Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Poslední rok pro Leonidy

Poslední rok pro Leonidy

Tiskové prohlášení ČAS číslo 42

Podle předpovědí odborníků je letošní rok na dlouhá desetiletí posledním, kdy bude možné pozorovat meteorický déšť z roje Leonid. Pro pozorovatele v Evropě nastane maximum v pět hodin ráno v úterý 19. listopadu. Třebaže pozorování bude rušeno svitem Měsíce v úplňku, mělo by být v případě jasného počasí viditelných více než 10 meteorů za minutu.

Meteorický roj Leonidy poutá pozornost odborníků i veřejnosti již několik let. Vždy kolem 18. listopadu se Země setkává s prachovými vlákny, které ve své dráze zanechala kometa Tempel-Tuttle. V tu dobu je možné na obloze sledovat zvýšený počet meteorů směřujících zdánlivě od souhvězdí Lva (latinsky Leo - odtud název roje).

Počet meteorů se vyjadřuje tzv. zenitovou hodinovou frekvencí. Je to počet meteorů, který může za ideálních geometrických a povětrnostních podmínek vidět jeden pozorovatel za hodinu. Běžné roje pozorované každoročně, například srpnové Perseidy a prosincové Geminidy, dosahují frekvencí kolem 100. Při frekvenci větší než 1000 mluvíme o meteorickém dešti. Meteorické deště jsou krásnou a vzácnou podívanou. Trvají jen krátce, maximálně několik málo hodin, a jsou vždy viditelné jen z té části zeměkoule, která je v tu dobu natočena k proudu přicházejících částic a zároveň je na ní noc.

Leonidy způsobily v historii již celou řadu meteorických dešťů. V roce 1966 přesáhla maximální zenitová hodinová frekvence sto tisíc. V poslední době nastaly deště v letech 1999 a 2001. V roce 1999 dosáhla frekvence hodnoty 3700 a úkaz byl viditelný z Evropy. V loňském roce nastala dvě maxima, první s frekvencí 1600 bylo viditelné z Ameriky a druhé s 3400 meteory za hodinu nastalo nad východní Asií. Všechna maxima od roku 1999 byla úspěšně předem předpovězena, což dodává věrohodnost i předpovědi na letošní rok.

Na letošek jsou předpovězena opět dvě výrazná maxima. První maximum, způsobené částicemi uvolněnými z mateřské komety v roce 1767, by mělo nastat 19. listopadu v 5 hodin ráno našeho času a bude tedy viditelné z Evropy. Druhé maximum má původ v roce 1866, očekává se o necelých 7 hodin později a bude viditelné z Ameriky. Předpovědi maximálních frekvencí jsou méně jisté a pohybují se od 1000 do 6000 meteorů za hodinu pro první maximum a od 2500 do 6000 meteorů pro druhé maximum. Tato čísla ovšem platí pro pozorování pod temnou oblohou, která bude letos bohužel nedosažitelná. Měsíc téměř v úplňku bude oblohu silně osvětlovat a způsobí, že slabé meteory zůstanou neviditelné. Nicméně součástí meteorického deště by měly být i velmi jasné meteory. Lze proto očekávat, že i za takto ztížených podmínek by mohlo být vidět alespoň 10 meteorů za minutu.

Rok 2002 je naší poslední šancí na pozorování meteorického deště Leonid. Další déšť se neočekává dříve než v roce 2098. Všem zájemcům o noční oblohu proto doporučujeme věnovat noci z pondělí na úterý zvýšenou pozornost. Vysoká aktivita Leonid se očekává mezi čtvrtou a šestou hodinou ranní. Meteory lze vidět na kterékoliv části oblohy, ale doporučujeme dívat se směrem k východu, tj. na opačnou stranu než kde bude Měsíc. Úspěšné pozorování bude samozřejmě možné jen za bezoblačného počasí. I jemná mlha může letos pozorování značně ztížit, protože rozptýlí měsíční světlo.

Pozorování Leonid má i značný vědecký význam a tradičně se na něm budou podílet i čeští astronomové. Ondřejovský meteorický radar bude schopen pozorovat obě maxima, protože měsíční ani sluneční světlo ani případná oblačnost jej neruší. Čeští odborníci se mimoto zúčastní mezinárodní pozemní expedice ve Španělsku a letecké expedice organizované americkou NASA, kdy během letu ze Španělska do USA bude také možné zachytit obě maxima.

Tiskové prohlášení ve formátu doc




O autorovi

Jiří Borovička

RNDr. Jiří Borovička, CSc. (* 16. ledna 1964, Česká republika) v současnosti pracuje na Astronomickém ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově jako vedoucí vědecký pracovník v oddělení meziplanetární hmoty. Další informace o něm najdete například na wikipedii.



21. vesmírný týden 2017

21. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 22. 5. do 28. 5. 2017. Měsíc bude kolem novu. Večer je ideálně vidět Jupiter. V druhé polovině noci Saturn. Ráno je nízko na východě jasná Venuše. Vysoko na obloze pokračuje představení dvou jasnějších komet. Slunce je minimálně aktivní, na povrchu byly malé skvrnky. Doporučit tak můžeme spíše pozorování komet, které nebude rušit svit Měsíce, případně jedné i amatérsky dostupné supernovy. SpaceX vypustila dosud nejtěžší družici na dráhu přechodovou ke geostacionární a už se chystá statický zážeh dalšího Falconu 9 k letu s poněkud speciálnější lodí Dragon. Cassini se naposledy ohlédla směrem ke Slunci a vyfotografovala celý Saturn s jeho prstenci. Společnost Blue Origin přibrzdila ve vývoji motoru BE-4 nečekaná havárie. Očekáváme start rakety s čerpadly na elektřinu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Odhalené vrstvy Slunce

„Štěstí! Co je štěstí? Muška jenom zlatá, která za večera kol tvé hlavy chvátá …“. Slavné verše českého básníka Adolfa Heyduka, proslavené zejména scénou s Jaroslavem Marvanem a Ladislavem Peškem ve filmu Škola základ života. A právě tato „zlatá muška“, či její stejně pilná kamarádka, stála za

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ďalší diamant v korune?

Zelenkavá kométa Johnson (vpravo v strede), akoby smerovala do súhvezdia Severná koruna, ktorú tvorí sedmička hviezd v tvare písmena U naľavo . V skutočnosti je ich vzájomná poloha náhodná a nemá žiaden súvis. Kométa C/2015 V2 Johnson je aktuálne ozdobou nočnej oblohy, kedy vstupuje do obdobia jej najlepšej pozorovateľnosti. Vďaka vysokej oblačnosti majú najjasnejšie hviezdy halo, ktoré zvýrazňuje ich skutočnú farbu a spektrálny typ. Modré hviezdy sú najteplejšie a naopak čím je hviezda viac červená, tým je chladnejšia. www.facebook.com/pauliephotography

Další informace »