Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Mezinárodní tým vědců zachytil při zatmění Slunce nejostřejší letící stíny

Mezinárodní tým vědců zachytil při zatmění Slunce nejostřejší letící stíny

Poslední „kapičky“ světla sluneční fotosféry při zatmění Slunce v Indonésii se ztenčují a umožňují zpozorovat hustotní vlny vysoko v atmosféře v podobě letících stínů promítnutých na řídké oblačnosti. Snímek byl speciálně matematicky zpracován pro co nejostřejší reprezentaci pozoruhodného úkazu. Nad povrchem zakrytého Slunce je rovněž výrazná narůžovělá protuberance.
Autor: Shadia Habbalová, Peter Aniol, Martin Dietzel, Pavel Štarha a Miloslav Druckmüller.

Během mezinárodní expedice za úplným zatměním Slunce 9. března 2016 v Indonésii se mezinárodnímu týmu vědců vedeným prof. Shadiou Habbalovou z Univerzity v Honolulu a prof. Miloslavem Druckmüllerem z Ústavu matematiky na FSI VUT v Brně podařilo zachytit pozoruhodný jev – letící stíny na vrstvě řídké oblačnosti před zakrývaným Sluncem. Díky sofistikovanému zpracování snímků tohoto jevu se na tento úkaz nyní může svět podívat v doposud nejlepších detailech.

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 220 z 29. 4. 2016.

Letící stíny (v angličtině „shadowbands“) patří mezi jedny z nejpozoruhodnějších a zároveň nejméně zachycených i vysvětlených úkazů nastávajících během slunečních zatmění. Běžně se dají pozorovat při úkazu jen několik sekund před úplným zákrytem Slunce a rovněž krátce po něm. Zpravidla jsou pozorovány jako dlouhé, střídavě světlé a tmavé „kmitající“ pásy na světlých plochách na zemi. Nejvíce připomínají obrazce, jaké jsou vidět na dně plaveckého bazénu při rozvlněné hladině vody. Pokud se ovšem mezi zakrývaným Sluncem a pozorovatelem nachází jemná vrstva oblačnosti, pásy letících stínů se promítnou i do ní. A právě to zachytila mezinárodní vědecká expedice v Indonésii.

Ukázkové video: Letící stíny na bílém podkladu
(Zdroj: Youtube; zachyceno při jiném
zatmění, v roce 2012 v Austrálii
)

Skutečný princip letících stínů není doposud uspokojivě vysvětlen. Souvisí však s turbulentním prouděním vzduchu vysoko v atmosféře. Vzduch desítky kilometrů nad zemským povrchem, permanentně poháněný větrnými poryvy, se táhne ve vlnách s rozdílnými teplotami a hustotou, což zapříčiňuje rozdílný lom světla a tedy i jeho střídavě menší a větší propustnost směrem k zemi. Výsledkem je efekt střídavě tmavých a světlejších pruhů. Stejný jev stojí i za poblikáváním hvězd v noci, tedy tzv. scintilací.

Aby byl efekt pohybujících hustotních vln vysoko v atmosféře patrný - ať už v noci u blikajících hvězd nebo při zatmění Slunce, musí být svazek paprsků světla procházející těmito vlnami limitně úzký. Hvězdy jsou od nás nesmírně daleko,  takže jejich úhlový průměr je prakticky neměřitelný a jejich poblikávání na noční obloze můžeme pozorovat velmi snadno. Při slunečním zatmění Měsíc krátce před úplným zákrytem Slunce propouští jen extrémně úzké svazky paprsků z jasné sluneční fotosféry. Při této fázi zatmění, kdy pohasínají a mizí za měsíčním diskem poslední paprsky jasné fotosféry, se proto dá pozorovat, že slábnoucí svit Slunce na okraji tmavého měsíčního disku poblikává. V ten samý moment lze vidět vlny letících stínů na zemi a v případě výskytu slabé vrstvy oblačnosti i přímo na mracích před Sluncem.

Pro zvýraznění efektu letících stínů, které zachytil tým ve složení Shadia Habbalová, Peter Aniol, Martin Dietzel a Pavel Štarha v rámci expedice na ostrově Plun, použil následně prof. Miloslav Druckmüller stejný matematický aparát, jaký vytvořil pro rekonstrukci ostřejšího Slunce ze snímků NASA. Na obrázku lze tedy zaznamenat strukturu letících stínů v doposud nejostřejší vizualizaci, jaká kdy byla světu reprezentována.

Kontakty a další informace

Prof. RNDr. Miloslav Druckmüller, CSc.
Ústav matematiky na Fakultě strojního inženýrství VUT Brno
Tel.: 541 142 727
E-mail: druckmuller@fme.vutbr.cz

Bc. Petr Horálek
Vedoucí redaktor Astro.cz a člen expedice za zatměním Slunce
Tel.: 736 124 431
E-mail: horalek@astro.cz

Pavel Suchan
Tiskový tajemník České astronomické společnosti
Tel.: 737 322 815
E-mail: suchan@astro.cz

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Výprava za zatměním Slunce přinesla obraz koróny I spoustu adrenalinu
[2] Stránky prof. Druckmüllera – zatmění Slunce
[3] Český matematik ukazuje světu nejostřejší Slunce
[4] Tiskové prohlášení ke stažení v DOC a PDF



O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.

Štítky: Nafe, Letící stíny, Zatmění Slunce 2016, Miloslav Druckmüller, Indonésie


17. vesmírný týden 2017

17. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 24. 4. do 30. 4. 2017. Měsíc bude kolem novu. Večer zůstává nad západem Mars a pomalu se zlepšuje i večerní viditelnost Jupiteru. Ráno je vidět Saturn a nízko na východě už také jasná Venuše. Stále můžeme doporučit několik komet, i když jedna se opravdu rozpadla. Z nabídky 100 pozorování přidáváme dvojhvězdu Alcor-Mizar a především zákryty Hyád a podvečerní zákryt hvězdy Aldebaran z Býka.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Mliecna draha nad Salasom Zbojska

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2017 obdržel snímek „Mliečná dráha nad Salašom Zbojská“, jehož autorem je Ondrej Králik. Na jednom z nejtmavších míst Slovenska se zastavil astronom. Astronom a také fotograf. Svůj stativ s fotoaparátem však nepostavil nikam daleko od světel

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/ 2015 V2 Johnson

10x3min; iso1600; Canon 400D; komora J.Drbohlav

Další informace »