Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Polární záře 27. února 2014

Polární záře 27. února 2014

Polární záře 27. 2. 2014 výřez Autor: Vít Huspenina
Polární záře 27. 2. 2014 výřez
Autor: Vít Huspenina
Poměrně neočekávaně se ve čtvrtek večer objevila polární záře i na naší obloze. Ne že by šlo o zcela nečekaný zjev, ale přeci jenom podmínky k jejímu vzniku byly poměrně nejednoznačné. Pojďme se krátce podívat na důvod vzniku této polární záře a na její fotografie z Česko-Slovenského pomezí.

28. 2. 22:15; Doplněno o animaci snímků z webkamery sítě Humlnet

Erupce X5 na Slunci 25.2.2014 Autor: SDO/NASA
Erupce X5 na Slunci 25.2.2014
Autor: SDO/NASA
Jak je napsáno v úvodu, slabší polární záře viditelná i z našeho území se vyskytla ve čtvrtek 27. února a to především před 23. hodinou večer. Původcem této polární záře byla mohutná erupce třídy X5, ke které došlo na Slunci o dva dny dříve. Obvykle by nás tedy viditelnost jasné polární záře nepřekvapila, ovšem k této erupci došlo v době, kdy zdrojová aktivní oblast byla ještě zcela při levém okraji slunečního kotouče. Z takových erupcí k Zemi obvykle žádné částice nepřiletí. Tentokrát však okrajová část oblaku plasmatu mířila i k nám.

záznam z družice ACE, náraz ve slunečním větru večer 27. února 2014 Autor: ACE/NASA/Caltech
záznam z družice ACE, náraz ve slunečním větru večer 27. února 2014
Autor: ACE/NASA/Caltech
První informaci o chystaném představení nám daly animace výbuchu na Slunci pořízené sondami SDO a SOHO. O dva dny později oblak plasmatu jako první zaznamenala sonda ACE nacházející se 1,5 miliónu kilometrů před Zemí směrem ke Slunci. Její záznam rychlosti slunečního větru a magnetického pole obsahuje jasnou změnu patrnou 27. února v 16 hodin světového času. Ze záznamu je patrné, že nedošlo k žádnému vyloženě výraznému skoku v rychlosti slunečního větru, jak bývá u podobných erupcí obvyklé. Je to ale dáno tím, že nás zasáhl jen okraj vyvrženého oblaku. Výchylka magnetometru na −20 nT už byla zajímavější, při podobných událostech již je naděje na polární záři viditelnou i z našich končin, ovšem záruka tu žádná rozhodně ještě nebyla.

Polární záře 27. 2. 2014 Autor: Vít Huspenina
Polární záře 27. 2. 2014
Autor: Vít Huspenina
Zemi zasáhly částice asi o hodinu později. Magnetometry na zemském povrchu okamžitě začaly reagovat a vznikla první, dá se říci, běžná polární záře. Mnohem zajímavější to však bylo o několik hodin později, kdy se hodnoty na magnetometrech dostaly poměrně výrazně do mínusu a to bylo předzvěstí, že se skutečně děje něco zajímavého. Okamžitě jsem prověřoval webkamery, protože u nás v Jablonci nad Nisou tou dobou přecházela vrstva střední oblačnosti. Nakonec jsem především na jedné z kamer v severním Německu zahlédl polární záři a tak mi nezbývalo než doufat, že polární záři uvidí lidé v jiných částech republiky, kde bylo podle družicových záběrů jasno. Zároveň jsem přidal novinku na web a upozornil i v diskuzích, ale nebyl jsem si jist, zda je to předčasné. Jak se ukázalo, tak nikoli, protože dnes jsem v mailu našel fotografie a animaci polární záře dokonce z Česko-Slovenského pomezí, tedy z míst pod 49. rovnoběžkou (Hluk u Uherského Hradiště). Díky pohotovosti Víta Huspeniny si tedy můžeme prohlédnout alespoň slabší polární záři viditelnou i z našeho území. Snad ne na dlouhé roky poslední, naopak, dá se očekávat, že nyní na konci maxima sluneční aktivity a v jeho sestupné části ještě několik silnějších erupcí nastane. Pak už to chce jen být informován a mít jasno. U mě se to druhé nesplnilo, ale jsem rád, že vám to díky Vítovi mohu alespoň zpětně podrobně zprostředkovat.


Animace snímků polární záře od Víta Huspeniny z Hluku.


Animace snímků z Webkamery Humlnetu Špindl-Pláň (záře vpravo nahoře)




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. 



49. vesmírný týden 2016

49. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Planety

Hvězdy bloudivé, oběžnice, planety. Několik pojmenování téhož. Ostatně i řecké πλανήτης, neboli planétés, znamená vlastně „tulák“. Pro mnoho z nás obíhá kolem Slunce planet devět. Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun a Pluto. Ovšem od roku 2006, od valného shromáždění

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Za súmraku

Vrch Ostrá 1247mnm. Počas astronomického súmraku ešte posledné slnečné svetlo osvetľovalo horizont. Na fotke je vidieť Mesiac, Mars, Venušu a Mliečnu cestu.

Další informace »