Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Poslední SOHO pohled na Venuši před mimořádným úkazem

Poslední SOHO pohled na Venuši před mimořádným úkazem

Venuše v korónografu LASCO C3 28. července 2011. Autor: SOHO
Venuše v korónografu LASCO C3 28. července 2011.
Autor: SOHO
Na snímcích z korónografu LASCO C3 družice SOHO můžete nyní kromě proměnlivých koronálních výtrysků sledovat i mimořádně jasný bod, který svou září doslova přepaluje citlivé pixely. Je to planeta Venuše, jejíž současný průchod zorným polem zmíněného korónografu je více než symbolický. Jde o poslední maximální úhlové přiblížení druhé planety Sluneční soustavy ke slunečnímu kotouči před nesmírně mimořádným nebeským úkazem, jehož budeme svědky v červnu příštího roku.

Jasnou planetu Venuši můžeme v těchto dnech obdivovat ve zorném poli korónografu LASCO C3. Jeho zorné pole zabírá kruhovou plochu o průměru zhruba 34 průměrů slunečního kotouče. Uprostřed je malý terčík, který zakrývá oslnivý sluneční kotouč a umožňuje tak astronomům sledovat procesy ve vizuálně slabé, ale nesmírně energetické a rozsáhlé vnější obálce Slunce zvané koróna. Kromě této obálky se na pozadí objevují i hvězdy, objekty vzdáleného nebe a samozřejmě planety. Venuše je tak jasná, že dochází k saturaci (přetečení) na pixelech ukazujících její obraz. To je důvod, proč v horizontální rovině nalevo i napravo od Venuše "trčí antény".

Planeta se vůči slunečnímu kotouči pohybuje zprava doleva. Ve skutečnosti je při pohledu ze Země na opačné straně za Sluncem a naše mateřská hvězda její kotouč osvětluje podobně jako Měsíc v úplňku. Od nás je tedy nejdál, nastává tzv. horní konjunkce. Ke slunečnímu kotouči se úhlově přiblíží nejvíce v úterý 16. srpna odpoledne, a to shora. Obě tělesa bude dělit oblouková vzdálenost jen málo přes 1° a jasná planeta bude proto doslova "lízat" okraj terčíku. Pro fajnšmekry nesporně velmi zajímavá, byť jen na internetu sledovatelná nebeská událost. Do konce srpna se pak Zemi podobná Venuše bude odsouvat k levému okraji pole, dokud z něj zcela nezmizí. V průběhu maximálního úhlového přiblížení projde i v horní polovině kamery LASCO C2, která snímá sluneční korónu s menším zorným polem. Tento symbolický průchod Venuše v nevelké úhlové vzdálenosti od Slunce bude posledním před na 105 let posledním přechodem Venuše přes Slunce, jehož budeme z části svědky.

Přechod Venuše v roce 2004. Autor: Stefan Saip
Přechod Venuše v roce 2004.
Autor: Stefan Saip
Po srpnové horní konjunkci Venuše se Sluncem se planeta odsune na soumračnou večerní oblohu. Zprvu bude velmi těžko pozorovatelná, neboť kvůli její poloze v nízkých letních souhvězdích bude zapadat jen krátce po západu Slunce a příležitost ji spatřit vám nabídnou jen některé hvězdárny na denní obloze. Situace se ale začne rapidně zlepšovat přibližně v polovině listopadu, kdy už bude planeta krátce zářit za soumraku jako večernice. Od poloviny ledna bude po západu Slunce již tak vysoko, že ji bude těžké po soumraku přehlédnout. V největší úhlové vzdálenosti od Slunce, tzv. maximální elongaci, ji zastihneme 27. března 2012. Od toho dne se pak začne její úhlová vzdálenost od Slunce neúprosně ukrádat a nadšenci tak začnou naplno odpočítávat dny k jejímu postupnému přiblížení ke slunečnímu kotouči. Ve druhé polovině května ji opět najdeme v korónografech, jak se tiše "plíží" ke Slunci. Odpočet skončí 6. června 2012 kýženým výjimečným úkazem.

Přechod Venuše přes Slunce 6. června 2012 bude poslední až do roku 2117. Nikdo současně žijící se toho úkazu nejspíše znovu nedožije. Češi mohou jásat dvojnásob, neboť tranzity Venuše nastávají vždy dva po 8 letech (v červnu nebo v prosinci) a další dvojici pak dělí 105 nebo 121 let. Z našeho území jsme byli svědky prvního z dvojice přechodů červnu roku 2004, a to v celém jeho průběhu. Ten druhý bude pozorovatelný jen z poslední přibližně čtvrtiny časně ráno po východu Slunce. Avšak i zmíněná chudá čtvrtina znamená téměř dvouhodinový pohled na Slunce s temnou "pihou" sunoucí se postupně k levému slunečnímu okraji.

Doporučujeme:
[1] Aktuální snímky Slunce
[2] Nejbližší tranzity planet v České republice
[3] Stránka věnovaná tranzitu venuše 6. června 2012




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.



13. vesmírný týden 2024

13. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 3. do 31. 3. 2024. Měsíc bude v úplňku a bude vidět stále později v noci. To umožní lepší pozorování komety 12P/Pons-Brooks. Na večerní obloze doplňuje jasný Jupiter ještě Merkur, který je v pondělí v maximální elongaci. Aktivitu Slunce oživily především dvě pěkné oblasti se skvrnami a hned následovaly i silné erupce. Na Sojuzu letí poprvé dvě ženy najednou. Ke startu se chystá poslední raketa Delta IV Heavy. Před 50 lety získala první detailní snímky Merkuru sonda Mariner 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 12P/Pons-Brooks

Pořízeno fotoaparátem Canon EOS 7D přes NT Sky-Watcher 200/1000 na montáži GHEQ-5. Čas expozice 35s.

Další informace »