Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Kolik souhvězdí můžeme vidět z České republiky?

Kolik souhvězdí můžeme vidět z České republiky?

Nejjižnější část souhvězdí Štíra od nás neuvidíme
Nejjižnější část souhvězdí Štíra od nás neuvidíme
Jak je známo, v astronomii je celá obloha rozdělena na 88 různě velkých oblastí, kterým se říká souhvězdí. Pokud snad někde narazíte na hodnotu 89, je to špatně a na vině bude nejspíše souhvězdí Hada. To sice má dvě oddělené části (hlavu hada a ocas hada), mezi kterými leží Hadonoš, ale obě se počítají jen jako jedno souhvězdí. Často se souhvězdí dělí do skupin podle různých hledisek, která se obvykle vztahují k určitému místu. Například podle období, kdy jsou nejlépe viditelná se rozlišují na jarní, letní, podzimní a zimní. Kromě nich ještě existuje skupina tzv. cirkumpolárních (obtočnových) souhvězdí, která se nikdy nedostanou pod obzor a jsou proto viditelná celý rok. My zde použijeme trochu jiné kritérium a to viditelnost z území České republiky. Některá souhvězdí z území našeho státu vidíme celá, jiná jen částečně a další neuvidíme vůbec.

Jak zjistíme, zda nějaké souhvězdí je od nás viditelné či nikoli? Důležitým údajem je v tomto případě poloha pozorovacího stanoviště, konkrétně jeho zeměpisná šířka. Ta se v případě České republiky pohybuje v rozmezí od 48° 33' 06,5" (nejjižnější bod, nedaleko samoty Mlýnec) do 51° 03' 20,5" (nejsevernější bod, v blízkosti osady Severní). Abychom získali nejjižnější možnou deklinaci, jakou jsme schopni ještě spatřit, stačí od zeměpisné šířky pozorovacího místa odečíst 90 stupňů. Z toho vychází, že například pro 50 stupeň severní šířky jsou viditelná souhvězdí, která se nacházejí severněji než deklinace -40 stupňů. Samozřejmě to je teoretická hodnota, platící jen za ideálních podmínek - nulový obzor a žádné další rušivé vlivy. Navíc do ní není započtena astronomická refrakce, díky které můžeme vidět i více než půl stupně "pod obzor". V praxi to proto bude poněkud odlišné a nejjižnější část oblohy se bude měnit působením různých faktorů. Pro naše účely si tedy na obloze vytvoříme pomyslný pás, který bude na severu ohraničen deklinací -35 stupňů a na jihu -45 stupňů. Všechna souhvězdí, ležící severně od něj, budeme považovat za celá viditelná, ta, co jsou položena jižněji, pak za zcela neviditelná. Zbytek, který libovolnou částí zasahuje do tohoto pásu, označíme jako viditelná částečně.

Po rozdělení souhvězdí do těchto tří skupin nám vyjde, že 48 jich uvidíme z naší republiky bez problémů celých. Toto číslo vám možná bude povědomé. Ano, stejný počet souhvězdí zavedl řecký astronom, astrolog a geograf Klaudios Ptolemaios již ve druhém století našeho letopočtu. Když však porovnáme jeho seznam s naším, zjistíme, že se shodují jen v 38 položkách, zbytek se liší. Je to způsobeno tím, že obloha byla od té doby několikrát "upravována", některá souhvězdí zanikla, jiná naopak byla nově zavedena a měnily se i jejich hranice. Navíc Ptolemaios má ve svém seznamu několik souhvězdí, která jsme zařadili do skupiny částečně viditelných a jedno dokonce mezi neviditelné. Porovnat oba seznamy můžete v tabulce:

Ptolemaiova souhvězdí a souhvězdí ležící severněji od deklinace -35 stupňů


Ptolemaiův seznam Současný seznam Poznámky
Andromeda Andromeda  
Beran Beran  
Blíženci Blíženci  
Býk Býk  
Cefeus Cefeus  
Delfín Delfín  
Drak Drak  
Eridanus    viditelné částečně 
Had Had  
Hadonoš Hadonoš  
Havran Havran  
Herkules Herkules  
  Honící psi vzniklo později
Hydra   viditelné částečně
  Jednorožec vzniklo později
  Ještěrka vzniklo později
Jižní koruna   viditelné částečně
Jižní ryba   viditelné částečně
Kassiopeia Kassiopeia  
Kentaur   viditelné částečně
Koníček Koníček  
Kozoroh Kozoroh  
Labuť Labuť  
Lev Lev  
  Lištička vzniklo později
Loď Argo     již neexistuje 
Lyra Lyra  
  Malý lev vzniklo později
Malý medvěd Malý medvěd  
      
