Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Polostínové zatmění Měsíce 6. srpna 2009 sledujte fotograficky

Polostínové zatmění Měsíce 6. srpna 2009 sledujte fotograficky

Polostínové zatmění Měsíce
Polostínové zatmění Měsíce
Letošní rok je na výrazná měsíční zatmění velmi chudý. Poslední výraznější zatmění nastalo 9. února, bylo polostínové a z našeho území se úkaz nedal téměř pozorovat. Obdobné zatmění nás čeká 6. srpna časně ráno a očima bude patrně téměř nepozorovatelné. Přesto úkaz doporučujeme pozorovat především majitelům digitálních fotoaparátů, neboť by se jim mohlo podařit největší fázi úkazu poměrně dobře zachytit.

Polostínové zatmění Měsíce 16. března 2006. Autor: Stefan Seip
Polostínové zatmění Měsíce 16. března 2006.
Autor: Stefan Seip
Zatmění Měsíce nastává obecně ve chvíli, kdy měsíční úplněk vstoupí do zemského stínu. Ten je ve vzdálenosti Měsíce přibližně třikrát větší než samotný Měsíc, avšak měsíční úplněk jej přesto častěji mine. Sklon měsíční dráhy je totiž okolo 5,1° oproti rovině zemské dráhy a stín Země na obloze zabírá jen asi 1,5°. Velmi často měsíční úplněk zemský stín "podchází" nebo "nachází". Tmavý zemský stín však ještě obklopuje polostín, tedy oblast, kde je sluneční světlo částečně tlumené Zemí. Kdybychom totiž byli na Měsíci ve chvíli, kdy Měsíc polostínem prochází, viděli bychom Slunce zčásti zakryté zemským kotoučem (šlo by tedy vlastně o částečné zatmění Slunce). Zemský polostín má šířku podobnou jako průměr Měsíce. Pokud je Měsíc velmi blízko plného zemského stínu, zdá se, jakoby byl z okraje začouzený černým kouřem. Taková situace ale bohužel během srpnového zatmění nenastává - Měsíc bude v polostínu v maximální fázi jen ze 43 % procent svého průměru (tedy napůl cesty mezi plným zemským stínem a okrajem polostínu).

Průběh zatmění. Zdroj: Eclipse online.
Průběh zatmění. Zdroj: Eclipse online.
Úkaz by ale mohl zachytit digitální fotoaparát, který má menší dynamický rozsah než lidské oko a dokáže tak snadněji zachytit nepříliš velký rozdíl jasů. Měsíc navíc bude polostínem procházet "shora", tudíž do polostínu se ponoří jeho jižní část, která je mnohem světlejší než severní polokoule (z důvodu menšího výskytu měsíčních "moří"). Úkaz začíná krátce po půlnoci z 5. na 6. srpna, ale jeho fotograficky pozorovatelná část nastane okolo maxima zatmění, tedy kolem 2 hodin a 39 minut letního času. Východně od Měsíce nalezneme též výraznou planetu Jupiter a v malém dalekohledu u Jupiteru odhalíme i Neptun. Expoziční doby k fotografování úkazu najdete na konci článku v doporučených odkazech.

Velmi nejistou otázkou je, nakolik vzhled tohoto byť polostínového zatmění ovlivní nedávné erupce tří aljašksých sopek (Kasatochi 7. srpna 2008 a Mt. Redoubt 22. března 2009 a Sarychev Peak 12. června 2009). Všechny tři sopky vychrlily do ovzduší severní zemské polokoule několik miliónů tun oxidu siřičitého, který (byť jej na normální denní obloze nevidíme) se ještě nerozmělnil a nespadal na zemský povrch. Když nastalo zatmění Měsíce 9. srpna 1992 (tedy téměř dva roky po erupci filipínské sopky Mt. Pinatubo, která do ovzduší vychrlila přibližně 20 miliónů tun oxidu siřičitého), byl už během polostínové fáze patrný podivný nazelenalý nádech v otupělém světle měsíčního úplňku.

Pakliže se vám nepodaří tento nevýrazný úkaz jakkoliv napozorovat, nezoufejte. Za příznivého počasí bude bezpochyby zřetelně pozorovatelné hned další měsíční zatmění, které už nebude polostínové, nýbrž částečné. Měsíc se "shora" vnoří no zemského stínu 8 procenty svého průměru, a to na Silvestra tohoto roku jen 3 a půl hodiny před ohňostrojovými oslavami.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Jak fotografovat zatmění Měsíce
[2] Průběh zatmění (NASA, Fred Espenak, PDF)
[3] Nejbližší zatmění Slunce a Měsíce nad územím ČR
[4] Eclipses online - předpovědi zatmění do roku 2100




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.



16. vesmírný týden 2017

16. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 17. 4. do 23. 4. 2017. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer zůstává nad západem Mars a pomalu se zlepšuje i večerní viditelnost Jupiteru. Ráno je nejvýše Saturn, nízko už také jasná Venuše. Stále můžeme doporučit několik komet. Čeká nás průlet blízkozemní planetky, viditelné i menšími dalekohledy. Z nabídky 100 pozorování přidáváme jednu pěknou kulovku a galaxii, jeden zákryt hvězdy planetkou a především upozorníme na maximum meteorického roje Lyrid, které letos nebude rušit Měsíc. Očekává se start první čínské zásobovací lodi a ukázalo se, že Enceladus by mohl být dobrým místem pro život.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Mliecna draha nad Salasom Zbojska

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2017 obdržel snímek „Mliečná dráha nad Salašom Zbojská“, jehož autorem je Ondrej Králik. Na jednom z nejtmavších míst Slovenska se zastavil astronom. Astronom a také fotograf. Svůj stativ s fotoaparátem však nepostavil nikam daleko od světel

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Průlet NEA 2014JO25 - 1 den po největším přiblížení Zemi (23MB animated GIF)

1 den po nejbližším přiblížení Zemi, již znatelně zpomalený pohyb vůči hvězdnému poli. Zrychleno 225x. technika: HEQ5, SW R102/500, Atik 314L+, expozice 15s, trackováno na planetku, efemeridy z NASA Horizons

Další informace »