Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Maximum meteorického roje Lyridy

Maximum meteorického roje Lyridy

O nadcházejícím víkendu nastává maximum meteorického roje Lyridy. Aktivita roje je omezena na období několika dní – přibližně od 20. do 25. dubna 2007. Maximum činnosti připadá na neděli 22. dubna 2007 v pozdních večerních hodinách. To ale bude nad obzorem Měsíc, který bude před první čtvrtí a bude tak rušit pozorování samotného maxima. Proto bude vhodné využít i druhou polovinu noci předcházející, ze soboty na neděli.

Hodinové frekvence meteorického roje Lyridy zdaleka nepředčí známé meteorické roje jako jsou Perseidy, Leonidy či Geminidy, v průměru se očekává 18 meteorů za hodinu, ale výjimečně to může být i více. Ostrá maxima s vysokými frekvencemi byla již pozorována. Například v roce 1803 bylo možné spatřit až 700 meteorů za hodinu. Poslední výrazné maximum bylo pozorováno v roce 1982 z USA, kdy frekvence krátkodobě dosáhla 90 meteorů za hodinu. Meteory z tohoto roje bývají ale často velmi jasné, takže je můžeme snadno pozorovat. Pro lepší pozorování je lépe vyjet z osvětleného města, uvidíte tak i slabší meteory, které byste na přesvětlené obloze neviděli a i ty jasné na tmavé obloze lépe vyniknou.

Meteorické roje dostávají svá jména podle názvu souhvězdí, kde leží jejich radiant, tedy bod na obloze, ze kterého meteory roje díky perspektivě zdánlivě vylétají. Pokud si prodloužíme jejich dráhu zpětně na oblohu, dráhy meteorů náležejících do jednoho meteorického roje se protnou v jednom místě na obloze. V případě Lyrid je to poblíž nejjasnější hvězdy letní oblohy – Vegy v souhvězdí Lyry. Odtud název Lyridy. Nejstarší dochované záznamy o činnosti tohoto roje jsou přes 2000 let staré. Jeho dráha souhlasí s kometou C/1861 G1 (Thatcher), která byla pozorována zatím pouze při jednom svém návratu v roce 1861. Doba jejího oběhu kolem Slunce je 415 let.

Meteory, lidově označované jako „padající hvězdy“, jsou světelné úkazy, které vznikají tehdy, když se malá tělíska nebo částečky prachu dostanou do atmosféry Země. Při průletu ovzduším dochází k jejich brždění, třením o vzduch se rozžhaví a většinou vypaří. Přitom dochází k ionizaci okolního plynu, a tak vzniká meteor - čára na obloze, kterou můžeme pozorovat. Tyto částice (nazývané meteoroidy) vznikají například při průletu komety Sluneční soustavou. Plyn vypařující se z kometárního jádra strhává i částečky prachu, které se pak pohybují v dráze komety a mohou se srazit se Zemí, pokud Země protíná dráhu mateřské komety. Pozorujeme pak až stovky meteorů za hodinu oproti obvyklým sporadickým meteorům a hovoříme o meteorickém roji.

Údaje o pozorování velmi jasných meteorů (nazývaných bolidy) shromažďuje Astronomický ústav AV ČR, v.v.i. v Ondřejově. Nejdůležitějším údajem při pozorování takového mimořádného jevu je přesný čas přeletu, poloha na obloze (nejlépe vzhledem ke hvězdám) a průběh přeletu. Lze použít formulář hlášení o pozorování bolidu na stránkách ústavu www.asu.cas.cz.




O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje v kanceláři Astronomického ústavu AV ČR v budově na Spořilově (v Praze) ve funkci PR a jako koordninátor akcí pro veřejnost na Astronomickém ústavu AV ČR v Ondřejově. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - mimo členství ve výkonném výboru ČAS a v porotě České astrofotografie měsíce je především tiskový tajemník České astronomické společnosti.



12. vesmírný týden 2017

12. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 20. 3. do 26. 3. 2017. Měsíc je ve fázi před novem. Venuše bude v dolní konjunkci se Sluncem. Na večerní obloze zůstává planeta Mars a objevuje se jasný Merkur. Jupiter je vidět téměř celou noc, ráno je nejvýše Saturn. Večerní obloha nabízí kometu 41P ve Velkém voze. Z nabídky 100 pozorování tu máme zvířetníkové světlo. 20. března začíná astronomické jaro. 26. března se mění čas. Kosmonautika patří především startům raket. K ISS například poletí nákladní loď Cygnus nazvaná John Glenn.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

M51 HaLRGB

Česká astrofotografie měsíce je soutěž astronomická. Jak se však přesvědčíme vzápětí, i ona nám přináší obrázky skutečných krásek. Krásek, schovávajících se za jemný závoj. Ten však, jak už to i na barokních obrazech bývá, spíše odhaluje, než zahaluje. Nuže, pojďme se na ni podívat. Ve starší

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Záblesk družice NOSS

24.03. 2017; 22:01 SEČ; Canon 350D+Samyang 8/3.5. Záblesk jednej z dvojice družíc NOSS 3-7 (A,B), družice NOSS 3-7 (A) (2015-058-A). Vzdialenosť družíc: 1270 km.

Další informace »