Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Nejdelší prstencové zatmění století pozorovali lidé v Africe, Indii a v Číně

Nejdelší prstencové zatmění století pozorovali lidé v Africe, Indii a v Číně

Prstencové zatmění 15. ledna 2010. Zdroj: TV Maledivy.
Prstencové zatmění 15. ledna 2010. Zdroj: TV Maledivy.
Dnes v ranních a dopoledních hodinách nastalo nad územím Afriky, Indie a Číny nejdelší prstencové zatmění Slunce v tomto století. Prstencová fáze, při které temný měsíční kotouč přecházel "uvnitř" slunečního kotouče, trvala až 11 minut a 8 sekund. Počasí přálo především v jižní Indii, na Srí Lance a na Maledivách. Naopak v mnoha místech Číny byl úkaz pozorovatelný jen občas přes hustou oblačnost. Při prstencové fázi Měsíc zakryl necelých 96 procent slunečního průměru.

Při prstencovém zatmění Slunce je Měsíc v novu mezi Zemí a Sluncem, a na své dráze kolem Země poblíž odzemí, tudíž se jeví úhlově menší než sluneční kotouč na nebi. Země je navíc každoročně v těchto dnech v přísluní, tedy na své dráze v místech nejbližších ke Slunci, a proto je i Slunce úhlově větší. Díky "sešlosti" těchto dvou zásadních poloh Slunce a Měsíce nastalo zatmění nejen prstencové, ale dokonce téměř to nejdelší, k jakému může fyzicky dojít.

Pozorovatelé v pásu annularity (tedy v místech, kde měsíční kotouč při maximální fázi prstencového zatmění procházel "uvnitř" kotouče slunečního) mohli lidé přes bezpečný filtr či přes hustou oblačnost pozorovat prstýnek naší mateřské hvězdy. Američané tomuto momentu příznačně říkají "ring of fire", neboli volně přeloženo "ohnivý prsten". I přes to, že bylo Slunce zakryté Měsícem, stále byla patrná 4 procentní část oslnivé a očím nebezpečné plochy sluneční fotosféry.

Částečné zatmění Slunce 15. ledna 2010 z Ostravy
Částečné zatmění Slunce 15. ledna 2010 z Ostravy
Jako částečné bylo pozorovatelné i ve východní polovině České republiky, ovšem velmi nízko nad obzorem krátce po východu Slunce. Lepší výhled pak měli v rámci českého pohraničí obyvatelé východního Slovenska.

Mapa pásu annularity. Zdroj: NASA, Fred Espenak.
Mapa pásu annularity. Zdroj: NASA, Fred Espenak.
Prstencové zatmění začalo svou dráhu na Zemi nízko nad obzorem v ranních hodinách ve Středoafrické republice. Prstencová fáze tam nastala v 6 hodin a 14 minut našeho středoevropského času. Pokračovalo přes Indický oceán, kde poblíž Maledivů dosáhlo své maximální délky. V 8 hodin a 42 minut se vysoko nad obzorem za krásného počasí odehrálo nad jižním cípem Indie a nad Srí Lankou. Po půl desáté se pak "annularita" přesunula nad území Burmy a prstencové zatmění skončilo ve východních provinciích Číny na tamní večerní obloze.

Annulární skvosty

Průměty prstencového Slunce na zemi. Autor: Daniel Fischer
Průměty prstencového Slunce na zemi.
Autor: Daniel Fischer
Během prstencového zatmění se i přes nekompletní zakrytí slunečního kotouče odehrálo mnoho krásných podružných úkazů. Předně si zatmění mohli vychutnat ti lidé, kteří nebyli daleko od hustých stromů a mezi přes skulinky mezi listím pronikaly na zem obrazy ukousnutého Slunce či kolečka prstencové fáze (tzv. dírkový efekt). Maximální fáze přes větší dalekohled pak umožnila pozorovat rozmanité tvary hornatého profilu měsíčního kotouče, který při "vnitřním dotyku" Slunce vytvářel nespojitý kontakt se slunečním okrajem (při úplném zatmění se tomu říká "Bailyho perly").

Chromosféra při třetím kontaktu. Autor: Daniel Fischer
Chromosféra při třetím kontaktu.
Autor: Daniel Fischer
Přes Jana Sládečka, cestovatele za úplnými zatměními Slunce, se k nám dostala zpráva od německého astronoma Daniela Fischera a jeho týmu, který zatmění pozoroval v indickém městečku Varkala. Daniel Fischer a jeho tým fotograficky zachytil sluneční chromosféru, což je narůžovělá vrstva sluneční atmosféry nacházející se nad oslnivou fotosférou. Při úplném zatmění je pozorovatelná očima krátce po začátku či před koncem úplné fáze, při prstencovém ji pohled na oslnivou fotosféru očím pozorovat znemožní. Fotograficky ovšem zachytit jde, a to krátce po 2. či před 3. kontaktem (okamžiky, kdy se Měsíc svým okrajem dotýká "vnitřního" okraje Slunce) při užití delší expozice a bez pohledu přes filtr. Další fotografie Daniela Fischera naleznete zde: twitpic.com/photos/cosmos4u.

Sluneční skvrny číslo 1040 při zatmění. Autor: Eshan Rostamizadeh
Sluneční skvrny číslo 1040 při zatmění.
Autor: Eshan Rostamizadeh
Krásný pohled se naskytl přes dalekohled při částečném zatmění na skupinu slunečních skvrn číslo 1040. Tato skupina se na přivrácené straně Slunce objevila před více jak týdnem a do dnešních dnů poměrně hezky "vyrostla". Sluneční cyklus číslo 24 se už definitivně proboudil k životu.

Průběh částečného zatmění Slunce v lednu 2011 v Praze.
Průběh částečného zatmění Slunce v lednu 2011 v Praze.
Další zatmění Slunce roku 2010 bude úplné. Nastane 11. července a totalitu si vychutnají pouze obyvatelé ostrovů v Tichém oceánu (například na Mangaie z Cookových ostrovů, na atolech Francouzské Polynésie či na Velikonočním ostrově). Z České republiky ovšem spatříme "pořádné" zatmění už příští rok - 4. ledna 2011 zakryje Měsíc až 79 procent slunečního průměru a úkaz bude z našeho území pozorovatelný v dopoledních hodinách v celém svém průběhu.

Doporučené odkazy
[1] Nejbližší zatmění Slunce a Měsíce nad územím ČR
[2] Informace o tomto zatmění na webu Freda Espenaka, NASA
[3] Fotogalerie na Spaceweather.com




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.



13. vesmírný týden 2024

13. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 3. do 31. 3. 2024. Měsíc bude v úplňku a bude vidět stále později v noci. To umožní lepší pozorování komety 12P/Pons-Brooks. Na večerní obloze doplňuje jasný Jupiter ještě Merkur, který je v pondělí v maximální elongaci. Aktivitu Slunce oživily především dvě pěkné oblasti se skvrnami a hned následovaly i silné erupce. Na Sojuzu letí poprvé dvě ženy najednou. Ke startu se chystá poslední raketa Delta IV Heavy. Před 50 lety získala první detailní snímky Merkuru sonda Mariner 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 12P na soumračném nebi

Když počasí nespolupracuje.

Další informace »