Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Kometa PanSTARRS bude jednou z nejjasnějších komet desetiletí

Kometa PanSTARRS bude jednou z nejjasnějších komet desetiletí

Ohony komety PanSTARRS 2. března 2013. Autor: Minoru Yaneto.
Ohony komety PanSTARRS 2. března 2013.
Autor: Minoru Yaneto.
Současný hit jižní oblohy, výrazná a nesmírně fotogenická kometa C/2011 L4 PanSTARRS nám zkrášlí večerní nebe už příští týden. Přibližně osm dní před jejím přeletem na severní oblohu (12. března) se vlasatice dostala - podle současných měření a odhadů – nad hranici druhé magnitudy. Stává se tak oficiálně jednou z deseti nejjasnějších komet za poslední desetiletí. Už tedy není pochyb, že bude viditelná od příštího týdne na naší obloze pouhýma očima, a to i přes nepříliš příznivé podmínky, jakými je výška nad obzorem a posléze i svit dorůstajícího Měsíce. Společnost pro MeziPlanetární Hmotu ve spolupráci s některými českými hvězdárnami vyhlásila mimořádnou pozorovací kampaň vhodnou jak pro zkušené astronomy tak i nadšené začátečníky.

Ačkoliv nebude kometa PanSTARRS ani zdaleka „odplatou“ za velkou kometu McNaught v roce 2007, nadšení je dost podobné. Kometa přilétá z jižní polokoule, odkud přes renomované internetové portály proudí dennodenně nové snímky jejího vzhledu a kompozičně promyšlené záběry dávají tušit, co zhruba v současnu zejména z australských a jihoamerických míst lidé pozorují. Podobně jako u komety McNaught se kometa PanSTARRS každým dnem před průchodem přísluním (10. března ve vzdálenosti asi 0,3 astronomické jednotky, tedy asi jako Merkur od Slunce) stává výraznější a díky jejímu prachovému ohonu fotogeničtější. V této moderní době tak máme ze snímků na internetu čím dál jasnější představu, co nás čeká.

Ohon je hlavním lákadlem

Kometa PanSTARRS z 1. bžezna 2013. Autor: John Field.
Kometa PanSTARRS z 1. bžezna 2013.
Autor: John Field.
I když se kometa nedá zařadit mezi ty největší, co do velikosti jádra i do celkové jasnosti, její nepopiratelnou předností je prachový ohon. Pokud sledujete průběžné zpravodajství na Astro.cz, určitě vám neuniklo, že kometa měla jakousi „krizi“, když přibližně na konci minulého roku přestala tak zjasňovat předchozím tempem, neboť na povrchu jádra se zpomalila produkce plynů. Tento vcelku běžný jev u komet letících poprvé ke Slunci ovšem o dva měsíce později záhy zastínila zvyšující se aktivita uvolňování prachových částic, na nichž se sluneční záření rozptyluje. Prachový ohon je vždycky krásnější, pokud jej kometa „spustí“, neboť se řídí svými pravidly – jinými než ten plazmový. Prachové částice jsou při své nezanedbatelné hmotnosti sice odpařovány ve směru od Slunce, ale sluneční přitažlivostí rovněž taženy k sobě. Výsledkem je, že ohon komety se rozvětví do několika proudů v závislosti na hmotnosti částic.

Kromě „vějířového“ ohonu se možná můžeme těšit na další jev, který jistě pamětníkům na událost před 6 lety u komety McNaught nemusíme moc připomínat. Podle současných modelů někteří astronomové odvážně očekávají, že až se kometa „přehoupne“ na severní oblohu, proletí na své dráze oblouk v přísluní, její ohon se začne mírně vytáčet do oblouku. Nakolik bude celá událost viditelná očima a jestli se jí vůbec dočkáme, ukáže čas. Je ovšem zcela jisté, že pohled na ohon komety bude zejména v malých dalekohledech daleko od měst neopakovatelným zážitkem. A rozhodně se vyplatí i oprášit nějaký ten fotoaparát (ostatně současné snímky z jižní oblohy mluví samy za sebe).

