Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Polární záře na Jupiteru

Polární záře na Jupiteru

jupiter_xray_1.jpg
Existence polárních září na Jupiteru je známa již dlouho. Jedná se o nejefektnější a nejaktivnější polární záře ve sluneční soustavě. Nedávno byla k jejich pozorování využita astronomická družice Chandra X-ray Observatory. Výsledky pozorování jsou velmi zajímavé.

Družice Chandra objevila v atmosféře Jupitera, v oblastech kolem pólů planety, přítomnost iontů kyslíku a dalších prvků, jejichž atomy ztratily prakticky všechny své elektrony. Přítomnost těchto silně ionizovaných atomů, které jsou urychlovány silným magnetickým polem Jupitera na velmi vysoké rychlosti naznačuje, že ve své podstatě se polární záře na Jupiteru odlišují od polárních září na Zemi a na Saturnu.

Polární záře na Zemi vznikají tehdy, jestliže nabité částice, vyvržené ze Slunce, vnikají do zemské magnetosféry, která je odklání do oblastí kolem magnetických pólů. Zde tyto částice pronikají do zemské atmosféry. V důsledku srážek nabitých částic s atomy a molekulami začínají zářit přítomné atmosférické plyny.

jupiter_xray_2.jpg

Na Jupiteru vznikají polární záře jinak. Zde existuje vlastní mohutný zdroj nabitých částic - produkuje je vulkanická činnost na měsíci Io. Tyto nabité částice, které pronikají do magnetosféry Jupitera, jsou urychlovány na velmi vysoké rychlosti. Při srážkách s molekulami přítomných atmosférických plynů vzniká polární záře, pozorovatelná především v oboru rentgenového záření. To znamená, že mezi polárními zářemi na Jupiteru a sluneční činností není žádná souvislost. Polární záře na Jupiteru jsou stále velmi aktivní.

Částice, přilétající od Slunce, obsahují také protony a elektrony. Při srážkách s atmosférou Jupitera dochází ke vzniku ultrafialového záření, které je poměrně slabé. Bylo však registrováno například pomocí Hubblova kosmického dalekohledu (HST).

Intenzívní rentgenové záření také ukazuje na to, že elektrická pole v atmosféře Jupitera dosahují napětí zhruba 10 miliónů voltů a protékají zde elektrické proudy kolem 10 miliónů ampér. Tyto charakteristiky také vysvětlují intenzivní radiové záření Jupitera, které bylo zaregistrováno již dříve například kosmickou sondou Ulysses. Polární záře na Jupiteru jsou tisíckrát intenzivnější než obdobné jevy v zemské atmosféře.

Zdroj: chandra a spacenews.ru
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



50. vesmírný týden 2017

50. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 11. 12. do 17. 12. 2017. Měsíc bude v novu. Večer je vidět Neptun a Uran. Nad ránem je vidět Mars a Jupiter. Týden bude nabitý kosmonautikou. Blue Origin by mohla provést test kabiny pro balistické skoky. SpaceX provedla úspěšně statický zážeh na rampě SLC-40 a očekáváme start s lodí Dragon k ISS. Startovat by měla také čínská raketa CZ-3B, z Nového Zélandu raketa Electron, Ariane 5 s dalšími družicemi Galileo, přistávat má Sojuz MS-05 s částí posádky z ISS a naopak vydat se tam má další posádka v lodi Sojuz MS-07.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mračna v Perseovi, IC348, NGC1333

Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2017 obdržel snímek „Temná mračna v Perseovi“,  jehož autorem je Evžen Brunner Podzimní čas, zejména v našich končinách, nebývá velkým příznivcem astrofotografů. Ti bojují nejen s tradičními mraky, mlhami a deštěm, ale i s rosením

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Meteor z roje Geminid

Geminida na oblačné obloze nad hřebenem Železných hor. Exp. 15 s, ISO-3200, f/3,5.

Další informace »