Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Leonidy slibují nevídanou podívanou, žel především nad Indonésií

Leonidy slibují nevídanou podívanou, žel především nad Indonésií

Leonidy v roce 2001 a rozpadající se stopa po bolidu.
Leonidy v roce 2001 a rozpadající se stopa po bolidu.
Letošní maximum meteorického roje Leonidy bude silně ovlivněno vláknem prachu mateřské komety z roku 1466. Předpovědi slibují na večer 17. listopadu desetiminutový pík s frekvencí až 950 meteorů v hodině, nicméně v době, kdy bude radiant roje z našeho území jen několik stupňů nad obzorem. Proto se s vyhlídkou unikátního pozorovacího zážitku mnozí vydávají až do daleké Asie a Indonésie. Od nás, pokud se předpovědi vyplní, však zjista spatříme alespoň útržek této podívané.

Leonidy v roce 2001 a souhvězdí Lva.
Leonidy v roce 2001 a souhvězdí Lva.
Meteorický roj Leonidy nese svůj název podle souhvězdí Lva, odkud meteory zdánlivě vylétají (nachází se tam tzv. radiant - směr, kde malé částečky kometárního prachu vstupují do zemské atmosféry a hoří jako meteory). Jde o jeden z nejznámějších rojů vůbec, neboť vždy při návratu mateřské komety 55P Tempel-Tuttle (jednou za přibližně 33 let) se kolem 17. listopadu pozorovatelé i široká veřejnost za jasného počasí můžou těšit na meteorické deště (definované frekvencí meteorů vyšší jak 1000 met./hodinu). Z historie je nejznámějším případem rok 1833, kdy z pozorování a dobových kreseb víme, že frekvence přesáhla 46 tisíc meteorů v hodině.

Dobová kresba meteorického deště z roku 1833.
Dobová kresba meteorického deště z roku 1833.
Při svém posledním návratu v roce 1998 přinesla kometa výrazná maxima až do roku 2002. Ve zmíněném návratovém roce nastalo pozoruhodné divadlo v podobě četných bolidů (meteorů jasnějších jak Venuše). V roce 2002 se frekvence vyšplhala až na 2500 meteorů v hodině a i když toho roku silně rušil Měsíc, roj se postaral o nevídaný zážitek. Následující roky už přinesly mnohem slabší maxima, neboť byť je roj každoročně aktivní, nepřesáhne jeho běžná frekvence 15 meteorů v hodině. Obohatit běžný počet meteorů tak může průchod Země staršími proudy z částeček, které za sebou kometa nechala. A letos se Země setká (dle výpočtů) s až několika staršími vlákny.

Velmi lákavé předpovědi

Jak to tedy s předpovězenými maximy vypadá? Podle vypočtených modelů a výsledků Davida Ashera, Esko Lyytinena a Marku Nissinena má být zvýšená frekvence okolo 20 meteorů v hodině už od 17. listopadu 2009 v 7:30 SEČ do 18. listopadu 1:30 SEČ; 40 meteorů v hodině od 17 hodin do půlnoci 17. listopadu. Mikhail Maslov, který poměrně zdařile předpovědel maximum Leonid minulý rok, pak předpokládá vliv dvou starších vláken z roku 1466 a 1533. Druhý z nich dle jeho předpovědi navýší frekvenci nad 130 meteorů v hodině od 22 do 23 hodin našeho středoevropského času. Francouzský matematik a astronom však představil ještě mnohem ambicióznější a optimističtější výpočet, který počítá hned se dvěma nevídanými maximy. První z nich má nastat kolem 22:44 SEČ s frekvencí nad 950 meteorů v hodině. Druhé pak ve 22:51 SEČ s frekvencí nad 600 meteorů v hodině. Obě maxima mají být ovlivněna kombinací vláken z let 1466, 1533 a toho současného. Všechna maxima budou nejlépe pozorovatelná nad Čínou a Indonésii, kde v tamních ranních hodinách bude souhvězdí Lva zrovna kulminovat vysoko nad obzorem, ne-li v nadhlavníku.

A jaká je realita?

