Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Na obloze: Přelety ISS přes Slunce

Na obloze: Přelety ISS přes Slunce


Autor: Jiří Šíp

Ještě před několika dny jsme mohli pozorovat večerní přelety Mezinárodní vesmírné stanice. Zdatně tak sekundovala triu jasných hvězd, tedy planetám Jupiter, Mars a Saturn. Dobře tuto situaci zachytil například jeden z našich čtenářů Jiří Šíp, jak je vidět v úvodním obrázku. Mezitím se přelety ISS přesouvají na denní oblohu a to nabízí možnost spatřit její mihnutí přes sluneční disk.

K pořízení podobně pěkné fotografie, jakou nám zaslal Jiří Šíp není potřeba extrémně drahé vybavení. Samozřejmě je ale výhodou, pokud máme k dispozici digitální zrcadlovku s možností dlouhého času expozice. Jediná nutnost je opřít fotoaparát o něco pevného, nebo lépe použít stativ. U běžného kompaktu můžeme pořídit sadu kratších expozic a ty potom složit pomocí programu v počítači. Mezinárodní stanice se pak jeví jako čára přes část oblohy a také stopy planet se rozmázly do krátkých čárek vlivem rotace Země.

ISS,Měsíc a Jupiter Autor: Jiří Šíp
ISS,Měsíc a Jupiter
Autor: Jiří Šíp

Velmi snadnou disciplínou je také fotografování přeletu ISS přes Slunce. Stačí nám k tomu i velmi primitivní dalekohled, ovšem musíme jej vybavit k pozorování Slunce. K tomu poslouží nejlépe relativně levná speciální fólie. V některých případech lze pořídit snímek i projekcí na papír. Kvalita bude nižší, ale přelet může současně sledovat více lidí. Výborné je, pokud máme k dispozici speciální dalekohled s filtrem h-alfa, nebo s Herschelovým hranolem, kdy v obou případech dosáhneme velmi pěkného a v případě h-alfy i netradičního záběru.

Předpověď přeletu přes Slunce si nyní můžeme snadno vygenerovat, protože Poláci spustili aplikaci ISS Transit Finder.

Přelet ISS nad supercelou Autor: Petr Hykš
Přelet ISS nad supercelou
Autor: Petr Hykš

Děkujeme za zaslané fotografie a těšíme se na další. Třeba právě z přeletu ISS přes Slunce.

ISS a také Merkur
ISS a také Merkur




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Slunce, ISS, Přelety


16. vesmírný týden 2024

16. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Vírová galaxia M51

Vírová galaxia (iné názvy: Špirálovitá galaxia M51, Messierov objekt 51, Messier 51, M 51, NGC 5194, Arp 85) je klasická špirálovitá galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Bola objavená Charlesom Messierom 13. októbra 1773. Táto galaxia sa nachádza blízko hviezdy Alkaid (eta UMa) zo súhvezdia Veľká medvedica. Táto galaxia tvorí s hviezdami Alkaid a Mizar takmer pravouhlý trojuholník s pravým uhlom pri hviezde Alkaid. Nájsť sa dá aj pomocou myslenej spojnice hviezd Alkaid a Cor Caroli. Galaxia leží v jednej štvrtine vzdialenosti od Alkaida k Cor Caroli. Vírová galaxia bola v skutočnosti prvou objavenou špirálovou galaxiou. Už 30-centimetrový ďalekohľad spoľahlivo zobrazí jej špirálovú štruktúru. Vírová galaxia má aj svojho sprievodcu, menšiu galaxiu NGC 5195, ktorú objavil v roku 1781 Messierov priateľ Mechain. Sú spojené medzigalaktickým mostom, ktorý je predĺžením špirálového ramena M51. Je zaradená v Arpovom katalógu podivných galaxií ako špirálová galaxia so sprievodcom. Vírová galaxia a jej sprievodca bývajú niekedy označovaní ako dvojitá galaxia. Obe galaxie sa k sebe približujú, až nakoniec splynú do jednej. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, Starnet++, Adobe photoshop 203x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 38x300 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 150 flats, master darks, master darkflats 4.3. až 12.4.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »