Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Novinky o kometách, komety v lednu a únoru 2009
Jiří Srba Vytisknout článek

Novinky o kometách, komety v lednu a únoru 2009

logo - kometa
logo - kometa
Tato rubrika je pravidelně připravována a publikována ve Zpravodaji Společnosti pro MeziPlanetární Hmotu, o.s. (SMPH). V původní nezkrácené podobě ji naleznete na webu SMPH. Efemeridy všech pozorovatelných komet jsou pro zájemce dostupné na stránkách International Comet Quarterly ICQ, vyhledávací mapky vám v případě zájmu zhotovíme na požádání a zašleme e-mailem.

Novinky o kometách

Posledním objevem zmíněným v minulých "Novinkách" byla kometa P/2008 U1 (McMillan), kterou nalezl 19.20 října 2008 Robert McMillan jako objekt 19 mag v rámci přehlídky Spacewatch, a to pomocí 1.8-m reflektoru. S. Nakano zveřejnil v prosinci svou identifikaci tohoto objektu s nezveřejněným tělesem 18 mag z archivu přehlídky LONEOS, který byl pozorován v září a říjnu 2000. Nová dráha ukázala těsné přiblížení na 0.18 AU k Jupiteru 8. července 2004. Těleso z archivu dostalo označení P/2000 S7 a kometa získala též definitivní číslo 208P (IAUC 9005).

Prvním tělesem z řady "x" roku 2008 je C/2008 X1 (Hill), které 4.34 prosince 2008 nalezl Rik Hill jako objekt 17. magnitudy, a to na CCD snímcích pořízených v rámci přehlídky Catalina pomocí 0.68-m Schmidt teleskopu. Poté co Hirohisa Sato upozornil na možnou eliptickou dráhu objektu, byla tato možnost potvrzena dalšími výpočty a pozorováními. Kometa má periodu oběhu 6.7 roku a přísluním ve vzdálenosti 2.4 AU projde v květnu 2009. Na základě dalšího zpřesnění dráhy nalezl Maik Meyer předobjevové snímky komety v archivu LONEOS z 1. dubna 2003. Kometa dostala zpětně označení P/2003 F6 pro oběh s přísluním v 19.1 srpna 2002. Předběžné označení při tomto návratu je tedy P/2008 X1 a kometa pravděpodobně obdrží definitivní číslo 211P.

Těleso P/2008 X2 je staronové, a jedná se o návrat objektu P/2004 CB (LINEAR). Při tomto návratu jej nalezl Gary Hug 4.39 prosince 2008, a to jako objekt hvězdného vzhledu asi 20 mag. Korekce průchodu přísluním činí delta(T) = +0.16 dne. Kometa dostala také definitivní označení 209P/LINEAR (IAUC 9005).

Unikátním objevem je P/2008 X4, kterou 8.24 prosince 2008 našel jako objekt 10 mag Alan Watson na snímcích ze sondy STEREO (SECCHI HI1-B). Na základě pozičních měření, která provedl Rainer Kracht, byla spočtena parabolická dráha objektu. Podle těchto elementů usoudil Maik Meyer, že se jedná o očekávanou krátkoperiodickou kometu P/2003 K2 (Christensen). Ovšem s korekcí průchodu přísluním delta(T) = -22 dní, což na obloze činilo přes 13° směrem ke Slunci v elongaci a znamenalo opačný směr pohybu. Proto ji také nikdo nenašel. Jedná se o první kometu pozorovanou při druhém návratu, která byla nalezena kosmickou sondou. Kometa patrně dostane označení 210P/Christensen. Dne 23. prosince 2008 byla kometa v konjunkci se Sluncem (25’ od středu disku), a byla tedy několik dní pozorovatelná koronografy na sondě SOHO (obrázek). Přísluním prošla podle poslední dráhy již 19.97. prosince 2008 a mohla by být krátce pozorovatelná jako objekt kolem 10 mag od nás,  začátkem ledna nízko nad východním obzorem. Koncem měsíce ledna již bude slabší, kolem 13 mag, zato výše nad obzorem.

