Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Meteorický roj Geminidy má letos mimořádné podmínky k pozorování

Meteorický roj Geminidy má letos mimořádné podmínky k pozorování

Maximum Geminid v roce 2004. Autor: Fred Bruenjes.
Maximum Geminid v roce 2004.
Autor: Fred Bruenjes.
Každoroční meteorický roj Geminidy má letos maximum v noci ze 13. na 14. prosince. Podmínky k jeho pozorování jsou poměrně mimořádné. Vrcholu své aktivity dosáhne v pondělí 14. prosince v časných ranních hodinách, kdy je radiant roje (místo na obloze, odkud meteory zdánlivě vylétají) velmi vysoko. Celé podívané nebude překážet měsíční svit, neboť Měsíc je v té době ve fázi dva dny před novem. A podle předpovědí má frekvence přesáhnout 120 meteorů za hodinu.

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. číslo 135 z 11. 12. 2009.

Poloha radiantu meteorického roje Geminidy. Zdroj: Spaceweather.com.
Poloha radiantu meteorického roje Geminidy. Zdroj: Spaceweather.com.
Název roje Geminidy pochází od souhvězdí, z něhož meteory po celou dobu aktivity roje zdánlivě vylétají. V případě Geminid je toto místo východně od dvou nejjasnějších hvězd Castor a Pollux v souhvězdí Blíženců (Gemini). Na prosincové obloze Blíženci vycházejí už za soumraku a toto souhvězdí je tedy pozorovatelné celou noc. Nejvýše nad obzorem pak bývá v polovině prosince kolem 3. hodiny ranní. Tehdy zmíněný radiant v našich zeměpisných šířkách dosáhne výšky kolem 70° nad obzorem. Toto číslo je velice důležité pro předpověď odhadované frekvence roje. Podle jednoduchého vztahu vyplývá, že při znalosti tzv. zenitové frekvence roje (tedy frekvence meteorů při poloze radiantu přímo v nadhlavníku) má nastat v České republice maximum s četností kolem 120 meteorů v hodině. Do rozbřesku, kdy bude maximum vrcholit, budou Blíženci pomalu klesat, nicméně ne natolik, abychom roj dále nemohli pozorovat.

Mateřským tělesem roje není typická kometa, ale bývalá planetka 3200 Phaeton. Vstupní rychlost meteoroidů (částic z mateřského tělesa) do atmosféry Země je kolem 35 km/s. Jde tedy o poměrně pomalé meteory (největší možná rychlost je 72 km/s, čehož dosahují meteoroidy listopadových Leonid). První zprávy o roji pocházejí z roku 1862. Tehdy byl ovšem roj velmi slabý, frekvence nepřesáhly 30 meteorů v hodině. Teprve ve 40. a 50 letech minulého století se počet meteorů v hodině vyhoupl na dvojnásobek a do současných hodnot stoupal až do roku 1990. Podle některých modelů je tento nestálý roj právě v maximu a jeho frekvence se rok od roku budou snižovat. Do konce 21. století by pak měl roj skoro zmizet.

Letošní Geminidy navíc budou mít hned několik výsad. Předně nebude rušit Měsíc jako minulý rok. Ten vychází 14. prosince až za rozbřesku jako úzký srpek ve fázi 2 dny před novem v nízko položeném souhvězdí Vah. Maximum nastane v ranních hodinách, tedy při velmi vysoké poloze radiantu. Tehdy by měly převažovat jasnější meteory. Maximum ale nebývá nijak výrazně ostré, takže se vyplatí pozorovat celou noc (z neděle na pondělí). Celou scenérii na obloze ještě v druhé polovině noci doplní planety Mars v souhvězdí Lva a Saturn v Panně. Ze souhvězdí pak nápadný Orion, Býk a v něm otevřené hvězdokupy Hyády a Plejády.

Geminidy mají pouze jednu nectnost, která spočívá v datu jejich konání. Běžně totiž v této době mrzne (především na horách, odkud je ovšem pozorování meteorů mnohem krásnější). Navíc hrozí inverzní počasí, které zatáhne oblohu až do 800 metrů nad mořem. Proto často bývá nutné se za pozorováním vydat do výše položených míst. Doporučujeme teplý čaj v termosce, teplý spacák, karimatku a mnoho oblečení, především teplé ponožky (několik vrstev). Pokud vám však počasí vyjde, budete se držet patřičných rad pro vzdorování zimnímu počasí a vydáte se daleko za městské osvětlení, kde je obloha skutečně tmavá, budete odměněni díky délce prosincových nocí až 1000 meteory!

Zdroje:
[1] www.imo.net
[2] Hvězdářská ročenka 2009, P. Příhoda a kol., HaP Praha, obor Meteory (autor: Vladimír Znojil)

Ke stažení
[1] Tiskové prohlášení v PDF (204 kB)
[2] Tiskové prohlášení v DOC (274 kB)




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008, jejím vedoucím redaktorem se stal na jaře roku 2009. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.



39. vesmírný týden 2016

39. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 26. 9. do 2. 10. 2016. Měsíc bude v novu. Venuše, Mars a Saturn najdeme večer stále jen nízko nad obzorem. Neptun a Uran můžeme pozorovat celou noc. Na ranní obloze můžeme před svítáním pozorovat kužel zvířetníkového světla do něhož před východem Slunce stoupá planeta Merkur a bude zde také srpek Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Pradědovy Perseidy 2016

Píše se rok 258, 10. srpen. Na rošt nad horké uhlí je položen správce chrámové pokladny před několika dny popraveného papeže Sixta II a je opékán zaživa. Po chvíli volá: „Z jedné strany jsem již opečený, pokud mě chcete mít dobře udělaného, je čas mě otočit na druhou stranu.“ Toto utrpení podstoupil

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc stáří 19,5 dne

Další informace »