Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Na březnové obloze postupně spatříme všech 5 nejjasnějších planet

Na březnové obloze postupně spatříme všech 5 nejjasnějších planet

Logo České astronomické společnosti. Autor: ČAS.
Logo České astronomické společnosti.
Autor: ČAS.
Na konci února a zejména pak v první polovině března budeme moci na večerní obloze spatřit neobvyklou "šňůru" postupně všech pěti nejjasnějších planet Sluneční soustavy. Večer od západního obzoru najdeme Merkur, Venuši, Jupiter a Mars. V pozdějších hodinách, po západu Merkuru, na východním obzoru přibude Saturn. Všechny planety budou bez obtíží vidět očima, zejména Jupiter s Venuší pro jejich velkou jasnost nepřehlédneme. Celou scenérii doplní Měsíc a také malými dalekohledy pozorovatelná kometa. Naposledy jsme všech pět planet pozorovatelných očima mohli na večerní obloze vidět v roce 2004. Podobně neobvyklou přehlídku znovu zažijeme v roce 2015, či za lepších podmínek až v roce 2036.

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. číslo 167 z 28. 2. 2012

Od konce února do 15. března se naskytne jedinečné okénko pro pozorování všech očima viditelných planet Sluneční soustavy na večerní obloze. V jeden okamžik sice celou pětici planet neuvidíme, přesto je tato situace poměrně výjimečná. Od západního obzoru postupně za večerního soumraku bude možné nízko nad obzorem vyhledat jinak těžko pozorovatelnou planetu Merkur, výš nad obzorem v souhvězdí Berana velmi jasnou Venuši a jen o málo slabší Jupiter. Nad východním obzorem najdeme ve Lvu planetu Mars a kolem 22. hodiny už i Saturn v souhvězdí Panny.

Planeta Merkur je na obloze poměrně těžko vyhledatelná, protože nebývá nikdy úhlově moc daleko od Slunce a i přes její značnou jasnost se ztrácí na soumračné obloze. Nejlepší podmínky nastávají v době tzv. elongace, kdy se planeta na obloze od naší mateřské hvězdy vzdálí nejvíce. Nejbližší elongace se odehraje 5. března 2012. K nalezení Merkuru je třeba si najít místo s odkrytým západním obzorem.

2.jpg Autor: Miloš Žák

Autor: Miloš Žák
Planety Venuše a Jupiter jsou už velmi dobře pozorovatelné několik měsíců. Jasnější Venuše je zároveň nejjasnější planetou Sluneční soustavy a po Slunci a Měsíci nejjasnějším objektem na nebi vůbec. Spatříme ji nyní i z měst jako výrazný stříbřitý objekt nad jihozápadním obzorem, svítí tedy jako Večernice. V malém dalekohledu nabízí pohled (stejně jako Merkur) na ustupující fázi podobnou Měsíci mezi úplňkem a poslední čtvrtí. O něco slabší Jupiter, rovněž i ve městech dobře viditelný, pak v dalekohledu vypadá jako kotouček s pásy doprovázený až čtveřicí jeho nejjasnějších měsíců – Io, Europa, Ganymedes a Callisto. Jupiter se na obloze v současné době k Venuši úhlově přibližuje. Nejblíže obě tělesa budou ve středu 14. března. Tehdy je bude dělit úhlová vzdálenost 3° (6 měsíčních úplňků vedle sebe). Půjde o velmi fotogenickou podívanou, která se na večerní obloze naposledy odehrála v prosinci roku 2008. Podobného večerního setkání těchto planet se dočkáme - ovšem za značně horších podmínek - v květnu příštího roku nebo v červnu roku 2015.

