Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Kometa 46P Wirtanen na večerní obloze

Kometa 46P Wirtanen na večerní obloze

Kometa 46P Wirtanen
Kometa 46P Wirtanen
Po západu Slunce můžeme v následujících několika týdnech spatřit malými dalekohledy kometu 46P Wirtanen. Ta právě v těchto dnech dosahuje největší hvězdné velikosti (kolem 9. magnitudy) a díky její poloze na obloze a její poměrně velké centrální kondenzaci je to objekt hodný k pozorování za současných bezměsíčných nocí.

Kometu objevil americký astronom Carl Wirtanen na Linckově hvězdárně v Kalifornii 17. ledna 1948 pomocí tamního 20’’ astrografu. Na fotografické desce to byl objekt 16. magnitudy. O rok dříve, 3. prosince, kometa prošla přísluním a 5. prosince byla pouze 0.65 AU od Země. To byl ovšem jeden z jejích nejlepších návratů a její samotný objev byl tedy spíše šťastnou náhodou. V letech 1972 a 1984 pak dráhu komety pozměnil Jupiter a vzdálenost přísluní se z 1.26 AU zmenšila na 1.08 AU. Přesto však tyto návraty byly pro pozorovatele na Zemi velmi nepříznivé a při druhém z nich se dokonce kometu nepodařilo zachytit. Teprve v letech 1991 a 1998 bylo možné kometu pozorovat jako objekt 11. magnitudy (později i 10. magnitudy). Při minulém návratu komety v roce 2002 dosáhla dokonce 9. magnitudy a byla tak pozorovatelný i běžnými triedry za lepších pozorovacích podmínek. Částečně za to mohlo i zjasnění komety, ke kterému došlo na konci září toho roku.

Letošní návrat této periodické komety (se současnou periodou oběhu 5.4 roku) je geometricky příznivý, neboť kometa prolétá okolo Země ve vzdálenosti 0.92 AU. Není to sice její nejlepší návrat, nicméně i tak ji lze poměrně snadno spatřit už menšími dalekohledy. Nejlepší návrat se předpovídá na rok 2018 – tehdy by v prosinci kometa měla dosáhnout až 5. magnitudy (podle jiných zdrojů dokonce i 3. magnitudy), což by ji řadilo mezi komety viditelné pouhým okem. Okolo Země toho roku proletí ve vzdálenosti pouhých 0.078 AU (bude tedy přibližně jen 30x dál, než náš Měsíc).

Kometa právě v těchto dnech dosahuje největší hvězdné velikosti (kolem 8.5 - 9 magnitudy) a nachází se v souhvězdí Ryb, které naleznete po západu Slunce poměrně vysoko nad jihozápadním obzorem. Její pohyb po obloze je poměrně rychlý a přímý. Během měsíce bude stoupat, přesune se z Ryb do Berana, avšak začne slábnout. Její pozorovací podmínky jsou proto právě nyní nejlepší (čemuž přispívá i současná bezměsíčná obloha – Měsíc začne rušit až za týden, přibližně od 11. února; 12. února dokonce najdeme kometu zvečera jen 3.5° jihozápadně od měsíčního srpku). Počátkem března ji nalezneme v severozápadním cípu Býka, kde 6. a 7. března projde jen 2.5° severně od známé otevřené hvězdokupy Plejády. Tehdy bude dosahovat 9.5 – 10 magnitudy. Pro astronomy vybavené světelnými přístroji a fotoaparáty (či CCD kamerami) pak nabídne koncem března průchod „zlatou bránou hvězdokup ve Vozce“. V té době bude Měsíc rušit jen v druhé polovině noci a kometa bude dosahovat asi 10.5 magnitudy. Její pouť pak pokračuje přes Blížence (druhá polovina dubna), avšak to již bude pro malé dalekohledy nezachytitelná (s jasností okolo 12. magnitudy).

Mapka pro vyhledání komety 46P v únoru 2008
Mapka pro vyhledání komety 46P v únoru 2008
Pokud chcete kometu spatřit, doporučujeme ji vyhledat pomocí mapky, popřípadě navštívit nejbližší hvězdárnu. Mapka zobrazuje pohyb komety v období její největší jasnosti až do konce února (na mapce je vpravo souhvězdí Ryb – Pisces a uprostřed nahoře Beran – Aries).

Zdroje:
[1] http://www.aerith.net/comet/catalog/0046P/2002.html
[2] http://www.aerith.net/comet/catalog/0046P/2008.html
[3] http://www.cometography.com/pcomets/046p.html
[4] Hvězdářská ročenka 2008, P. Příhoda a kol., pasáž o kometách (autor Vladimír Znojil)
[5] mapka: http://www.cometchasing.skyhound.com/index.html




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.



13. vesmírný týden 2024

13. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 3. do 31. 3. 2024. Měsíc bude v úplňku a bude vidět stále později v noci. To umožní lepší pozorování komety 12P/Pons-Brooks. Na večerní obloze doplňuje jasný Jupiter ještě Merkur, který je v pondělí v maximální elongaci. Aktivitu Slunce oživily především dvě pěkné oblasti se skvrnami a hned následovaly i silné erupce. Na Sojuzu letí poprvé dvě ženy najednou. Ke startu se chystá poslední raketa Delta IV Heavy. Před 50 lety získala první detailní snímky Merkuru sonda Mariner 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 12P/Pons-Brooks

Pořízeno fotoaparátem Canon EOS 7D přes NT Sky-Watcher 200/1000 na montáži GHEQ-5. Čas expozice 35s.

Další informace »