Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Ondřejovští astronomové úspěšně pozorovali Drakonidy v zahraničí

Ondřejovští astronomové úspěšně pozorovali Drakonidy v zahraničí

Interiér letadla DLR Falcon krátce po skončení pozorování Drakonid 2011
Interiér letadla DLR Falcon krátce po skončení pozorování Drakonid 2011
Předpověď zvýšené aktivity meteorického roje Drakonidy na 8. října 2011 se naplnila. Ondřejovští astronomové se zúčastnili mezinárodní letecké expedice a zároveň uspořádali vlastní výpravu do severní Itálie. Podařilo se jim získat řadu cenných dat.

Letecká expedice nad Švédskem
Letecké expedice se zúčastnil Pavel Koten, který byl zároveň vědeckým vedoucím letadla, které poskytla německá kosmická agentura DLR a jehož let byl plně financován z evropského projektu EUFAR. Druhé letadlo zajistili francouzští kolegové. V obou případech se jednalo o malá trysková letadla typu Falcon. V pátek večer se obě letadla přesunula ze svých základen v Německu, resp. Francii do švédské Kiruny ležící za polárním kruhem. Během tohoto letu byly otestovány přístroje na palubách letadel. Nejdůležitější část výpravy začala v sobotu v 18:50 světového času, když z letiště v Kiruně odstartoval německý Falcon. O 10 minut později jej následoval francouzský SAFIRE Falcon. Obě letadla letěla ve formaci 100 km od sebe a kamery na jejich palubách pozorovaly stejné meteory. Pozorováním ze dvou míst bude možné určit přesné dráhy meteorů. Expedice se účastnili vědci z Francie, České republiky, Německa, Slovenska a Nizozemí. Pozorování během tři a půl hodinového letu pokryla celé maximum meteorického roje. Čeští vědci umístili jednu videokameru na francouzském letadle a dvě na německém letadle, z toho jednu určenou pro pozorování spekter meteorů. Pavel Koten zároveň obsluhoval jednu francouzskou kameru. Všechny kamery fungovaly bezchybně a zaznamenaly řadu meteorů. Expedice byla obohacena neobvykle jasnou polární září, která na druhou stranu byla v některých okamžicích natolik intenzivní, že pozorování meteorů dokonce trochu rušila.

Pozemní pozorování v Itálii
Kromě leteckého pozorování se astronomové rozhodli i pro pozemní pozorování, které umožňuje využít delší časový interval a použít více přístrojů, je ale mnohem závislejší na počasí. Protože počasí v České republice se několik dní před Drakonidami výrazně zhoršilo, vyjeli za jasnou oblohou do severní Itálie. Expedice se zúčastnilo šest lidí (Jaroslav Boček, Jiří Borovička, Kamil Hornoch, Lukáš Shrbený, Rostislav Štork a Vlastimil Vojáček). Ani v Itálii nebylo počasí úplně stabilní, nicméně podařilo se najít dvě pozorovací stanoviště v okolí Milána, kde bylo po celých více než pět hodin pozorování jasno. Bylo použito pět videokamer, z toho jedna spektrální, jedna s vysokým prostorovým rozlišením a dvě s vysokým časovým rozlišením, tři digitální fotoaparáty a meteory byly pozorovány i vizuálně podle metodiky Mezinárodní meteorické organizace.

Maximum meteorického roje
Maximum Drakonid nastalo v souladu s předpovědí ve 20 hodin světového času (22 h SELČ). Hodinový počet meteorů přepočtený na ideální podmínky pro jednoho pozorovatele dosáhl v maximu hodnot 400. Protože vizuální pozorování bylo výrazně rušeno světlem Měsíce, skutečně pozorované počty meteorů v době 10 minut kolem maxima byly 2 až 3 meteory za minutu. Podobné počty hlásí i jiní pozorovatelé v Evropě. Celkový počet Drakonid spatřených jedním pozorovatelem se většinou pohybuje mezi 100 až 200. V České republice byla proměnlivá oblačnost, která neumožnila dlouhodobé systematické pozorování, nicméně v místech, kde byla v době maxima obloha jasná, bylo možné spatřit stejný počet meteorů jako jinde v Evropě.

Proč Drakonidy
Instrumentální data budou nyní podrobena důkladné analýze. Význam pozorování letošních Drakonid je v tom, že aktivita tohoto roje je po většinu let velmi nízká nebo žádná a podobná příležitost získat data moderními přístroji se nebude po mnoho let opakovat. Drakonidy pocházejí z komety 21P/Giacobini-Zinner a z dřívějších pozorování je známo, že se jedná o zajímavý materiál s nízkou soudržností. Získaná data umožní podrobněji analyzovat strukturu a složení tohoto materiálu a dozvědět se tak více o vlastnostech komet.

Obrazový materiál - bude průběžně doplňován


Letadla, která provedla leteckou expedici, se připravují k návratu z Kiruny. V popředí SAFIRE Falcon, v pozadí DLR Falcon.



Interiér letadla DLR Falcon krátce po skončení pozorování.



Jasná Drakonida s výbuchem. Foto Lukáš Shrbený.



Drakonida poblíž Malého Vozu. Foto Jiří Borovička.



Dvě Drakonidy na jednom snímku, jedna poblíž Měsíce, jedna kratší a slabší poblíž radiantu u hlavy Draka. Délka expozice 30 sekund (od 20:03:19 UT). Oblast kolem Měsíce je přeexponovaná a samotný Měsíc není rozpoznatelný. Foto Jiří Borovička.



Jeden snímek z videosekvence zachycující spektrum Drakonidy. Jasný pruh představuje průběh záření meteoru od modré barvy (vlevo) až do blízké infračervené oblasti (vpravo). Jednotlivé body v tomto pruhu jsou spektrální čáry patřící různým prvkům. Nejjasnější čáry patří sodíku, hořčíku, železu a kyslíku.




O autorovi

Jiří Borovička

RNDr. Jiří Borovička, CSc. (* 16. ledna 1964, Česká republika) v současnosti pracuje na Astronomickém ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově jako vedoucí vědecký pracovník v oddělení meziplanetární hmoty. Další informace o něm najdete například na wikipedii.



49. vesmírný týden 2016

49. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

VdB149, VdB150, LDN1235 - prach v souhvězdí Cephea

Souhvězdí Cephea je cirkumpolárním souhvězdím naší severní oblohy. Podobně jako například Velká medvědice, jejíž část označujeme lidovým jménem Velký vůz. Ale přeci … Velký vůz pozná téměř každý, o Cepheovi mnoho z „neastronomů“ možná ani neví. A astronom? Ten nás většinou odbude větou typu:

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Sony a7s + Samyang 1300mm f/16, ISO 100, 1/8000 sec.

Další informace »