Ptolemaiův seznam Současný seznam Poznámky
Malý pes Malý pes  
Oltář   neviditelné
Orel Orel  
Orion Orion  
Panna Panna  
Pastýř Pastýř  
Pegas Pegas  
Perseus Perseus  
Pohár Pohár  
Rak Rak  
Ryby Ryby  
  Rys vzniklo později
Severní koruna Severní koruna  
  Sextant vzniklo později
Střelec    viditelné částečně 
Šíp Šíp  
Štír   viditelné částečně
  Štít vzniklo později
Trojúhelník Trojúhelník  
Váhy Váhy  
Velká medvědice Velká medvědice  
Velký pes Velký pes  
Velryba Velryba  
  Vlasy Bereniky vzniklo později
Vlk   viditelné částečně
Vodnář Vodnář  
Vozka Vozka  
Zajíc Zajíc  
  Žirafa vzniklo později

Druhou skupinu tvoří 22 souhvězdí, která jsme označili za viditelná jen částečně, protože některá jejich část má deklinaci mezi -35 a -45 stupni. Mohou to být jak souhvězdí, ležící severněji a jen nepatrnou částí zasahující do onoho rozmezí (Hydra), tak i vyloženě jižní souhvězdí, u kterých splňují podmínku jen jejich nejsevernější partie (Malíř). V následujících dvou tabulkách jsou seřazena podle deklinace severní či jižní hranice. Platí, že čím je v tabulkách souhvězdí výše, tím lépe bude z naší republiky pozorovatelné.

Souhvězdí viditelná částečně


Podle severní hranice
Název Sever Jih
Hydra    6,50° -35,67°
Eridanus    0,50° -57,83°
Štír   -8,33° -45,83°
Lodní záď -11,33° -51,17°
Střelec -11,67° -45,33°
Kompas -17,50° -37,33°
Pec -23,67° -39,50°
Vývěva -24,67° -40,50°
Jižní ryba -24,83° -36,33°
Sochař -24,83° -39,33°
Holubice -27,00° -43,17°
Rydlo -27,00° -48,67°
Mikroskop -27,50° -45,00°
Vlk -29,83° -55,67°
Kentaur -30,00° -64,83°
Jeřáb -36,17° -56,33°
  Jižní koruna     -37,00°     -45,50°  
Plachty -37,17° -57,33°
Fénix -39,17° -57,83°
Hodiny -39,67° -67,00°
Pravítko -42,33° -60,50°
Malíř -42,83° -64,17°
Podle jižní hranice
Název Sever Jih
Hydra    6,50° -35,67°
Jižní ryba -24,83° -36,33°
Kompas -17,50° -37,33°
Sochař -24,83° -39,33°
Pec -23,67° -39,50°
Vývěva -24,67° -40,50°
Holubice -27,00° -43,17°
Mikroskop -27,50° -45,00°
Střelec -11,67° -45,33°
  Jižní koruna     -37,00°     -45,50°  
Štír   -8,33° -45,83°
Rydlo -27,00° -48,67°
Lodní záď -11,33° -51,17°
Vlk -29,83° -55,67°
Jeřáb -36,17° -56,33°
Plachty -37,13° -57,33°
 Eridanus        0,50°     -57,83°  
Fénix -39,17° -57,83°
Pravítko -42,33° -60,50°
Malíř -42,83° -64,17°
Kentaur -30,00° -64,83°
Hodiny -39,67° -67,00°

Zeleně podbarvená souhvězdí by měla být teoreticky viditelná z 50 stupně severní šířky celá, ale pouze při ideálních podmínkách. Žádná jejich část nemá deklinaci nižší než -40 stupňů. Takových podmínek je ale v praxi téměř nemožné dosáhnout, takže většinou je uvidíme jen částečně. U souhvězdí bez podbarvení by neměl být problém spatřit alespoň jejich část, zato žlutě zvýrazněná budou pořádný oříšek. Pravděpodobně se nám je nepodaří spatřit vůbec a i kdybychom to štěstí měli, tak bychom uviděli jen nepatrnou část těsně nad obzorem. Že by mohla být vidět severní část Pravítka nebo Malíře je pak téměř vyloučeno, ale v seznamu jsou uvedena pro úplnost také.

