Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Mimořádný zákryt jasné hvězdy planetkou Roma

Mimořádný zákryt jasné hvězdy planetkou Roma

Mapa zákrytu hvězdy Delta Oph planetkou Roma
Mapa zákrytu hvězdy Delta Oph planetkou Roma
8. července 2010 pozdě večer místního času projde severozápadní Evropu stín planetky (472) Roma, která se na několik sekund postaví mezi nás a jednu z nejjasnějších hvězd náležících do souhvězdí Hadonoše - delta Ophiuchus - jejíž vizuální jasnost je 2.7 mag.

Předpokládaná stopa stínu je nejlépe patrná na připojeném obrázku. Ten během přibližně tří minut projde ze Skandinávie (Finsko), severozápad Německa do Beneluxu a pak Francií, Španělskem a Portugalskem opustí Evropu.

Stále ještě probíhá průběžné upřesňování dráhy stínu. Problematická je přesná dráha drobné planetky, ale také poloha zakrývané hvězdy, která se v různých katalozích mírně liší. Avšak i nepatrné nepřesnosti v určení těchto dvou parametrů mohou vést ke značnému posunu stínu na povrchu Země. Lze ovšem předpokládat, že úkazu bude věnována natolik velká pozornost, že upřesnění, k němuž astronomové dospějí krátce před vlastním úkazem, už bude velmi hodnověrné.

Průběh zákrytu hvězdy Delta Oph planetkou Roma
Průběh zákrytu hvězdy Delta Oph planetkou Roma
Dalším problémem se ukázal být neobvykle velký zdánlivý průměr zakrývané hvězdy. Ta se totiž svými rozměry, i přes neporovnatelnou vzdálenost s planetkou, blíži asi 1/3 zdánlivého průměru planetky Roma. Právě tato skutečnost může výrazně zkomplikovat především vizuální měření časů zákrytu. Při zákrytu totiž bude docházet k nezvykle pomalému pohasínání a rozjasňování zakrývané hvězdy. Při teoretickém centrálním zákrytu (při opět pouze odhadovaném průměru kulaté planetky 51 km) "bodovou" hvězdou by úplná fáze úkazu trvala 5.6 s. V okamžiku, kdy budeme předpokládat, že nejen planetka má nějaký rozměr, ale nenulový průměr má i zakrývaná hvězda, situace se zcela změní. Před a po úplné fázi budeme pozorovat částečné fáze zákrytu, které plný zákryt výrazně časově zkrátí. Jiná bude také šíře plného stínu a naopak se rozšíří kužel, který zasáhne alespoň částečný zákryt.

Nejlépe si situaci dokážeme představit za pomoci připojených obrázků. Vyplývá z nich, že za ideálně kruhového tvaru planetky se čas trvání zákrytu na centrální linii, včetně jeho částečných fází, prodlouží na 7.5 s. Ale úplná fáze, kdy bude hvězda kompletně skryta za diskem planetky, bude trvat pouhých 3.75 s. Jiná bude také šíře pásu, respektive průměr válce stínu, který bude dopadat na zemský povrch. Při kolmém pohledu se oblast, z níž bude možno sledovat alespoň částečný pokles jasu hvězdy, rozšíří na 85 km a naopak šíře oblasti, kterou projde úplný zákryt, se zúží na pouhých 17 km. V projekci na zemský povrch se pak uvedené hodnoty v Evropě přibližně zdvojnásobí s ohledem na aktuální výšku hvězdy a planetky nad obzorem, která bude kolem 30°.

Velikosti kotoučků hvězdy a planetky
Velikosti kotoučků hvězdy a planetky
Je proto nutno předpokládat, že úplný zákryt uvidí jen méně pozorovatelů a většina se setká pouze s menším poklesem jasu hvězdy v oblastech s částečným zákrytem. Ve všech případech je ovšem nutno se připravit na postupné pohasínání, respektive rozsvěcení hvězdy. I to je velice pádný důvod k tomu, aby co nejvíce pozorovatelů, kteří se za tímto mimořádným úkazem vypraví, využilo videokamer, či dalších podobných zařízení, která umožní celý úkaz zaznamenat a následně tento záznam zpracovat. Velkou pozornost bude dále nutno věnovat navázání těchto záznamů na přesný čas. Zdá se, že pouze tak by se nám mohlo podařit získat dostatečně vypovídající údaje o tomto zajímavém zákrytu.

Při užití větších dalekohledů, jejichž průměr dovolí sledovat i slabší hvězdy (až kolem 14 mag) by nemuseli přijít zkrátka ani pozorovatelé, kteří zůstanou doma v ČR. V takovém případě totiž uvidí, jak se k jasné hvězdě blíží slabá planetka (13.5 mag). Sledovat vlastní puls pravděpodobně nebude ale možné, protože i ze vzdálenosti stovek kilometrů od stopy vlastního zákrytu obě tělesa se značně rozdílnou jasností na čas splynou.

Převzato ze Zákrytového zpravodaje 6/2010, který vydává Zákrytová a astrometrická sekce České astronomické společnosti.




O autorovi

Karel Halíř

Karel Halíř

Astronom a popularizátor astronomie, ředitel Hvězdárny v Rokycanech a aktivní člen Zákrytové a astrometrické sekce ČAS. Pravidelně podává pod hlavičkou společnosti informace o těch nejzajímavějších úkazech nejen ze světa zákrytů hvězd Měsícem nebo planetkami. Informace rozesílá především formou zákrytových zpravodajů nebo populárním nepravidelným zpravodajem "Dneska by to možná šlo...". Pro odběr zpravodajů a alertů jej kontaktujte na stránkách rokycanské hvězdárny.



26. vesmírný týden 2017

26. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 26. 6. do 2. 7. 2017. Měsíc je mezi novem a první čtvrtí. Večer je vidět Jupiter a Saturn, který je potom na obloze až do svítání. Ráno je nízko na východě jasná Venuše. Aktivita Slunce je nízká. Z komet doporučujeme C/2015 V2 (Johnson). Noční svítící oblaka jsou tu. Odstartoval český a slovenský cubesat. SpaceX zvládla jeden start s přistáním v pátek a druhý plánuje v neděli.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Příběh Orionu po 84 letech

Je mrazivá zimní noc roku 1933. Na zahradě rodinného domku na okraji Hradce Králové stojí za téměř úplné tmy u dalekohledu muž. Svou typickou „rádiovku“ vyměnil tentokrát za kulicha a dokončuje poslední otáčku kličkou. Pohon dalekohledu se zastaví, expozice končí. Muž točil kličkou bez ustání více

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Romance s nočními svítícími oblaky

Jaký to krásný výhled na NLC 24. června 2017. Obloha byla zprvu zatažená, ale při soumraku se pomalu oblačnost rozpadala. A jak soumrak postupoval, běžná oblačnost chytla slabý načervenalý nádech, zatímco vysoko nad nimi se do stříbřitě-modra již barvily NLC. To vše se líbezně odráželo o klidnou hladinu Sečské přehrady. Canon 6D, Takumar 50 mm, f2.0, ISO 320, 5×10 s - panorama ze stativu.

Další informace »