Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Když se vrací hvězdný prach...
Ivo Míček Vytisknout článek

Když se vrací hvězdný prach...

Na západním pobřeží USA se v neděli rozzáří pěkný bolid, optimisté slibují "šajbu"až -7 velikosti. Ohnivé představení se začne sto kilometrů nad Zemí 15.1.2006 v 9:56 UT, to už bude mít návratové pouzdro (SRC) za sebou 4 hodiny samostatného letu.

K Zemi se tak bude vracet sonda Stardust, lépe řečeno nejprve její návratový modul se vzorky kometárního prachu, který sebrala na své pouti v těsné blízkosti (236 km) od jádra komety P/Wild 2. Oddělená letová část zanikne na jiném místě zemské atmosféry později. Mise již byla několikrát různě popsána jinými autory a tak si nezbývá než přát, aby to tentokrát vyšlo při přistání lépe než sondě Genesis při návratu v roce 2004.

Zajímavou skutečností ovšem je, že se i takovýto průlet dá sledovat s vědeckými cíli. Totiž - návratové těleso je ve tvaru nízkého kužele s průměrem 0,811m má hmotnost 45,8kg, do atmosféry vstoupí rychlostí 12,8 km/s (ve výšce 135 km) pod úhlem 8°, maximální přetížení dosáhne 40g, Po aerodynamickém zabrždění bude následovat vystřelení stabilizačního a pak i hlavního padáku - sonda má za úkol měkce přistát na pevném povrchu.

Pozorovatelé v okolí sestupné dráhy tělesa tedy budou moci zažít za jasného počasí zář umělého bolidu, pravda pokud nebudou na takovém místě, že jim bude v azimutu vadit měsíční úplněk. Téměř 90s by mohlo těleso zářit jasněji než Venuše, v maximu a ve viditelném světle se předpokládá až -7 magnituda, to už bude těleso ve výšce 60 km nad povrchem (nad obcí Carlin, Nev.).

Noční přistání návratového pouzdra je plánováno poblíž Salt Lake City na základně U.S. Air Force Utah Test and Training Range, odtud bude po dohledání převezeno do laboratoře NASA Johnson Space Center v Houstonu.

V oblasti bude pozorovat průlet atmosférou skupina odborníků NASA i z paluby letounu DC-8. Jejich hlavním úkolem bude nasnímání rázové vlny během průletu tělesa atmosférou, chemické procesy a měření teploty v okolí návratového pouzdra, tyto výsledky pak budou sloužit především jako další základ pro optimalizaci tepelných štítů sond pohybujících se druhou kosmickou rychlostí. Od dob měsíčních výzkumů spojených s návratem na Zemi v 70. letech minulého století (Apollo a Luna) to byla jen meziplanetární sonda Genesis v r. 2004, která vstoupila do naší atmosféry druhou kosmickou rychlostí, ale na povrch dopadla volným pádem a tak byl obsah kontejneru s částicemi slunečního větru kontaminován pozemskými částicemi - jejich přebírání běží dodnes a podle posledních zpráv vědeckých "Popelek" konečně úspěšně!

Materiál tepelného štítu na návratovém pouzdru je kandidátem na povrchovou ochranu CEV - připravovaného nového dopravního prostředku NASA, který by měl nahradit v budoucnu stávající raketoplány. I této části (vedle kometárního a mezihvězdného materiálu) bude tedy věnována zvýšená pozornost, vědci z technologických laboratoří NASA Ames jsou zvědaví na změny v povrchové vrstvě materiálu, jeho chování ve vysokých teplotách a při možné kontaminaci kometárními i pozemskými částicemi.

Pozorovací kampaň, kterou koordinuje Peter Jenniskens z kalifornského SETI institutu pro amatérské pozorovatele předpokládá především sledování změn jasnosti a stopy v ovzduší. Požadaván je i záznam na video z různých míst, aby se tak dala určit prostorová dráha tělesa a chování atmosféry. Pro nácvik sloužilo nedávné maximum meteorického roje Quadrantid. Radioastronomům se nabízí klasické měření odrazu signálu od vytvořené stopy, ale předpokládá se i nahrávání zvukových efektů průletu.

Obsah návratového pouzdra je další kapitola, aerogel na ploše 1000 cm2 by měl obsahovat miliony částic z okolí kometárního jádra (jejich nárazy počítalo palubní počítadlo impaktů) a dále by se v aerogelu měla dát rozpoznat mezihvězdná hmota, kterou lapač zachytával během letu v průběhu 150 dní.

A v neposlední řadě se budou pozorování chování tělesa v atmosféře brát jako etalon pro popis chování "původních" meteorů.

Na neděli tedy budu velmi zvědavý - a hlavně přeju měkké přistání!

Další informace lze nalézt na http://reentry.arc.nasa.gov a http://stardust.arc.nasa.gov odkud byly čerpány informace pro tento článek.

Související články na astro.cz:
2006-01-09 Kosmická mise sondy STARDUST vrcholí
2004-06-23 Zajímavá kometa WILD-2
2004-01-05 STARDUST se vrací se vzorky komety
2004-01-04 Stardust u komety 81P/Wild 2 nezaváhala
2002-11-05 Setkání Stardust s planetkou Annefrank
2001-01-17 Sonda Stardust nabrala kurz ke kometě
2000-11-22 Sondu Startdust zasáhlo sluneční vzplanutí
2000-05-01 Podivné organické makromolekuly v mezihvězdném prachu
1999-02-05 Stardust startuje
1998-08-12 Sonda ICE - 20 let
1998-08-10 Pošlete jméno ke kometě




O autorovi



49. vesmírný týden 2016

49. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

VdB149, VdB150, LDN1235 - prach v souhvězdí Cephea

Souhvězdí Cephea je cirkumpolárním souhvězdím naší severní oblohy. Podobně jako například Velká medvědice, jejíž část označujeme lidovým jménem Velký vůz. Ale přeci … Velký vůz pozná téměř každý, o Cepheovi mnoho z „neastronomů“ možná ani neví. A astronom? Ten nás většinou odbude větou typu:

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mesíc

Další informace »