Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Polární záře na Saturnu
Pavel Koten Vytisknout článek

Polární záře na Saturnu

Dynamika polární záe na Saturnu.
Dynamika polární záe na Saturnu.
Dlouhou dobu se předpokládalo, že polární záře na této planetě jsou určitým křížencem mezi stejnými jevy na Zemi a Jupiteru. Nyní se na základě dat získaných HST a sondou Cassini ukazuje, že tato představa nebyla správná. Saturnovy polární záře se svými projevy výrazně liší od ostatních planet.

V průběhu experimentu uskutečněného týmem amerických a evropských vědců - pod vedením Johna Clarka z Bostonské univerzity - studoval Hubbleův kosmický dalekohled polární záře na Saturnu v ultrafialovém světle po dobu několika týdnů. Ve stejném období sonda Cassini - tehdy ještě na cestě k planetě - zaznamenávala rádiové záření z polárních oblastí planety a zároveň měřila úroveň slunečního větru. Výsledky jsou nyní představeny v časopise Nature, v čísle, které vychází 17. února.

Podobně jako na Zemi se i polární záře na Saturnu mění ze dne na den, pohybují se či naopak zůstávají stacionární. Na rozdíl od Země ale mohou trvat i několik dnů. Mnohem větší roli zde překvapivě hraje tlak slunečního větru, zatímco v případě naší planety je hnacím motorem magnetické pole Slunce slunečním větrem nesené. U Saturnu navíc nemá příliš velký vliv orientace magnetického pole.

Jsou tu i některé podobnosti. Vysílané rádiové vlny se zdají být spojeny s jasnými oblastmi polárních září, což naznačuje podobné fyzikální procesy, které toto záření generují, jako na naší planetě. Odlišností je přesto více. Se zjasňováním polární záře se na Saturnu zmenšuje poloměr zářícího prstence, který obklopuje pól. V případě Země se naopak polární oblasti nakrátko zcela zaplní světlem, aby poté prstenec zeslábl a začal expandovat. Ve srovnání s oběma planetami, kde má velký význam sluneční vítr - ačkoliv u každé z nich působí jinak - je jeho vliv na polární záře Jupiterovy velmi malý.

Nové snímky navíc ukázaly, že aurorální prstenec je u Saturnu občas spíše spirálou, jejíž konce nejsou spojeny.

Nyní, když je sonda Cassini oběžnicí planety Saturn, může tým vědců její polární záře zkoumat ještě detailněji.

Zdroj: Hubble ESA information center.




O autorovi



13. vesmírný týden 2024

13. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 3. do 31. 3. 2024. Měsíc bude v úplňku a bude vidět stále později v noci. To umožní lepší pozorování komety 12P/Pons-Brooks. Na večerní obloze doplňuje jasný Jupiter ještě Merkur, který je v pondělí v maximální elongaci. Aktivitu Slunce oživily především dvě pěkné oblasti se skvrnami a hned následovaly i silné erupce. Na Sojuzu letí poprvé dvě ženy najednou. Ke startu se chystá poslední raketa Delta IV Heavy. Před 50 lety získala první detailní snímky Merkuru sonda Mariner 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 12P na soumračném nebi

Když počasí nespolupracuje.

Další informace »