Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Pozorovali jste někdy noční svítící mraky?

Pozorovali jste někdy noční svítící mraky?

Ačkoli se noční svítící mraky (noctilucent clouds - NLC) objevují nejčastěji ve vyšších zeměpisných šířkách, tedy např. ve Skandinávii nebo Kanadě, byly okolo slunovratu spatřeny i v mnohem jižnějších polohách. Pokud tedy po západu Slunce spatříte nad západním či severním obzorem vysoko na obloze světélkující modrobílá vlákna, pak jste pravděpodobně spatřili noční svítící mraky.

Vznášejí se na samém okraji kosmu. Tenká vlákna mraků, většinou barvy ocelové modři, ne nepodobné cigaretovému kouři. Někteří vědci předpokládají, že jsou způsobeny vesmírným prachem, jiní z nich podezřívají globální oteplování.

NLC mraky jsou relativně novým fenoménem. Poprvé byly pozorovány roku 1885, jen dva roky po silné erupci sopky Krakatoa, která vyvrhla sopečný popel do zemské atmosféry až 80 km vysoko.

Ačkoli NLC vypadají jako by už byly v kosmu, nachází se opravdu uvnitř zemské atmosféry, ve vrstvě nazvané mezosféra, která se nalézá ve výšce od 50 do 85 km nad povrchem. Mezosféra je nejen velmi chladná, okolo - 125°C, ale také velmi suchá, až sto milionkrát sušší než vzduch na Sahaře. Nicméně, NLC jsou z vody. Mraky se skládají z velmi malých, téměř ideálních krystalků ledu, o velikosti částeček cigaretového kouře. Jak se však takové krystalky vytvoří v suché mezosféře, to je základní záhadou NLC mraků.

Zdroj vodní páry je méně kontroverzní. Do mezosféry ji vynesou v létě vzestupné vzdušné proudy z vlhké spodní atmosféry. To je také důvod, proč se NLC mraky objevují během léta.

Jedním z důvodů pro současné rozšíření NLC mraků by mohlo být globální oteplování. Důvod je paradoxní. Protože je pro jejich vznik nutná velmi nízká teplota, při které se led v suchém prostředí mezosféry vytvoří, je ironií, že za nízkou teplotu vysokých vrstev atmosféry může právě globální oteplování. Skleníkové plyny totiž způsobují ohřívání zemského povrchu tím, že odráží zpět k zemi teplo, které by jinak unikalo do kosmu. A právě toto teplo ve vysoké atmosféře schází a způsobuje její další ochlazování. Všimněte si, že NLC mraky byly poprvé spatřeny až během průmyslové revoluce, v čase kdy se prudce zvýšila produkce skleníkových plynů i potřebných kondenzačních jader.

V roce 2006 NASA plánuje vypustit malou družici, která by měla poskytnout odpovědi, které zatím při popisu vzniku a existence NLC schází. Družice bude obíhat Zemi ve výšce 550 km. Ačkoli to je malá družice, bude mít mnoho senzorů. Cílem je získat širokoúhlé snímky NLC, změřit jejich teplotu a chemické složení, monitorovat prachové aerosoly a počítat meteoroidy vstupující do zemské atmosféry. Poprvé by se tak kontrolovaly najednou všechny základní činitele, o kterých se domníváme, že napomáhají vzniku NLC mraků.

Do té doby je můžeme jen pozorovat a fotografovat jako krásný meteorologický jev. A o tom, že jej lze pozorovat i od nás svědčí každoroční pozorování Karla Kaisera z Rakouska.

Na stránkách spaceweather.com najdete obrazovou galerii těchto mraků. Bližší popis jevu naleznete na stránkách astro.cz. Další obrázky naleznete např. ZDE.

Zdroj: http://hvezdarnauherskybrod.sweb.cz




O autorovi



8. vesmírný týden 2017

8. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 20. 2. do 26. 2. 2017. Měsíc je mezi úplňkem a poslední čtvrtí. Planeta Venuše a nedaleký slabší Mars zůstávají na večerní jihozápadní obloze. V druhé polovině noci a ráno můžeme pozorovat Jupiter, za svítání také Saturn. Z komet je stále nejlepší večerní 2P/Encke, kometa 45P je příliš difúzní a tedy vizuálně ne tak pěkná. Z nabídky 100 pozorování máme tento týden výzvu zkusit dvě planetky, jeden zákryt hvězdy planetkou a konjunkci Marsu s Uranem. Na jižní polokouli navíc proběhne prstencové zatmění Slunce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Od protisvitu k falešnému úsvitu

Je počátek února 2017. Soutěž „Česká astrofotografie měsíce“ vstoupila do svého 13. roku a my tu máme další nepřehlédnutelnou fotografii nebeských mysterií. Jejím autorem je východočeský astrofotograf Petr Horálek. I když, v případě Petra Horálka není žádná lokalizace přesná. Jeho putování

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Planety

Vzdálenosti planet od Země

Další informace »