kosmický dalekohled HST přistihl největší Jupiterův měsíc Ganymed právě v okamžiku, kdy si s ním "hrál na schovávanou". Na tomto snímku s vysokým rozlišením je zachycen těsně předtím, než se zcela schoval za planetou.

Ganymed oběhne kolem planety Jupiter jednou za 7 dní. Protože dráha měsíce je nakloněna tak, že její rovina míří téměř k Zemi, běžně můžeme pozorovat přechod měsíce před či za kotoučkem planety.

Ganymed, největší známý měsíc ve Sluneční soustavě, se skládá z ledu a horniny. Je dokonce větší než planeta Merkur. Ganymed však vypadá jako špinavá sněhová koule v blízkosti Jupiteru, největší planety ve Sluneční soustavě. Na snímku z HST je zachycena pouze část jeho jižní polokoule.

Pohled z HST je tak kvalitní, že astronomové mohou studovat vzhled povrchu měsíce Ganymed, především výrazně bílý impaktní kráter Tros, obklopený soustavou paprsků - světlých pásů materiálu, vyvrženého z kráteru. Kráter Tros a jeho soustava paprsků má velikost srovnatelnou s americkým státem Arizona.

Na fotografii je také zřetelně vidět Velká rudá skvrna v atmosféře Jupiteru, útvar připomínající velké oko (zhruba uprostřed snímku). Tento atmosférický vír, který je zhruba dvakrát větší než Země, zuří na Jupiteru již více než 300 let (alespoň tak dlouho je již pozorován). Díky vysoké rozlišovací schopnosti Hubblova kosmického dalekohledu snímky také odkrývají na obří plynné planetě strukturu oblačnosti v její atmosféře, například další rozmanité bouře a víry.

Astronomové využívají takovéto snímky ke studiu horních vrstev atmosféry planety Jupiter. Když se Ganymed postupně schovává za planetou, odražené sluneční světlo od jeho povrchu následně proniká atmosférou kolem planety. Informace o složení atmosféry se "otisknou" do tohoto záření, což je pak vodítkem k určení například vlastností mlžného oparu nad vrcholky vysoké oblačnosti planety.

Tato barevná fotografie byla vytvořena ze tří jednotlivých snímků, pořízených kamerou WFPC-2 (Wide Field Planetary Camera-2) přes červený, zelený a modrý filtr. Snímek ukazuje planetu Jupiter a měsíc Ganymed téměř v přírodních barvách.

Zdroj: hubblesite.org
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



8. vesmírný týden 2017

8. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 20. 2. do 26. 2. 2017. Měsíc je mezi úplňkem a poslední čtvrtí. Planeta Venuše a nedaleký slabší Mars zůstávají na večerní jihozápadní obloze. V druhé polovině noci a ráno můžeme pozorovat Jupiter, za svítání také Saturn. Z komet je stále nejlepší večerní 2P/Encke, kometa 45P je příliš difúzní a tedy vizuálně ne tak pěkná. Z nabídky 100 pozorování máme tento týden výzvu zkusit dvě planetky, jeden zákryt hvězdy planetkou a konjunkci Marsu s Uranem. Na jižní polokouli navíc proběhne prstencové zatmění Slunce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Od protisvitu k falešnému úsvitu

Je počátek února 2017. Soutěž „Česká astrofotografie měsíce“ vstoupila do svého 13. roku a my tu máme další nepřehlédnutelnou fotografii nebeských mysterií. Jejím autorem je východočeský astrofotograf Petr Horálek. I když, v případě Petra Horálka není žádná lokalizace přesná. Jeho putování

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Oko do vesmiru

Canon 6D+Samyang 24mm, f1.4@f2.8, ISO 6400, 15sec Pano z 50 fotiek

Další informace »