Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Jasný meteor 7. března 2013
Jiří Srba Vytisknout článek

Jasný meteor 7. března 2013

Bolid ze 7. března 2013 s halem nad Beskydami. Autor: CeMeNT.
Bolid ze 7. března 2013 s halem nad Beskydami.
Autor: CeMeNT.
Dne 7. března 2013 hodinu po půlnoci (SEČ, všechny časy v následujícím textu jsou jsou uvedeny v SEČ) přeletěl nad jižním Polskem velmi jasný meteor – bolid. Přes nepříznivé počasí na většině území ČR se jev podařilo zachytit na videozáznamech z dvojice kamer české části sítě CEMENT (Central European MEteor NeTwork), a také v jižním Polsku na pěti stanicích polské bolidové sítě PFN. Rovněž byla zachycena rádiová odezva od ionizované stopy vytvořené tímto meteorem pomocí pasivního radarového zařízení SMRST (SMPH). Při opakovaných explozích meteor dosáhl absolutní jasnosti kolem -7 mag. Jeho zdánlivá jasnost byla však ještě vyšší. Již tak mimořádný úkaz si na své konto připsal ještě jednu výjimečnost: na jednom z videozáznamů se kolem přelétajícího bolidu podařilo díky přítomnosti vysoké oblačnosti zaznamenat malé halo.

Průlet meteoru atmosférou se podařilo zaznamenat na dvou stanicích středoevropské sítě pro sledování meteorů – CEMENT, a to ve Valašském Meziříčí a v Kroměříži. Okolní stanice této sítě (Maruška, Bílý kříž i Vsetín) již v té době měly zataženo (nebo jejich zorné pole míří jiným směrem). Jev se podařilo zaznamenat rovněž na polském území, a to pomocí kamer Polské bolidové sítě - PFN (stanice PFN32, PFN37, PFN40, PFN41 a PFN42). Změny jasnosti v atmosféře byly detekovány na profesionální stanici Evropské bolidové sítě (ASU AV ČR) na Lysé hoře. Na videozáznamu z Valašského Meziříčí je těleso patrné v čase 0:59:47 s - 50,4 s (+/- 0,1 s), celý jev tedy trval asi 3,4 s. Nejdelší část stopy však byla za lepších atmosférických podmínek pozorována ze stanice PFN40, kde jev začíná ještě asi o 0,1 s dříve). Je však potřeba si uvědomit, že vizuální pozorovatel za jasné oblohy (která byla jen v Polsku) by let meteoru mohl sledovat dříve, protože detekční limit citlivosti kamer je za běžných okolností asi 2,5 mag a při vysoké oblačnosti ještě více. Profesionální bolidová síť získala pomocí čidel jasu oblohy interval přeletu 0:59:48,1s - 50,3 s, což odpovídá nejjasnější a nejbližší části letu tělesa (respektive explozivnímu zániku objektu). Zaznamenaný rychlý konec jevu je v dobrém souhlasu s časem určeným z videozáznamů.

Vzhledem k tomu, že jsou k dispozici záznamy z celkem sedmi stanic ve střední Evropě, bylo možné na základě čtyř nejúplnějších záznamů s vhodnou geometrií spočítat dráhu letu tělesa v atmosféře a původní dráhu meteoroidu ve sluneční soustavě. Parametry dráhy spočetl Jakub Koukal (SMPH, CEMENT). Nominální vypočtená dráha meteoroidu ve Sluneční soustavě z modelu se započtenou decelerací (zpomalování vlivem brždění o atmosféru Země) má následující parametry: vzdálenost přísluní q=0,971 AU, excentricitu e=0,967, argument přísluní w=163,2°, délka výstupního uzlu W=346,4° a inklinace i=115,9°. Zajímavý je především poslední parametr 'i', který značí dráhu s vysokým sklonem 115,9° vůči rovině oběhu Země, a vzhledem k tomu, že číslo je větší než 90, jedná se o dráhu retrográdní (těleso obíhalo v opačném smyslu než Země). Největší nejistota panuje u stanovení excentricity a tím pádem velikosti hlavní poloosy dráhy tělesa. Takový typ drah je typický pro komety, tedy i v našem případě by se mohlo jednat o objekt kometárního původu. Tomu nasvědčuje i nízká hodnota soudržnosti materiálu meteoroidu, mez pevnosti byla podle průběhu fragmentace stanovena na 0,036 MPa (+/- 0,011). Tato hodnota spadá do třídy pevnosti IIIB, což je měkký kometární materiál. Podle výpočtů těleso vstoupilo do atmosféry vysokou geocentrickou rychlostí 61,3 km/s. Také proto začalo svítit velmi vysoko v atmosféře, ve výšce 119 km nad Zemí. A pohaslo ve výšce 67 km nad povrchem. Pozorovaná dráha v atmosféře měla délku 168 km.

