Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Meteorické roje na přelomu roku 2008 a 2009

Meteorické roje na přelomu roku 2008 a 2009

Maximum Geminid v roce 2004. Autor: Fred Bruenjes.
Maximum Geminid v roce 2004.
Autor: Fred Bruenjes.
Přinášíme přehled pozorovatelných meteorických rojů do konce roku. Letošní rok byl na meteorické roje podprůměrný. Bohužel ani ke konci roku se situace příliš nezlepší. Přesto budou pozorovatelné hned tři hlavní roje - tradiční prosincové Geminidy, Ursidy a lednové Kvadrantidy.

Geminidy - Meteorický roj, který každoročně poskytuje vysoký počet meteorů. Aktivní bývá od 7. do 17. prosince. ZHR (zenitová hodinová frekvence) se v maximu pohybuje okolo 120 meteorů v hodině. V České republice při maximální výšce radiantu nad obzorem se tak může frekvence vyhoupnout ke 110 meteorům v hodině. Mateřským tělesem roje je asteroid 3200 Phaeton, který je možná pozůstatkem malé komety. Vstupní rychlost meteoroidů do zemské atmosféry je 36 km/s. Frekvence roje s dobou narůstá; první zmínka pochází z roku 1862. Během 19. století byly frekvence nízké, kolem 30 met./h. Teprve ve 40. - 50. letech se frekvence dostaly nad 60 meteorů v hodině. Současný stav přišel po roce 1990. Podle některých předpokladů se z pozorování roje ukazuje, že ke konci tohoto století by měl skoro vymizet. K přesnějším závěrům je však nutné roj nadále pozorovat.

Letos jsou však podmínky skutečně špatné. K maximu roje má sice dojít 13. prosince 2008 kolem 23:20 SEČ a radiant se v té době bude nacházet 54° nad obzorem. Nedaleko radiantu však bude ležet Měsíc ve fázi jen den po úplňku. Mnohem lepší podmínky nastanou příští rok.

Ursidy - Nevýrazný roj, jehož radiant leží nedaleko severního nebeského pólu. Jeho běžná ZHR je kolem 6 meteorů v hodině, aktivita v době od 17. do 26. prosince, vstupní rychlost meteoroidů 35 km/s. Jsou zaznamenány případy, kdy roj poskytl i spršky se ZHR ~ 100 meteorů v hodině. S největší pravděpodobností je mateřskou kometou roje 8P Tuttle. Je však zajímavé, že spršky se vyskytují spíše v době, kdy je tato periodická kometa (s periodou oběhu 13,6 let) v odsluní. Kometa se v přísluní octla letos na konci ledna, takže případné zvýšení frekvence může nastat za 6 let. Jsou však zaznamenána i zvýšená maxima v době průletu komety přísluním.

Letošní podmínky budou dobré, ale maximum nastane až po rozbřesku. Dojde k němu 22. prosince 2008 v 8:30 SEČ. Podle předpovědi IMO (Mezinárodní meteorická organizace) má dosáhnout ZHR 10 (možná však až 50) meteorů v hodině.

Kvadrantidy - Každoroční roj s největší běžnou ZHR ze všech hlavních rojů v roce (v rozmezí od 60 do 200 meteorů v hodině). Aktivní je od 31. prosince do 5. ledna, s maximem okolo 3. ledna. Vstupní rychlost meteoroidů je 41 km/s, radiant leží v již neexistujícím souhvězdí Kvadrantu na pomezí dnešního Draka a Pastýře. Pravděpodobnou mateřskou kometou je 96P Machholz s periodou 5,2 roku (vrátí se ke Slunci v roce 2012).

Nejbližší maximum Kvadrantid nastane 3. ledna 2009 ve 13:50 SEČ. Časově je sice položené velmi nevýhodně (po poledni), ale budeme-li pozorovat 3. ledna ráno (při maximální výšce radiantu nad obzorem), nebude vůbec rušit Měsíc - leží v souhvězdí Ryb na večerní obloze a zapadá 2. ledna kolem 23 hodin a 45 minut.

Příští rok (2009) bude z hlediska podmínek pro pozorování meteorických rojů mnohem příznivější. Mnohé roje budou mít maxima za Měsícem minimálně rušené oblohy. Dobré podmínky budou mít roje v druhé polovině roku, zejména Perseidy, Orionidy, Leonidy a Geminidy.

Zdroje a doporučené odkazy:

[1] Hvězdářská ročenka 2008, P. Příhoda, 2007, HaP Praha v koedici s AVČR; pasáž o meteorech, autor Vladimír Znojil
[2] Hvězdářská ročenka 2009, P. Příhoda, 2008, HaP Praha v koedici s AVČR; pasáž o meteorech, autor Vladimír Znojil
[3] IMO - www.imo.net
[4] Geminidy, autor Roman Mikušinec - www.astro.cz/clanek/3504
[5] Databáze komet Seiichi Yoshidy - www.aerith.net




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008, jejím vedoucím redaktorem se stal na jaře roku 2009. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.



49. vesmírný týden 2016

49. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Planety

Hvězdy bloudivé, oběžnice, planety. Několik pojmenování téhož. Ostatně i řecké πλανήτης, neboli planétés, znamená vlastně „tulák“. Pro mnoho z nás obíhá kolem Slunce planet devět. Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun a Pluto. Ovšem od roku 2006, od valného shromáždění

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Za súmraku

Vrch Ostrá 1247mnm. Počas astronomického súmraku ešte posledné slnečné svetlo osvetľovalo horizont. Na fotke je vidieť Mesiac, Mars, Venušu a Mliečnu cestu.

Další informace »