Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Kometa C/2007 W1 Boattini se vrací na severní oblohu

Kometa C/2007 W1 Boattini se vrací na severní oblohu

Kometa Boattini 14. března 2008, foto H. Mikuz.
Kometa Boattini 14. března 2008, foto H. Mikuz.
I letošní letní oblohu by mohla nakrátko ozdobit již malými dalekohledy pozorovatelná kometa. Jde o kometu C/2007 W1 Boattini, která se v květnu letošního roku vytratila z naší noční oblohy a pozorovatelům severní oblohy se stala nespatřitelným objektem denního nebe. Od poloviny července však bude opět v dosahu malých přístrojů na ranní obloze.

Kometu objevil A. Boattini na Mt. Lemmon Survey 1.5-m reflektorem 23. listopadu 2007. Čtyři složené 30-s expozice ukázaly nepatrně asymetrickou kondenzaci o velikosti asi 8" x 6" s delší osou v pozičním úhlu 290° - 300°. Boattini popisoval, že deset složených 90-s expozic, které pořídil bezprostředně po něm C. Snodgrass na European Southern Observatory pomocí 3.58-m New Technology Telescope (+ EMMI), ukázalo komu o velikosti asi 6" x 7" a velmi slabý ohon v pozičním úhlu 293° táhnoucí se až do vzdálenosti asi 9" od kometárního jádra.

Kometa byla podprůměrně dobře pozorovatelná večer na jarní obloze, kdy se pomalu pohybovala z pohledu v ČR nízko položenými souhvězdími Havrana a Poháru. Dne 23. dubna 2008 ji pozoroval K. Hornoch, lelekovický astronom, jako objekt s jasností 8,6 magnitudy a průměrem komy 9’. Tehdy se nacházela po setmění nevysoko nad obzorem v souhvězdí Poháru, a přesto ji K. Hornoch pozoroval "pouhým" binokulárem 10x80. Na květnové a červnové obloze pozorovatelům severní oblohy kometa zcela zmizela z dohledu, neboť se octla na denním nebi v souhvězdích Hydry, Vývěvy, Kompasu, Lodní zádě, Velkého psa, Zajíce a Řeky Eridanus. Tehdy se na obloze pohybovala nejrychleji a dosáhla nejvyšší hvězdné velikosti (okolo 5. magnitudy - za takových podmínek by již mohla být pozorovatelná okem, kdyby se nacházela na noční obloze). To proto, že se v té době nacházela nejblíže k Zemi (asi 31,4 mil. km).

Doposud byla kometa nepozorovatelná, avšak koncem první dekády července se vrátí na ranní oblohu jako mlhavý obláček (výskyt ohonu je nejistý) s hvězdnou velikostí okolo 7. magnitudy. Kometa bude rychle slábnout a zároveň bude rušit dorůstající Měsíc. Proto nejlepší podmínky pro pozorování malými dalekohledy (například loveckými triedry) nastávají přibližně od 8. do 16. července. V sobotu 12. srpna nalezneme kometu přesně na východě ve 3 hodiny 15 minut letního času asi 9° vysoko v souhvězdí Velryby. V pondělí 14. července bude ve stejný čas na stejné světové straně ve výšce asi 12° nad obzorem. Kometa sice bude stoupat (do souhvězdí Berana, kde pobude i v průběhu srpna), ale její hvězdná velikost velmi rychle poklesne (v polovině července okolo 7. magnitudy, v polovině srpna již kolem 9. magnitudy). Navíc v druhé polovině července bude značně rušit měsíční záře.

Vyhledávací mapka komety Boattini v červenci
Vyhledávací mapka komety Boattini v červenci
Vyhledávací mapka zobrazuje oblast hlavy Velryby (Cetus) a jižní část souhvězdí Berana (Aries). V levé části obrázku je kus souhvězdí Býka. Pospojované hvězdy jsou za dobrých podmínek viditelné pouhým okem.

Článek byl vytvořen pomocí podkladů z článku Dalibora Hanžla na stránkách EAI z 2. května 2008.


Zdroje:
[1] http://astro.sci.muni.cz/clanek.php?id=741
[2] http://aerith.net/comet/catalog/2007W1/2007W1.html
[3] http://cometchasing.skyhound.com/




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.



26. vesmírný týden 2017

26. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 26. 6. do 2. 7. 2017. Měsíc je mezi novem a první čtvrtí. Večer je vidět Jupiter a Saturn, který je potom na obloze až do svítání. Ráno je nízko na východě jasná Venuše. Aktivita Slunce je nízká. Z komet doporučujeme C/2015 V2 (Johnson). Noční svítící oblaka jsou tu. Odstartoval český a slovenský cubesat. SpaceX zvládla jeden start s přistáním v pátek a druhý plánuje v neděli.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Příběh Orionu po 84 letech

Je mrazivá zimní noc roku 1933. Na zahradě rodinného domku na okraji Hradce Králové stojí za téměř úplné tmy u dalekohledu muž. Svou typickou „rádiovku“ vyměnil tentokrát za kulicha a dokončuje poslední otáčku kličkou. Pohon dalekohledu se zastaví, expozice končí. Muž točil kličkou bez ustání více

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Romance s nočními svítícími oblaky

Jaký to krásný výhled na NLC 24. června 2017. Obloha byla zprvu zatažená, ale při soumraku se pomalu oblačnost rozpadala. A jak soumrak postupoval, běžná oblačnost chytla slabý načervenalý nádech, zatímco vysoko nad nimi se do stříbřitě-modra již barvily NLC. To vše se líbezně odráželo o klidnou hladinu Sečské přehrady. Canon 6D, Takumar 50 mm, f2.0, ISO 320, 5×10 s - panorama ze stativu.

Další informace »