Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Jasný záblesk nad Slovenskem

Jasný záblesk nad Slovenskem

Bolid z 28.2.2010 na průmyslové kameře
Bolid z 28.2.2010 na průmyslové kameře
Neobvyklý jev pozorovali lidé 28. února 2010 hlavně ve střední a východní části Slovenské republiky. Byl však spatřen i z Maďarska, Polska a České republiky. Jedno hlášení pochází dokonce až z Plzně, tj. ze vzdálenosti cca 500 km. O co se jednalo?

Ve 22:24:46 UT se náhle rozjasnila obloha silnou září, která prosvítala skrz oblačnost a trvala několik sekund. Některým pozorovatelům přišla nazelenalá. Podle videa, které si můžete prohlédnout níže, byla její intenzita velmi proměnná, s několika prudkými záblesky. Při nejsilnějším z nich zcela zmizely stíny od pouličních lamp a světlo bylo srovnatelné s denním. Po několika minutách se ozvalo hřmění, některými svědky přirovnané k bubnování, které trvalo déle něž minutu. Jiným zvuk připomněl spíše dunění přistávajícího velkotonážního letadla. Dorazila i tlaková vlna, která na pár sekund rozechvěla skla v oknech. Řada lidí se na základě toho domnívala, že došlo k výbuchu nějaké továrny, případně k letecké katastrofě.

Z Plzně byl ve stejný čas spatřen nízko nad východním obzorem zelený bolid, u kterého pozorovatel odhadnul jasnost na -9  magnitudu. Byl zakončen ve výšce asi pěti stupňů silnou explozí. Jednalo se o stejný úkaz, pouze sledovaný na částečně jasné obloze a proto mohl být lépe identifikován. Na většině území naší republiky i Slovenska bylo v té době zataženo, někde dokonce pršelo nebo sněžilo. Z tohoto důvodu nemohli těleso zaznamenat astronomové na Lomnickém štítě a z kamer evropské bolidové sítě jej zachytila jen jedna. Bohužel zrovna ta nejvzdálenější. Radiometrické údaje o průletu meteoroidu atmosférou získalo šest stanic.

Podle náhodných pozorovatelů byl úkaz výrazně jasnější než Měsíc v úplňku a trval možná až 5-6 sekund. Někteří se zmiňují, že světlo zesilovalo pozvolna a zvuk byl slyšet velmi brzo po jeho pohasnutí. Je však nutné přihlédnout k tomu, že byli neobvyklým jevem zaskočeni až šokováni a jejich svědectví mohou být proto silně zkreslená. Jeden ze svědků zahlédl v protrhané oblačnosti kouřovou stopu, která na obloze vydržela asi 20 sekund. Její zbytky byly vidět ještě druhý den ráno, kdy je v 5:15 UT vyfotografoval Michael Kročil z jaderné elektrárny Dukovany.

Drahomír Chochol z astronomického ústavu SAV se na základě získaných dat domnívá, že původní objekt mohl mít velikost několik decimetrů až jeden metr. Počáteční hmotnost se odhaduje na jednu tunu a rychlost na 10 až 20 km/s. Zřejmě někde poblíž Košic (novější zprávy uvádí okolí obce Gemer) ve výšce kolem 30 kilometrů došlo k výbuchu, který těleso rozmetal na malé kousky. Podle Pavola Rapavého, ředitele Hvězdárny v Rimavskej Sobote, je velmi pravděpodobné, že by některý z těchto úlomků mohl dopadnout až na zemský povrch. Případné meteority by prý mohly mít hmotnost až kolem 10 kg, ale protože chybí fotografie bolidu, je šance na jejich nalezení velmi malá. Už se dokonce objevila zpráva, že k pádu meteoritu opravdu došlo a to nedaleko obce Bretka, v blízkosti slovensko-maďarských hranic. Měl tam při dopadu vzniknout několikametrový kráter, ale tato informace je pravděpodobně jen fáma.

Zřejmě nejlépe bolid zaznamenala jedna maďarská bezpečnostní kamera a video z ní včetně komentáře si můžete prohlédnout třeba na serveru YouTube.

Použité zdroje:
[1] Prelet bolidu nad strednou Európou
[2] Mimoriadne jasný bolid nad Slovenskom 28.2.2010
[3] Bolid nad Slovenskom a Českom
[4] Nad Košicemi vybuchl meteorit
[5] Tajomný vesmírny objekt vystrašil Slovákov
[6] Tajomná žiara nad Slovenskom!
[7] V noci vystrašil ľudí zrejme meteoroid
[8] Nočný záblesk a zvuk pripomínajúci hrmenie spôsobil meteor

Převzato: Hvězdárna a planetárium Plzeň




O autorovi

Václav Kalaš

Narodil se v Plzni a o astronomii se začal zajímat už od dětství. Asi prvním impulzem byl článek "Objevování sluneční soustavy", který vyšel jako příloha časopisu Mladý svět. Když o něco později zjistil, že Hvězdárna a planetárium Plzeň pořádá astronomický kroužek, přihlásil se do něj. Této organizaci zůstal věrný až do jejího sloučení s Hvězdárnou v Rokycanech. Nejprve jako zaměstnanec, nyní jako externí spolupracovník. Nejprve se věnoval jen astronomii, po havárii raketoplánu Columbia začal pomalu pronikat i do tajů kosmonautiky. Pozoruje meteory, píše články hlavně o nich, ale nevyhýbá se ani jiným tématům. V kosmonautice se zaměřuje zejména na raketoplány. Kontakt: Vaclav.Kalas@seznam.cz.



16. vesmírný týden 2024

16. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Vírová galaxia M51

Vírová galaxia (iné názvy: Špirálovitá galaxia M51, Messierov objekt 51, Messier 51, M 51, NGC 5194, Arp 85) je klasická špirálovitá galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Bola objavená Charlesom Messierom 13. októbra 1773. Táto galaxia sa nachádza blízko hviezdy Alkaid (eta UMa) zo súhvezdia Veľká medvedica. Táto galaxia tvorí s hviezdami Alkaid a Mizar takmer pravouhlý trojuholník s pravým uhlom pri hviezde Alkaid. Nájsť sa dá aj pomocou myslenej spojnice hviezd Alkaid a Cor Caroli. Galaxia leží v jednej štvrtine vzdialenosti od Alkaida k Cor Caroli. Vírová galaxia bola v skutočnosti prvou objavenou špirálovou galaxiou. Už 30-centimetrový ďalekohľad spoľahlivo zobrazí jej špirálovú štruktúru. Vírová galaxia má aj svojho sprievodcu, menšiu galaxiu NGC 5195, ktorú objavil v roku 1781 Messierov priateľ Mechain. Sú spojené medzigalaktickým mostom, ktorý je predĺžením špirálového ramena M51. Je zaradená v Arpovom katalógu podivných galaxií ako špirálová galaxia so sprievodcom. Vírová galaxia a jej sprievodca bývajú niekedy označovaní ako dvojitá galaxia. Obe galaxie sa k sebe približujú, až nakoniec splynú do jednej. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, Starnet++, Adobe photoshop 203x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 38x300 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 150 flats, master darks, master darkflats 4.3. až 12.4.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »