Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Nešikovná Hyakutake a zaběhnutá Hale-Bopp

Nešikovná Hyakutake a zaběhnutá Hale-Bopp

C-SWAN-2006-10-25_20x1.jpg
Víte, co mají společného komety Hyakutake a Hale-Bopp? Někteří si je možná pamatují, jiní o nich slyšeli, či viděli slavné fotky, ale najdou se jistě i tací, kterým tyto dvě komety neřeknou asi už vůbec nic. Pro osvěžení - co měly tyto komety společného? Prakticky nic, krom viditelnosti pouhým okem a nezvyklé jasnosti nebo monumentálnosti ohonů. Kometa Hale-Bopp byla impozantní těleso s jádrem větším než drtivá většina nám známých komet. Hyakutake byla naopak "tuctovka", která předvedla akrobatický kousek a prosmýkla se těsně kolem Země. Nyní se ukazuje, že nás v nedaleké době možná čeká kometární deja vu.

Tato dvojice komet má své následovnice v letošním roce. Řeč je o dvou zajímavých a očekávaných kometách letošního podzimu/zimy - Garradda a Elenina. Tato dvojice komet tak trochu připomíná právě dvojici slavných vlasatic. Pojďme si je představit.

Snímek komety C/2009 P1 Garradd z 10. října 2010. Autor: A. Novichonok a D. Chestnov
Snímek komety C/2009 P1 Garradd z 10. října 2010.
Autor: A. Novichonok a D. Chestnov
C/2009 P1 (Garradd) je pravděpodobně impozantní kometa s velkým jádrem, z její současné aktivity vychází absolutní magnituda blízká 0 mag (přesně 0.74 mag) při standardní rychlosti zjasňování. Současná pozorování ale ukazují na podstatně dynamičtější zjasňování. Nelze ovšem říct, zda se jedná o trvalý či přechodný jev. První možnost je mnohem pravděpodobnější. Pokud ovšem natvrdo spočítáme současné vizuální odhady, vychází absolutní magnituda na neuvěřitelných -9 mag! O jak velkou kometu se jedná? Těžko soudit, kometa je určitě velice aktivní, a pokud bychom vycházeli jen z absolutní magnitudy, je asi o trošičku menší než kometa C/2006 W3 Christensen, tedy s průměrem jádra něco okolo 10 km. Perioda 140 000 let ukazuje, že kometa u Slunce již byla, a tak lze předpokládat, že současná aktivita není jen přechodná.

Dle současných "opatrných" kalkulací by tato kometa měla dosáhnout maxima jasnosti 3.8 magnitudy. V té době v polovině února roku 2012 bude v našich zeměpisných šířkách více než 70 stupňů nad obzorem. Můžeme tedy kometu přejmenovat na jakéhosi "zaběhnutého Hale-Boppa", tedy superkometu, která se zaběhla až za dráhu Marsu. Pozitivní je že budeme moci kometu téměř nepřetržitě vizuálně sledovat od letošního června až do dubna 2013 a v maximu jasnosti bude položena prakticky ideálně pro nás seveřany - v cirkupolárním souhvězdí Draka (v průběhu noci vůbec nezapadne).

Snímek komety C/2010 X1 Elenin z 11. listopadu 2010. Autor: A. Sergeyev a A. Novichonok
Snímek komety C/2010 X1 Elenin z 11. listopadu 2010.
Autor: A. Sergeyev a A. Novichonok
C/2010 X1 (Elenin) je prakticky opakem předešlé komety. Nejedná se o žádnou výjimečnou vlasatici. Naopak aktivita této komety je zatím velice slabá, absolutní jasnost při stávající aktivitě vychází podobně jako u "mrtvých komet" C/1999 S4 LINEAR nebo například loňské C/2009 R1 (McNaught), které se okolo průchodu perihelem dočista rozprášily. Tyto komety s Eleninem spojuje také jejich dráha. Všechny tři jsou nové komety z Oortova oblaku, takže jejich aktivita je poháněná sublimací těkavých plynů při prvním kontaktu se slunečním větrem. Tato aktivita nevydrží dlouho.

Čím je tato "tuctovka" zajímavá? Její dráha po objevu byla dlouho nejistá, dost dlouho byla reálná i možnost na velice těsné přiblížení k Zemi (až 0.05 AU!). Poslední výpočet hyperbolické dráhy ale přiblížení k Zemi značně vzdálil, tato "nešikovná Hyakutake" se jaksi netrefila a Zemi mine ve vzdálenosti 0.27 AU. I přesto je tu ale šance na poměrně jasnou kometu. Maximální jasnosti okolo 5. magnitudy sice dosáhne nepozorovatelná u Slunce (jen v zorném poli korónografů družice SOHO), ale na říjnové jarní obloze by mohla vyjít o jasnosti okolo 6. magnitudy a rychle stoupat vysoko na oblohu, až 70 stupňů vysoko!

Můžeme tedy shrnout, že nás na podzim letošního čekají dvě poměrně jasné komety. Obě mohou příjemně překvapit (Garradd by mohl mít až 2 magnitudy a Elenin 3 magnitudy), nebo silně zklamat - pokud je zvýšení aktivity komety Garradd dočasné, může mít klidně jen 6 magnitud; když Elenin nepřežije průlet kolem Slunce, uvidíme jen nejasný mlhavý oblak prachu zbylém z komety.

Převzato: www.kommet.cz




O autorovi

Jakub Černý

Jakub Černý

Jakub Černý (* 25. června 1982, Praha, Česká republika) je amatérský astronom, který se věnuje především pozorování komet (druhotně i meteorů). Je správcem novinkového serveru o viditelných kometách www.kommet.cz a jako člen Společnosti pro MeziPlanetární Hmotu se věnuje právě začínajícím "kometářům". V případě viditelnosti zajímavé komety koordinuje mimořádnou pozorovací kampaň, která se zaměřuje na vizuální i CCD hlídku očekávaného objektu.



49. vesmírný týden 2016

49. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Planety

Hvězdy bloudivé, oběžnice, planety. Několik pojmenování téhož. Ostatně i řecké πλανήτης, neboli planétés, znamená vlastně „tulák“. Pro mnoho z nás obíhá kolem Slunce planet devět. Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun a Pluto. Ovšem od roku 2006, od valného shromáždění

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Za súmraku

Vrch Ostrá 1247mnm. Počas astronomického súmraku ešte posledné slnečné svetlo osvetľovalo horizont. Na fotke je vidieť Mesiac, Mars, Venušu a Mliečnu cestu.

Další informace »