Komety v lednu a únoru 2009

Zimní obloha v lednu a únoru 2009 bude poměrně bohatá na jasné a zajímavé komety. V dosahu malých přístrojů jich bude hned několik.

Nejjasnější kometou celého období (a patrně i dalších minimálně dvou měsíců roku 2009) bude s napětím očekávaná C/2007 N3 (LULIN), která má potenciál stát se objektem viditelným volným okem. Po konjunkci se Sluncem koncem listopadu 2008 byla kometa znovu pozorována již v druhé polovině prosince 2008, pro nás nastávají vhodné podmínky pro sledování od začátku ledna 2009. Její jasnost se v současnosti pohybuje kolem 7 mag. Jelikož se na světelné křivce projevují známky zpomalování zjasňování, které je typické pro nové komety poprvé přilétající z vnější sluneční soustavy, je pravděpodobné, že optimistické očekávané jasnosti kolem cca 5 mag nedosáhne, mohla by ale být kolem 6 mag. Kometa se pohybuje po velmi neobvyklé dráze, která je retrográdní s inklinací 178,4°, tedy rovina je prakticky totožná s ekliptikou, ale pohyb se odehrává v opačném směru. S tím také souvisí dlouhodobá poloha komety v těsném okolí ekliptiky a hlavně velmi rychlý pohyb objektu po obloze v následující opozici, která nastane krátce po nejtěsnějším přiblížení k Zemi. Nejrychleji se kometa bude pohybovat více než 12’/h a za uvedené období prolétne přes třetinu oblohy z Vah (Lib) do Raka (Cnc) - cca 120°. Přísluním ve vzdálenosti 1.21 AU projde 10.7 ledna 2009, nejblíže Zemi se přiblíží 24. února 2009 na 0.41 AU a následující den je v opozici se Sluncem. Geometrie průletu je zajímavá také svou vhodností k pozorování kometárních ohonů. Jednak lze očekávat několik stupňů dlouhý klasický převážně plazmatický ohon směřující od Slunce, a za druhé již nyní je na CCD snímcích pozorovatelný prachový protichvost. Vzhledem k poloze komety v opozici (26. února ráno se bude nacházet prakticky přesně v protislnunečním bodě), se potichu hovoří o možném několikadenním zjasnění až o 1 mag v důsledku zpětného rozptylu světla [možná si vzpomenete na práce ohledně dopředného rozptylu například o komety C/2006 P1 (McNaught)].  Kometa uskuteční pár zajímavých přiblížení k jiným objektům na obloze: 6. února ráno projde jen 30‘ od dvojhvězdy Zuben Elgenubi, alfa Lib (2.7 mag); 19. února ve 21:45 naleznete jen 8’ jižně od komety asteroid 98 Ianthe (12.1 mag) a jen o několik hodin později (20. února v poledne) budou mít naši kolegové možnost nalézt necelé 2’(!) jižně od komety dokonce asteroid 28 Amphitrite (9.9 mag); 24. února projde kometa jen 2.3° jižně od Saturnu; 6. března pak necelé 2° jižně od centra otevřené hvězdokupy M44 (Jesličky) v Raku; 7. března pak naleznete kometu jen 40’ od středu Měsíce po první čtvrti, přičemž v asijské části Ruska, nebo na ostrovech severní Kanady bude možné pozorovat zákryt! Uveřejňujeme vyhledávací mapku (čerchovaná křivka je ekliptika, plná čára dráha komety). Další podrobnosti viz (článek) na www.astrovm.cz.

Druhým velmi zajímavým objektem současnosti a blízké budoucnosti je bezesporu krátkoperiodická kometa 144P/Kushida. Její jasnost při současném návratu výrazně předčí očekávání, zatím dosahuje 9 mag a mohla by ještě mírně zjasňovat. Maxima by měla dosáhnout na přelomu ledna a února 2009. Jedná se však o poměrně obtížný objekt s rozsáhlou komou a nízkým stupněm kondenzace, který vyžaduje výborné pozorovací podmínky. Geometrické předpoklady jsou však vynikající, kometa je pozorovatelná po celou noc v Býku (Tau), vysoko nad obzorem. 