A která souhvězdí určitě z našich zeměpisných šířek nikdy neuvidíme? Pokud budeme hodně velcí optimisté a započítáme i Pravítko a Malíře mezi částečně viditelné, zbude nám jich celkem 18. Tato souhvězdí leží v blízkosti jižního pólu a najdete je v následující tabulce:

Neviditelná souhvězdí


Dalekohled Létající ryba Oltář
Chameleon Lodní kýl Páv
Indián Malý vodní had Rajka
Jižní kříž Mečoun Síť (Mřížka)
Jižní trojúhelník Moucha Tabulová hora
Kružítko Oktant Tukan

Takže jaká je správná odpověď na otázku, položenou hned v nadpisu? Abychom na ni dokázali odpovědět, nejprve vypočítáme maximální deklinaci, jakou jsme schopni teoreticky pozorovat z krajních bodů České republiky. Když opět zanedbáme vliv refrakce vyjde nám hodnota -38,94 stupňů pro nejsevernější a -41,45 stupňů pro nejjižnější lokalitu. V praxi je samozřejmě nutné počítat s tím, že skutečný dosah bude menší. V tabulce níže najdete počty a viditelnost souhvězdí pro daná místa a navíc jsou v ní uvedeny údaje pro maximální viditelnou deklinaci -35, -40 a -45 stupňů. První z nich je asi nejblíže realistickému odhadu, jaké nejjižnější oblasti jsme schopni ve skutečnosti z našeho území pozorovat, druhá pak přibližně odpovídá teoretickému dosahu ze středu republiky. Poslední hodnota (-45 stupňů) je uvedena spíše pro zajímavost, protože je z našeho území nedosažitelná.

Počet souhvězdí v závislosti na dosažitelné deklinaci


  Deklinace     Celá souhvězdí     Částečně viditelná     Celkem     Neviditelná  
-35,00° 48 15 63 25
-38,94° 51 15 66 22
-40,00° 53 15 68 20
-41,45° 54 14 68 20
-45,00° 56 14 70 18

Převzato: Hvězdárna a planetárium Plzeň, novinky na Facebooku




O autorovi

Václav Kalaš

Narodil se v Plzni a o astronomii se začal zajímat už od dětství. Asi prvním impulzem byl článek "Objevování sluneční soustavy", který vyšel jako příloha časopisu Mladý svět. Když o něco později zjistil, že Hvězdárna a planetárium Plzeň pořádá astronomický kroužek, přihlásil se do něj. Této organizaci zůstal věrný až do jejího sloučení s Hvězdárnou v Rokycanech. Nejprve jako zaměstnanec, nyní jako externí spolupracovník. Nejprve se věnoval jen astronomii, po havárii raketoplánu Columbia začal pomalu pronikat i do tajů kosmonautiky. Pozoruje meteory, píše články hlavně o nich, ale nevyhýbá se ani jiným tématům. V kosmonautice se zaměřuje zejména na raketoplány. Kontakt: Vaclav.Kalas@seznam.cz.



39. vesmírný týden 2016

39. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 26. 9. do 2. 10. 2016. Měsíc bude v novu. Venuše, Mars a Saturn najdeme večer stále jen nízko nad obzorem. Neptun a Uran můžeme pozorovat celou noc. Na ranní obloze můžeme před svítáním pozorovat kužel zvířetníkového světla do něhož před východem Slunce stoupá planeta Merkur a bude zde také srpek Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Pradědovy Perseidy 2016

Píše se rok 258, 10. srpen. Na rošt nad horké uhlí je položen správce chrámové pokladny před několika dny popraveného papeže Sixta II a je opékán zaživa. Po chvíli volá: „Z jedné strany jsem již opečený, pokud mě chcete mít dobře udělaného, je čas mě otočit na druhou stranu.“ Toto utrpení podstoupil

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mesic

Mesic

Další informace »