Za vlasaticí nad stromy

Kometa PanSTARRS nad Sandringhamským jachtklubem. Autor: Alex Cherney.
Kometa PanSTARRS nad Sandringhamským jachtklubem.
Autor: Alex Cherney.
Abychom nepěli jen samé chvály, je třeba si připomenout scénář viditelnosti komety. Zítra 5. března kometa prolétá nejblíže k Zemi ve vzdálenosti 1,1 astronomické jednotky (větší než vzdálenost Země od Slunce). Přibližně od 12. března začíná viditelnost komety nad západním obzorem. Kometa bude vidět v prvních dnech (mezi 12. a 15. březnem) dost krátce. Po západu Slunce se ji vyplatí najít asi 30 minut poté, kdy bude obloha ještě dost světlá. Kometa se bude v té době nacházet asi 7° nad obzorem a bude klesat rychle níž a níž. Ve středu 13. března se k pozorování přidá Měsíc, který najdeme ve fázi úzkého srpku nad kometou (asi 6°). Kometu tak asi 40 minut po západu Slunce najdeme na půli cesty mezi Měsícem a obzorem. Situace se o něco zlepší mezi 16. a 20. březnem, kdy se viditelnost komety postupně dost prodlouží (o více jak hodinu) a ještě nebude příliš rušit svit Měsíce. V té době ovšem již bude kometa slábnout. V každém případě bude zapotřebí pro pozorování komety mít místo s velmi dobrým výhledem k západu a severozápadu, nejlépe i vysoko v horách nad smogem. Tam se výhled na kometu za dobrého počasí skutečně vyjme.

Pozorovací kampaň

Kometa PanSTARRS nad Melbourne 3. března 2013. Autor: Jenni Gadd.
Kometa PanSTARRS nad Melbourne 3. března 2013.
Autor: Jenni Gadd.
K příležitosti pozorování komety se Společnost pro Meziplanetární Hmotu, sekce ČAS, vyhlásila pozorovací kampaň pro širokou veřejnost. Účelem kampaně je co nejlépe monitorovat jas komety v průběhu její viditelnosti na severní obloze, ale rovněž vývoj jejího ohonu. K dispozici jsou přehledové mapky, vybrané srovnávací hvězdy na obloze a formulář pro odeslání svých pozorování. Pro další informace kontaktujte manažera kampaně, astronoma Jakuba Černého (kaos@kommet.cz). Podrobné informace a později i výstup z pozorování najdete na webu společnosti www.kommet.cz.

Převzato: Hvězdárna v Úpici

Doporučujeme:
[1] Komety 2013 na Astro.cz
[2] Fotogalerie (nejen) komety PanSTARRS na Spaceweather.com
[3] Odhadněte si jasnost komety (SMPH - kommet.cz)
 




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.

Štítky: Kometa PanSTARRS


25. vesmírný týden 2017

25. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 19. 6. do 25. 6. 2017. Měsíc je na ranní obloze a bude v novu. Očekáváme denní zákryt Aldebaranu a Hyád. Večer je vidět Jupiter, Saturn je na obloze celou noc. Ráno je nízko na východě jasná Venuše. Aktivita Slunce je nízká. Z jasnějších komet doporučujeme C/2015 V2 (Johnson). Vyhlížíme noční svítící oblaka. SpaceX plánuje hned dva starty Falconu 9. Očekáváme také jeden ruský a indický start. Rubrika 100 Pozorování ke 100 letům ČAS přináší upozornění na letní slunovrat, noční svítící oblaka a podrobnosti k zákrytu Aldebaranu Měsícem.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Příběh Orionu po 84 letech

Je mrazivá zimní noc roku 1933. Na zahradě rodinného domku na okraji Hradce Králové stojí za téměř úplné tmy u dalekohledu muž. Svou typickou „rádiovku“ vyměnil tentokrát za kulicha a dokončuje poslední otáčku kličkou. Pohon dalekohledu se zastaví, expozice končí. Muž točil kličkou bez ustání více

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/2015 V2 Johnson

Canon 400D; komora J.Drbohlav; 5 x 150s

Další informace »