Efemérní záležitostí první poloviny ledna by mohla být kometa P/2008 X4 (Christensen) aka P/2003 K2 aka 210P. O jejím neobvyklém objevu viz "novinky o kometách". Přísluním prošla podle poslední dráhy již 19.97 prosince 2008. Pokud jde o viditelnost, ze severní polokoule by mohla být pozorovatelná na počátku ledna 2009, kdy bude 5° nad obzorem při Slunci -12° a podmínky se budou zlepšovat. Dne 10.1 už bude při stejné poloze Slunce 20° nad obzorem, Měsíc takměř v úplňku bude rušit 6° nad obzorem na druhé straně oblohy. Čili nejlepší dny na pozorování 8. a 9. ledna 2009, kdy je Měsíc již pod obzorem, kometa 15° nad ním. Aktuální jasnost je kolem 10 mag. V lednu bude rychle slábnout, čili šance na spatření za bezměsíčné noci je ještě po 21. lednu, ale patrně při jasnosti kolem 12 - 13 mag. Kometa prochází z Hadonoše (Oph) do Hada (Ser).

Dále je třeba nezapomenout na dvojici trvalek: C/2006 W3 (Christensen) a C/2006 OF2 (Broughton). Zatímco první jmenovaná zjasňuje do maxima v polovině roku 2009, druhá z dvojice je právě v maximu kolem 10.5 mag a začne již poměrně rychle slábnout. Kometu 06W3 naleznete v jižní části Ještěrky (Lac), počátkem března přejde do Pegase (Peg). Kometa 06OF2 se dlouhodobě pohybuje severní částí Vozky (Aur).

Stále dost aktivní je 29P/Schwassmann Wachmann, u které je pozorovatelná prachová struktura související s minulými outbursty. Kometu naleznete v Blížencích (Gem).

V následujícím období bude zjasňovat hned trojice dalších krátkoperiodických komet. Jednak 22P/Kopff, která by v červenci 2009 mohla dosáhnout možná až 10 mag. V lednu a únoru projde z Vah (Lib) přes Štíra (Sco) a Hadonoše (Oph) do Střelce (Sgr). Zůstane nejlépe pozorovatelná ráno. Pohybuje se přímo a sleduje pohyb Slunce, její elongace se zvýší z 52° na začátku ledna na 75° na začátku března. Od března by mohla být jasnější 12 mag.

Rychle zjasňuje také 67P/Churyumov-Gerasimenko s předpovídaným maximem kolem 13 mag na začátku dubna 2009 (přísluním projde 28.4 února 2009). V následujícím období přejde přes Vodnáře (Aqr) a Ryby (Psc) do Berana (Ari). Mírně poroste její deklinace a naopak se sníží elongace z 57° na 47°.  Jedná se o poslední průchod přísluním před návštěvou kosmické sondy Rosetta.




O autorovi

Jiří Srba

Jiří Srba

Narodil se v roce 1980 ve Vsetíně. Na střední škole začal navštěvovat astronomický kroužek při Hvězdárně Vsetín, kde se stal aktivním pozorovatelem meteorů a komet. Zde také publikoval své první populárně astronomické články. Je členem Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH). V současné době pracuje jako odborný pracovník Hvězdárny Valašské Meziříčí. Připravuje české překlady tiskových zpráv Evropské jižní observatoře.



49. vesmírný týden 2016

49. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Planety

Hvězdy bloudivé, oběžnice, planety. Několik pojmenování téhož. Ostatně i řecké πλανήτης, neboli planétés, znamená vlastně „tulák“. Pro mnoho z nás obíhá kolem Slunce planet devět. Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun a Pluto. Ovšem od roku 2006, od valného shromáždění

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Za súmraku

Vrch Ostrá 1247mnm. Počas astronomického súmraku ešte posledné slnečné svetlo osvetľovalo horizont. Na fotke je vidieť Mesiac, Mars, Venušu a Mliečnu cestu.

Další informace »