Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Kappa Cygnidy 2010

Kappa Cygnidy 2010

dn15116-1_540.jpg

Dňa 18.8.2010 nastane maximum meteorického roja kappa Cygnidy. Tento roj patrí k tým slabším, jeho ZHR dosahuje iba 4-6 meteorov za hodinu. Roj je v činnosti od 3.8. do 25.8. Tento roj je známy tým, že sa mu občas podarí "vyrobiť" nejaký ten veľmi jasný bolid. Materským telesom roja je asteroid 2008ED69, ktorý je potomkom rozpadu väčšieho telesa, ktoré sa rozpadlo pred približne 4000 až 6000 rokmi.

Radiant Kappa-Cygnid. Zdroj: IMO.
Radiant Kappa-Cygnid. Zdroj: IMO.

Meteorický roj kappa Cygnidy, hoci patrí medzi slabšie roje si rozhodne zasluhuje pozornosť. Jeho aktivita je pozorovaná takmer každý rok už od polovice 19. storočia a to približne v období od 3.8. do 25.8. Maximum nastáva na dĺžke Slnka 145°, čo pripadá na 18.8. Poloha radiantu je α = 19 hod 4 min, δ = +59°. Priemerná hodinová frekvencia dosahuje iba 6 meteorov za hodinu, no vyskytujú sa veľmi jasné bolidy. Meteory tohto roja sú pomerne pomalé, ich rýchlosť pri vstupe do zemskej atmosféry dosahuje iba 25 km/s. Pozorovatelia ich väčšinou opisujú ako modrobiele. Roj má veľmi premenlivú aktivitu a tak väčšina údajov o ňom ešte nie je známa. Výskyt veľmi jasných bolidov naznačuje, že rozpad materského telesa prebehol iba nedávno. Vysoký sklon bolidov (i = 28-38 stupňov) a nízka excentricita je veľmi neobvyklá u meteorických rojov aj asteroidov. Materské teleso by teda malo byť ľahko odlíšiteľné z množstva prípadných kandidátov. Identifikáciu telesa urobil Peter Jenniskens, pričom za materské teleso určil asteroid 2008ED69, ktorý je potomkom rozpadu väčšieho telesa pred 4000 až 6000 rokmi. Tento objav bol aj neskôr potvrdený. Podľa výpočtov je samotný prúd meteoroidov hmotnejší ako materské teleso. Numerickými výpočtami sa zistilo, že kappa Cygnidy vznikli približne okolo roku 4000—1600 p.n.l. rozpadom kométy Jupiterovej rodiny. Väčšina úlomkov prechádza blízkosti dráhy planéty Venuša, a tvorí tak jeden z jej najsilnejších rojov. Roj je ale dostatočne široký, aby zasiahol aj do miest zemskej dráhy.

Tohtoročné pozorovacie podmienky sú veľmi dobré, nakoľko dorastajúci Mesiac zapadá pred polnocou. To znamená, že v druhej polovici noci nebude svojim svitom rušiť pozorovanie. Pozorovať je možné vizuálne, teleskopicky a vďaka výskytu veľmi jasných bolidov aj fotograficky.

Zdroj:
IMO
Meteory.sk




O autorovi



30. vesmírný týden 2018

30. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 23. 7. do 29. 7. 2018. Měsíc bude v úplňku a nastane dlouhé úplné zatmění. Mars bude v opozici se Sluncem. Večer je vidět Venuše, Jupiter a Saturn. Ráno je vidět také Neptun a Uran. Očekáváme dva starty s celkem 14 družicemi v jednom dni, respektive během čtvrt hodiny. Před 45 lety odstartovala v lodi Apollo na palubu orbitální stanice Skylab poslední dlouhodobá posádka.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC4725

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2018 obdržel snímek „NGC 4725“, jehož autorem je Dušan Šulc   NGC 4725. Popravdě, co takový název komu z nezasvěcených řekne … Asi mnoho ne. Ovšem astronomové, zejména ti noční, si po vyslovení tohoto názvu začnou libovat. A možná

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Noc v Horách

Tahle fotka vznikala dost zajímavě. Nemohl jsem najít žádnou kompozici, a nebylo moc času kvůli měsící co vycházel relativně brzo. Nakonec mě napadlo tohle panorama. Začal jsem oblohou, (6 snímků na Star Adventurer montáži asi 3 metry pod vrcholem který blokoval poryvy větru). Po nafocení oblohy jsem vylezl na nejvyšší bod, sundal montáž, nasadil kulovou hlavu a začal hledat správně popředí. Našel jsem toto - viz. fotka - a začal snímat. Bohužel jsem úplně zapomněl na měsíc, a ten vylezl nad skalní útvary kus ode mě krásně akorát na předposlední fotku popředí (7 fotek) Nezbývalo nic jiného než začít znova s měsíčním světlem. Když se na to dívám s časovým odstupem, ani mi to měsíční světlo tak nevadí - alespoň se zvýraznila skála uprostřed fotky, na které se marně se svou čelovkou a bundou černou jak noc snažím vyniknout. Při focení popředí byla již mléčná dráha posunutá asi o vzdálenost osvětlené části prostředního kamene, nicméně oblohu jsem se spodkem srovnal podle siluet hor na panorama s montáží. Výšlap to byl docela těžký, i pár divokých prasat s krávami jsem potkal, takže jsem opravdu rád že něco vyšlo. Původně jsem myslel že tu i přespím, nicméně byla taková zima, že jsem se po hodině snahy usnout rozhodl vstát a jít zpátky dolů. (ne, neměl jsem spacák :) ).

Další informace »