Rudá planeta Mars se 3. března ocitá v opozici se Sluncem a je tedy pozorovatelná po celou noc. Při této opozici se sice k Zemi zdaleka nepřiblíží na rekordně malou vzdálenost jako v roce 2003, ale i tak ji bez obtíží poznáme. Jeví se jako naoranžovělá „hvězda“ v souhvězdí Lva s jasností jen o něco menší než Sírius – nejjasnější hvězda noční oblohy viditelná večer nad jižním obzorem v souhvězdí Velkého psa. Ve větším dalekohledu se dá bez větších obtíží pozorovat její světlá severní polární čepička.

V pozdějších nočních hodinách, kdy už Merkur bude pod obzorem, se nad východem objeví i Saturn. Na přelomu února a března vychází před 22. hodinou. Nyní je v souhvězdí Panny nedaleko jasné hvězdy Spica, se kterou tvoří zejména v ranních hodinách poměrně výraznou dvojici bodů. Saturn je obecně nejoblíbenější planetou mezi pozorovateli, neboť už v menších přístrojích ukazuje své majestátné prstence. Ve větších dalekohledech jsou pak patrné i mezery v prstencích, stín prstence vržený na kotouček planety nebo největší měsíc Titan. Planeta Saturn bude ozdobou zejména červnové oblohy.

2012_02_25_mesic_venuse_10_hot_male.jpg Autor: Petr Horálek

Autor: Petr Horálek
K celé planetární přehlídce přibude i Měsíc, který v současné době najdeme v pořadí od západu Merkur, Venuše, Jupiter a Měsíc. Ve středu 7. března spolu s Marsem a jasnou hvězdou Regulus v souhvězdí Lva utvoří rovnoramenný trojúhelník. V té době již bude téměř v úplňku. V sobotu 10. března doplní pohled na Saturn se Spicou.

Nevysoko nad severovýchodním obzorem v souhvězdí Draka se na večerní obloze nabízí již delší dobu malými dalekohledy pozorovatelná kometa C/2009 P1 Garradd. Ta 18. února prošla přízemím a pomalu se od naší planety vzdaluje. Její jasnost je ovšem v březnu poměrně stálá, takže i měsíc po průchodu přízemím bude stále pozorovatelná i malými dalekohledy. Za mimořádně dobrých podmínek na tmavé obloze nerušené světelným znečištěním a Měsícem i pouhýma očima jako „rozmazaná hvězdička“. Kometa je viditelná celou noc a postupně přechází do Velkého vozu, kde ji na večerní obloze téměř v nadhlavníku najdeme v druhé polovině března.

Pro spatření všech planet není třeba žádného přístroje, pouze místo s dobře odkrytým zejména západním obzorem (kvůli planetě Merkur). K pozorování detailů na planetách je ovšem již dalekohled nezbytný, nejlepší volbou je návštěva nejbližší hvězdárny. Podobně budeme moci postupně všechny očima viditelné planety Sluneční soustavy pozorovat za tři roky, ovšem podmínky k pozorování budou o něco méně vhodné než letos. Všech pět planet v jeden okamžik za opravdu příhodných podmínek spatříme až v druhé polovině března roku 2036.

Další informace:
[1] Lákavá Venuše na večerní obloze (Petr Horálek)
[2] Kometa Garradd v lednu a únoru (Jakub Černý)
[3] Fotogalerie planet a Měsíce (Petr Horálek)

Tiskové prohlášení ke stažení:
[1] Formát MS Word
[2] Formát PDF




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008, jejím vedoucím redaktorem se stal na jaře roku 2009. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.



49. vesmírný týden 2016

49. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

VdB149, VdB150, LDN1235 - prach v souhvězdí Cephea

Souhvězdí Cephea je cirkumpolárním souhvězdím naší severní oblohy. Podobně jako například Velká medvědice, jejíž část označujeme lidovým jménem Velký vůz. Ale přeci … Velký vůz pozná téměř každý, o Cepheovi mnoho z „neastronomů“ možná ani neví. A astronom? Ten nás většinou odbude větou typu:

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Sony a7s + Samyang 1300mm f/16, ISO 100, 1/8000 sec.

Další informace »