Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Magické ráno 21.října

Magické ráno 21.října

orionids211004.jpg
Chcete se podívat na kus Halleyovy komety? Žádný problém. Stačí jen zůstat déle vzhůru nebo si nastavit budík. Nepotřebujete ani žádný dalekohled, stačí jen jasná obloha. Bohužel, 21.10. ráno podle meteorologů tento podstatný předpoklad pozorování nejspíše většina naší republiky mít nebude. Důvodem proč by jste měli ponocovat nebo vstávat brzy ráno a rozhlížet se zda nezahlédnete kus jasné části oblohy je maximum meteorického roje Orionid.

Meteorický roj Orionid sice trvá zhruba od 2.října do přibližně 11.listopadu, ale maximum letos nastává právě 21.října ráno v 5 hodin (03:00 UT ą 48 hodin). Předpověď ZHR roje je okolo 20 meteorů za hodinu. Rychlost vstupu do atmosféry je u těchto meteorů velmi vysoká, až 66.4km/sec. Dají se tedy očekávat rychlé a jasné záblesky spíše než pomalé a dlouho trvající stopy. Už jen listopadové Leonidy jsou rychlejší, až 72 km/sec. Radiant roje leží na souřadnicích RA=95°, DECL=+16° a nad východní obzor vychází už ve středu po 22 hodině našeho času.

Pokud by jste tedy měli jasno, pak se ráno před východem Slunce, kolem 5 hodiny, stačí podívat nad východ. Nejjasnějším objektem přímo nad východem je planeta Venuše, která vychází po 4 hodině našeho času. Nad Venuší, nad jihovýchodem září Saturn a před půl šestou vychází i Jupiter. Tou dobou lze předpokládat alespoň jeden jasný meteor každých 10 minut. A právě tyto meteory jsou kousky z Halleyovy komety.

Orionidy jsou příbuzné s rojem H Aquaridy, který je pozorovatelný z jižní polokoule v květnu. Oba roje pochází z jednoho zdroje, kterým je Halleyova kometa. Země se totiž nachází blízko oběžné dráhy Halleyovy komety hned dvakrát za rok, jednou v květnu a pak znovu v říjnu. Ačkoli kometa sama má oběžnou dobu 76 let, po její dráze jsou roztroušeny zbytky prachu a kamínků, které způsobují oba meteorické roje.

Halleyova kometa procházela okolo Slunce naposledy v roce 1986. Částečky prachu, které opustí jádro se pohybují po oběžné dráze komety dost komplikovaně a to hned ze dvou hlavních důvodů. Za prvé na ně gravitačně působí planety a Slunce a za druhé na ně působí tlak záření a slunečního větru. Oba důvody působí odlišně na vlastní kometu a prach, který po ní zůstává podél oběžné dráhy. Lze říci, že prach, který se v konečném důsledku při styku se zemskou atmosférou stane meteorickým rojem, je ovlivňován mnohem více než vlastní jádro komety.

Vývoj orbity prachu pocházejícího z Halleyovy komety je velmi komplikovaný problém. Nikdo totiž neví přesně jak dlouho již je tento prach ovlivňován přecházejícími setkáními s oběžnou dráhou Země a působením ostatních těles sluneční soustavy. Možná jde o staletí nebo dokonce i tisíce let. Jistá je jen jedna věc. Orionidy jsou velmi starým meteorickým rojem.

Podle: Science NASA
Převzato: Hvězdárna Uherský Brod




O autorovi



30. vesmírný týden 2018

30. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 23. 7. do 29. 7. 2018. Měsíc bude v úplňku a nastane dlouhé úplné zatmění. Mars bude v opozici se Sluncem. Večer je vidět Venuše, Jupiter a Saturn. Ráno je vidět také Neptun a Uran. Očekáváme dva starty s celkem 14 družicemi v jednom dni, respektive během čtvrt hodiny. Před 45 lety odstartovala v lodi Apollo na palubu orbitální stanice Skylab poslední dlouhodobá posádka.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC4725

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2018 obdržel snímek „NGC 4725“, jehož autorem je Dušan Šulc   NGC 4725. Popravdě, co takový název komu z nezasvěcených řekne … Asi mnoho ne. Ovšem astronomové, zejména ti noční, si po vyslovení tohoto názvu začnou libovat. A možná

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Noc v Horách

Tahle fotka vznikala dost zajímavě. Nemohl jsem najít žádnou kompozici, a nebylo moc času kvůli měsící co vycházel relativně brzo. Nakonec mě napadlo tohle panorama. Začal jsem oblohou, (6 snímků na Star Adventurer montáži asi 3 metry pod vrcholem který blokoval poryvy větru). Po nafocení oblohy jsem vylezl na nejvyšší bod, sundal montáž, nasadil kulovou hlavu a začal hledat správně popředí. Našel jsem toto - viz. fotka - a začal snímat. Bohužel jsem úplně zapomněl na měsíc, a ten vylezl nad skalní útvary kus ode mě krásně akorát na předposlední fotku popředí (7 fotek) Nezbývalo nic jiného než začít znova s měsíčním světlem. Když se na to dívám s časovým odstupem, ani mi to měsíční světlo tak nevadí - alespoň se zvýraznila skála uprostřed fotky, na které se marně se svou čelovkou a bundou černou jak noc snažím vyniknout. Při focení popředí byla již mléčná dráha posunutá asi o vzdálenost osvětlené části prostředního kamene, nicméně oblohu jsem se spodkem srovnal podle siluet hor na panorama s montáží. Výšlap to byl docela těžký, i pár divokých prasat s krávami jsem potkal, takže jsem opravdu rád že něco vyšlo. Původně jsem myslel že tu i přespím, nicméně byla taková zima, že jsem se po hodině snahy usnout rozhodl vstát a jít zpátky dolů. (ne, neměl jsem spacák :) ).

Další informace »