Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Očekávají nás letos vydatné Bootidy?

Očekávají nás letos vydatné Bootidy?

Meteorický roj Bootid byl před lety vyřazen z aktivních rojů, protože jeho aktivita nebyla prakticky žádná. Díky úplně neočekávané aktivitě roje v roce 1998, kdy ZHR dosáhlo úrovně 50 až 100+ se s ním však musí počítat. Když tehdy z Japonska přišly zprávy, že roj byl pozorovatelný i při téměř zatažené obloze, bylo to obrovské překvapení. Opticky byl roj sledován hlavně v Japonsku a u nás, radarově pak v Kanadě, protože roj byl pozorovatelný poměrně dlouho, celého půl dne. Po tomto návratu byl znovu zařazen do seznamu aktivních meteorických rojů.

Kromě roku 1998 byly v minulém století zaznamenány jen tři další návraty a to v letech 1916, 1921 a 1927. Mezi tím, v období od roku 1927 do 1998 nebyla zaznamenána vůbec žádná aktivita roje. Vypadalo to tedy tak, že jeho proud už Zemi nezasahuje. Ovšem dynamika tohoto proudu je jen velmi slabě prostudována.

Že se v roce 1998 jednalo o pozůstatek komety 7P/Pons-Winnecke, to dokázali na základě snímků jasného bolidu (-7,9 mag.) P. Spurný a J. Borovička. Bolid se objevil ve 27.6 ve 21:21 UT, kdy vstoupil do naší atmosféry rychlostí 17,9 km/s při počáteční hmotnosti 0,14 kg a pohasl ve výši 72 km nad Zemí. Velká poloosa jeho dráhy 3,3 AU, výstřednost 0,69 a sklon 18deg jednoznačně prokázaly, že jde o úlomek komety 7P.

Mateřská kometa roje, 7P/Pons-Winnecke byla v perihéliu v lednu 1996 a v květnu 2002. Její oběžná dráha má momentálně perihélium ve vzdálenosti 1,24 AU od Slunce a tedy neprotíná dráhu Země. Aktivita z roku 1998 tedy byla pravděpodobně způsobená starší hmotou, která je na oběžné dráze v rezonanci s Jupiterem a působením jeho gravitace se dostává do cesty Zemi. Právě tímto oblakem by Země měla projít opět letos, v roce 2004. Radiant je na severní polokouli v použitelné výšce nad obzorem po většinu krátké letní noci. Měsíc 27.6., dva dny po první čtvrti, mírně obtěžuje.

Předpovědi se podle posledních výpočtů různí a zdá se, že by letos mohly zasáhnout Zemi až dvě maxima, které je ovšem potřeba ověřit pozorováním.

První možné maximum je pro nás nevhodné, mělo by nastat ve středu 23. června okolo 13 hod SELČ. Vychází z výpočtů Jerimie Vaubaillona z Institut de Mécanique Céleste et de Calcul des Éphémérides v Paříži a je potvrzené od ruských astronomů Sergeje Dubrovského Sergeje Shanova. Ti předpokládají, že roj je tvořen hmotou ne z jednoho, ale hned z několika minulých přiblížení mateřské komety ke Slunci a to v letech 1819, 1825, 1830, 1836 a možná i v roce 1875.

Druhé možné maximum bylo vypočítáno na noc ze soboty na neděli 27. června na 3 hod SELČ ráno. Tou dobou by Země měla procházet v podstatě tímtéž místem jako v roce 1998. Je-li tomu tak, pak by nadílka mohla být vydatná. Netvrdí to nikdo jiný než Jurgen Rendtel, prezident mezinárodní meteorické organizace.

Tedy těšte se a hlavně pozorujte.

Zdroj: Space.com">




O autorovi



30. vesmírný týden 2017

30. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 24. 7. do 30. 7. 2017. Měsíc po novu dorůstá k první čtvrti. Jupiter je večer už jen nízko a Saturn je za soumraku nad jihem. Nad ránem je Neptun nad jihem, Uran na jihovýchodě a nízko na severovýchodě jasná Venuše. Aktivita Slunce je opět nízká, skvrna zapadla. Přelety ISS budou tento týden vidět už i večer. V rubrice 100 pozorování najdeme upozornění na maximum meteorického roje Delta Akvaridy. K ISS by měla odstartovat kosmická loď Sojuz MS-05.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Trojice galaxií v Draku

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2017 obdržel snímek „Trojice galaxií v Draku“, jehož autorem je Jan K. Žehrovický. Souhvězdí Draka nenalezne na obloze každý. A to je to přitom souhvězdí velmi velké, nebo spíše dlouhé, obtočené okolo Velké a Malé Medvědice. Dokonce je viditelné po

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

ISS

ISS nízko nad jižním obzorem

Další informace »