Část Země, odkud bude roj pozorovatelný v kýžených časech.
Část Země, odkud bude roj pozorovatelný v kýžených časech.
Pro pozorovatele z České republiky jen velmi pochmurná. Nicméně ne až tak beznadějná. První věc, kterou je třeba si uvědomit, je, že se jedná o pouhé předpovědi. Ty se mohou lišit jak v frekvenci meteorů, tak i v načasování maxim (dokonce i v řádu hodin). Pro obě předpovězená maxima má být radiant Leonid jen kolem 5° nad obzorem. Podle přibližného vztahu ZHR ~ sin(H), kde ZHR je zenitová hodinová frekvence a H je výška radiantu nad obzorem, vyplývá, že v případě vyplnění těch nejoptimičtějších předpovědí v době maxima spatříme více jak 80 meteorů v hodině. Půjde o dlouhé nazelenalé meteory s velkou rychlostí (vstupní rychlost meteoroidů je 71 km/s). Samozřejmě to neznamená, že bude vidět 80 meteorů, protože samotné maximum trvá jen pár minut (a ne celou hodinu). Za jednu minutu tak spadnou jeden až dva meteory. Ke konci zvýšené aktivity, kolem půlnoci ze 17. na 18. listopadu, pak již radiant najdeme asi 15° nad obzorem. V té době již tedy spaříme jen asi jeden meteor za 6 minut. Během celé doby samozřejmě netrpělivě očekávejte i nejeden skutečně jasný meteor, tzv. bolid.

Jak a kde pozorovat?

Leonidy v roce 2002. Zdroj: Astronomický snímek dne.
Leonidy v roce 2002. Zdroj: Astronomický snímek dne.
Velkou výhodou je, že v době maxima nebude vůbec rušit Měsíc. Ten bude 16. listopadu večer v novu. Doporučujeme tedy pozorování v místech odlehlých od měst, kde je obloha tmavá a máte tak šanci spatřit i ty nejslabší meteory. Na pozorování není třeba vůbec žádný dalekohled, jen pozorovací stanoviště s co nejvíce odkrytou oblohou (někde na kopci, nejlépe v horách). Astronomové meteory pozorují a zapisují si jejich počet zabaleni v teplých spacácích. Od nich si můžete vzít příklad. Protože je listopad, rozhodně nedoporučujeme ležet na zemi bez podložky, či nějakého lehátka. Velmi dobrým doplňkem je pak termoska s teplým čajem a něco k zakousnutí. Největším nepřítelem může být inverze. Ta dokáže "zabalit" krajinu až do 800 metrů nad mořem, proto výlet do hor je nejlepší volba. Je třeba počítat i s nevyzpytatelnými listopadovými přeháňkami - proto bedlivě sledujte i předpověď počasí.

Geminidy
Geminidy
Pokud se vám nakonec nepodaří žádný meteor spatřit, určitě nevěšte hlavu. Další meteorickou podívanou slibují Geminidy. Tento pravidelný meteorický roj s každoroční frekvencí kolem 120 meteorů za hodinu, bude mít maximum 14. prosince 2009 v ranních hodinách, a to rovněž za bezměsíčné noci.

Zdroje:
[1] www.imo.net
[2] Velká encyklopedie vesmíru, J. Kleczek, Academia, 2002




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008, jejím vedoucím redaktorem se stal na jaře roku 2009. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.



39. vesmírný týden 2016

39. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 26. 9. do 2. 10. 2016. Měsíc bude v novu. Venuše, Mars a Saturn najdeme večer stále jen nízko nad obzorem. Neptun a Uran můžeme pozorovat celou noc. Na ranní obloze můžeme před svítáním pozorovat kužel zvířetníkového světla do něhož před východem Slunce stoupá planeta Merkur a bude zde také srpek Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Pradědovy Perseidy 2016

Píše se rok 258, 10. srpen. Na rošt nad horké uhlí je položen správce chrámové pokladny před několika dny popraveného papeže Sixta II a je opékán zaživa. Po chvíli volá: „Z jedné strany jsem již opečený, pokud mě chcete mít dobře udělaného, je čas mě otočit na druhou stranu.“ Toto utrpení podstoupil

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mesic

Mesic

Další informace »