Světelná křivka bolidu ze 7. března 2013. Autor: CeMeNT
Světelná křivka bolidu ze 7. března 2013.
Autor: CeMeNT
Jak je vidět z křivky jasnosti získané na základě záznamu z Valašského Meziříčí, zpočátku probíhalo zjasňování meteoru rovnoměrně. Po sérii několika záblesků značících počátek fragmentace objektu dochází po 1,7 s letu k maximálnímu zjasnění, jehož absolutní jasnost byla na základě vícestaničního pozorování stanovena na -7 mag (určení jasnosti je však problematické, neboť záznamy ze všech stanic jsou vesměs saturované, a navíc na obloze chybí odpovídající srovnávací objekty). Po maximálním záblesku dochází k rychlému poklesu jasnosti a následnému kolísání, které se ale nakonec ustálilo a zánik zbytků tělesa již probíhal opět rovnoměrně. Křivka vývoje jasnosti po explozích je však zkreslena pohasínající stopou, která v tom okamžiku byla jasnější než zbylé těleso. Poslední viditelné známky tělesa na videu z Valašského Meziříčí jsou v čase 0:59:50,3 s, záznam s pohasínající stopou však končí až o sekundu později.

Stopa objektu v atmosféře byla na videozáznamech pozorovatelná minimálně dalších několik sekund po zmizení tělesa, ale vizuální potvrzení jejího trvání chybí. Částice uvolněné při průletu tělesa po jeho kontaktu s atmosférou Země však vytvořily sloupec ionizovaného plynu. Ten funguje jako ‚zrcadlo‘ pro vhodné frekvence rádiových vln, a díky tomu je možné detekovat stopy meteorů v atmosféře na základě sledování signálu vzdálené rádiové stanice, která je jinak mimo přímý dosah. Stopa tohoto bolidu byla zachycena pasivním rádiovým detektorem SMRST, který na Hvězdárně Vsetín provozuje SMPH. Rádiová odezva stopy byla poprvé zachycena v čase 0:59: 47 (+/- 2s), což je ve velmi dobrém souhlasu s video pozorováním, a naposledy byly její známky patrné v čase 1:03:39 (+/- 5s), tedy necelé 4 minuty po zdokumentovaném začátku jevu.

Dráha meteoru nad Beskydami Autor: CeMeNT
Dráha meteoru nad Beskydami
Autor: CeMeNT
Jasnost zdokumentovaného jevu měla za následek ještě jedno unikátní pozorování. Vzhledem k tomu, že na stanici Valašské Meziříčí bylo v době pozorování zataženo vysokou cirrovitou oblačností, způsobil meteor zdánlivé jasnosti kolem -9 mag vznik optického úkazu známého jako malé halo. Ten je obvykle pozorován u Slunce či Měsíce poblíž úplňku, protože pouze tyto objekty obvykle umožní vznik dostatečně jasného halo pro běžné pozorování. Halo vzniká díky odrazu a lomu paprsků světla na ledových krystalech přítomných ve vysoké atmosféře ve výšce kolem 8-10 km nad povrchem. Z pohledu ČR je pozorování halového jevu u jasného bolidu výjimečnou raritou. Záznamy podobných úkazů ve světě lze nalézt u videopozorování jasných bolidů pomocí automatických celooblohových komor, ale i tak se jedná maximálně o desítky zdokumentovaných případů na celém světě.

Zachycení takto jasného meteoru a za daných okolností (atmosférických podmínek) je přesně úkolem pro pozorovatele sdružené v rámci sítě CEMENT. Jedině tyto poloamatérské stanice jsou schopny pracovat i za nepříznivého počasí, neboť princip jejich činnosti je podobný spíše zařízením na ostrahu majetku. Jsou tedy v činnosti i za atmosférických podmínek, za kterých (z technických důvodů) neprobíhá fotografické ani elektronické sledování profesionálními celooblohovými systémy (ať už se jedná o systém ASU AV ČR nebo ASU SAV).

Zařízení na Hvězdárně Valašské Meziříčí bylo zakoupeno v roce 2011 v rámci projektu KOSOAP. V roce 2012 byla jeho činnost automatizována a rozšířena o nový kamerový systém.

Převzato, další snímky a fotografie: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

Jiří Srba

Jiří Srba

Narodil se v roce 1980 ve Vsetíně. Na střední škole začal navštěvovat astronomický kroužek při Hvězdárně Vsetín, kde se stal aktivním pozorovatelem meteorů a komet. Zde také publikoval své první populárně astronomické články. Je členem Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH). V současné době pracuje jako odborný pracovník Hvězdárny Valašské Meziříčí. Připravuje české překlady tiskových zpráv Evropské jižní observatoře.

Štítky: Bolid


39. vesmírný týden 2016

39. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 26. 9. do 2. 10. 2016. Měsíc bude v novu. Venuše, Mars a Saturn najdeme večer stále jen nízko nad obzorem. Neptun a Uran můžeme pozorovat celou noc. Na ranní obloze můžeme před svítáním pozorovat kužel zvířetníkového světla do něhož před východem Slunce stoupá planeta Merkur a bude zde také srpek Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Pradědovy Perseidy 2016

Píše se rok 258, 10. srpen. Na rošt nad horké uhlí je položen správce chrámové pokladny před několika dny popraveného papeže Sixta II a je opékán zaživa. Po chvíli volá: „Z jedné strany jsem již opečený, pokud mě chcete mít dobře udělaného, je čas mě otočit na druhou stranu.“ Toto utrpení podstoupil

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

ISS

Stanice ISS nízko nad JV obzorem,začínají večerní přelety nad ČR.

Další informace »