Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Mimořádný zákryt jasné hvězdy planetkou Roma

Mimořádný zákryt jasné hvězdy planetkou Roma

Mapa zákrytu hvězdy Delta Oph planetkou Roma
Mapa zákrytu hvězdy Delta Oph planetkou Roma
8. července 2010 pozdě večer místního času projde severozápadní Evropu stín planetky (472) Roma, která se na několik sekund postaví mezi nás a jednu z nejjasnějších hvězd náležících do souhvězdí Hadonoše - delta Ophiuchus - jejíž vizuální jasnost je 2.7 mag.

Předpokládaná stopa stínu je nejlépe patrná na připojeném obrázku. Ten během přibližně tří minut projde ze Skandinávie (Finsko), severozápad Německa do Beneluxu a pak Francií, Španělskem a Portugalskem opustí Evropu.

Stále ještě probíhá průběžné upřesňování dráhy stínu. Problematická je přesná dráha drobné planetky, ale také poloha zakrývané hvězdy, která se v různých katalozích mírně liší. Avšak i nepatrné nepřesnosti v určení těchto dvou parametrů mohou vést ke značnému posunu stínu na povrchu Země. Lze ovšem předpokládat, že úkazu bude věnována natolik velká pozornost, že upřesnění, k němuž astronomové dospějí krátce před vlastním úkazem, už bude velmi hodnověrné.

Průběh zákrytu hvězdy Delta Oph planetkou Roma
Průběh zákrytu hvězdy Delta Oph planetkou Roma
Dalším problémem se ukázal být neobvykle velký zdánlivý průměr zakrývané hvězdy. Ta se totiž svými rozměry, i přes neporovnatelnou vzdálenost s planetkou, blíži asi 1/3 zdánlivého průměru planetky Roma. Právě tato skutečnost může výrazně zkomplikovat především vizuální měření časů zákrytu. Při zákrytu totiž bude docházet k nezvykle pomalému pohasínání a rozjasňování zakrývané hvězdy. Při teoretickém centrálním zákrytu (při opět pouze odhadovaném průměru kulaté planetky 51 km) "bodovou" hvězdou by úplná fáze úkazu trvala 5.6 s. V okamžiku, kdy budeme předpokládat, že nejen planetka má nějaký rozměr, ale nenulový průměr má i zakrývaná hvězda, situace se zcela změní. Před a po úplné fázi budeme pozorovat částečné fáze zákrytu, které plný zákryt výrazně časově zkrátí. Jiná bude také šíře plného stínu a naopak se rozšíří kužel, který zasáhne alespoň částečný zákryt.

Nejlépe si situaci dokážeme představit za pomoci připojených obrázků. Vyplývá z nich, že za ideálně kruhového tvaru planetky se čas trvání zákrytu na centrální linii, včetně jeho částečných fází, prodlouží na 7.5 s. Ale úplná fáze, kdy bude hvězda kompletně skryta za diskem planetky, bude trvat pouhých 3.75 s. Jiná bude také šíře pásu, respektive průměr válce stínu, který bude dopadat na zemský povrch. Při kolmém pohledu se oblast, z níž bude možno sledovat alespoň částečný pokles jasu hvězdy, rozšíří na 85 km a naopak šíře oblasti, kterou projde úplný zákryt, se zúží na pouhých 17 km. V projekci na zemský povrch se pak uvedené hodnoty v Evropě přibližně zdvojnásobí s ohledem na aktuální výšku hvězdy a planetky nad obzorem, která bude kolem 30°.

Velikosti kotoučků hvězdy a planetky
Velikosti kotoučků hvězdy a planetky
Je proto nutno předpokládat, že úplný zákryt uvidí jen méně pozorovatelů a většina se setká pouze s menším poklesem jasu hvězdy v oblastech s částečným zákrytem. Ve všech případech je ovšem nutno se připravit na postupné pohasínání, respektive rozsvěcení hvězdy. I to je velice pádný důvod k tomu, aby co nejvíce pozorovatelů, kteří se za tímto mimořádným úkazem vypraví, využilo videokamer, či dalších podobných zařízení, která umožní celý úkaz zaznamenat a následně tento záznam zpracovat. Velkou pozornost bude dále nutno věnovat navázání těchto záznamů na přesný čas. Zdá se, že pouze tak by se nám mohlo podařit získat dostatečně vypovídající údaje o tomto zajímavém zákrytu.

Při užití větších dalekohledů, jejichž průměr dovolí sledovat i slabší hvězdy (až kolem 14 mag) by nemuseli přijít zkrátka ani pozorovatelé, kteří zůstanou doma v ČR. V takovém případě totiž uvidí, jak se k jasné hvězdě blíží slabá planetka (13.5 mag). Sledovat vlastní puls pravděpodobně nebude ale možné, protože i ze vzdálenosti stovek kilometrů od stopy vlastního zákrytu obě tělesa se značně rozdílnou jasností na čas splynou.

Převzato ze Zákrytového zpravodaje 6/2010, který vydává Zákrytová a astrometrická sekce České astronomické společnosti.




O autorovi

Karel Halíř

Karel Halíř

Astronom a popularizátor astronomie, ředitel Hvězdárny v Rokycanech a aktivní člen Zákrytové a astrometrické sekce ČAS. Pravidelně podává pod hlavičkou společnosti informace o těch nejzajímavějších úkazech nejen ze světa zákrytů hvězd Měsícem nebo planetkami. Informace rozesílá především formou zákrytových zpravodajů nebo populárním nepravidelným zpravodajem "Dneska by to možná šlo...". Pro odběr zpravodajů a alertů jej kontaktujte na stránkách rokycanské hvězdárny.



50. vesmírný týden 2017

50. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 11. 12. do 17. 12. 2017. Měsíc bude v novu. Večer je vidět Neptun a Uran. Nad ránem je vidět Mars a Jupiter. Týden bude nabitý kosmonautikou. Blue Origin by mohla provést test kabiny pro balistické skoky. SpaceX provedla úspěšně statický zážeh na rampě SLC-40 a očekáváme start s lodí Dragon k ISS. Startovat by měla také čínská raketa CZ-3B, z Nového Zélandu raketa Electron, Ariane 5 s dalšími družicemi Galileo, přistávat má Sojuz MS-05 s částí posádky z ISS a naopak vydat se tam má další posádka v lodi Sojuz MS-07.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

M81 LRGB nové spracovanie

Dvojice galaxií ve Velké Medvědici. Jistě si na ně vzpomene každý amatérský astronom, ze kterého se mnohdy později vyklubal i astronom profesionální. Byl to většinou čtvrtý objekt při hledání „mlžných“ objektů na noční obloze malým dalekohledem. Hned po galaxii v Andromedě, planetární mlhovině

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Planeta Uran

Další informace »