Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Překvapí nás letošní Leonidy už 8. listopadu?

Překvapí nás letošní Leonidy už 8. listopadu?

Ještě před dvěma lety se zdálo, že rokem 2002 na nějakou dobu skončila zvýšená, pět let trvající éra impozantních návratů meteorického roje Leonid. Nakonec však byla i v roce 2003 zaznamenána docela slušná aktivita roje a také poslední předpovědi pro rok 2004 naznačují docela zajímavé hodnoty aktivity. Nebudou sice na úrovni meteorického deště, ale i tak by mohly být očekávané hodnoty ZHR pro pozorovatele dostatečně zajímavé.

Letos 19. listopadu, v době hlavní aktivity roje, projde Země blízko dvou proudů hmoty zbylé v dráze komety Tempel-Tuttle, která prolétá sluneční soustavou s periodou 33 let už mnohem déle než 1000 let.  V tomto roce by se mělo jednat o proudy hmoty pocházející z návratů v letech 1333 a 1733. S proudem z osmnáctého století se Země setkala již v roce 2002 a proud z roku 1333 je považován za ten, který způsobil meteorický déšť v roce 1998.  Ne všechny předpovědní modely s tím ale souhlasí. Nicméně tři nejnovější předpovědi od nejzkušenějších týmů (Lyytinen - Nissinen - Van Flandern; McNaught - Asher; Vaubaillon - Colas - Jorda), ty všechny říkají, že Leonidy letos budou docela aktivní!

Simulace se prováděly také ve francouzském národním středisku CINES na padesáti paralelních procesorech a to stejnou metodou, která dala poměrně přesnou předpověď roku 2003.

Poslední novinka letošních Leonid pochází od Jeremy Vaubaillona. Ten tvrdí, že se zdá být pravděpodobné setkání Země ještě s jedním a to víc než tisíc roků starým proudem. Tento proud, který se uvolnil z komety již v roce 1001 našeho letopočtu by se měl setkat se Zemí už 8. listopadu 2004, deset dnů před hlavní částí roje. Nejhustší část proudu je sice podle modelů umístěna daleko od oběžné dráhy Země, ale proud je rozbit do několika částí a jedna z nich leží přímo v dráze Země. Možná, že právě toto setkání vyprodukuje nejaktivnější meteorickou spršku Leonid pro tento rok. Předpověď totiž nevylučuje, že ZHR bude pohybovat až okolo 50 a krátkodobě možná dosáhne hodnot odpovídajících i 100 meteorům za hodinu.

Na obrázku: vlevo - předpověď pro hlavní návrat 19.11.2004, vpravo - předpověď pro noc z 8. na 9.11. (obrázky lze dále zvětšit)

Tak daleko v čase se vracel Vaubaillon i kvůli předpovědi, kterou zpracoval Mikiya Sato. Podle něj by se Země letos mohla setkat také s částí roztříštěného proudu pocházejícího z roku 1135 a to mezi 20. a 22.listopadem, se slabším maximem nejspíše 21.11. ráno.  Tento předpoklad sice Vaubaillon nepotvrzuje, připomíná však, že tak daleko v čase se podstatně zvyšuje nepřesnost výpočtu.

Naopak zase Esko Lyytinen a Mikiya Sato nenašli podporu pro výpočty Vaubaillona. Nicméně Lyytinen ještě stále pracuje na dalších výpočtech.

Očekávaný návrat meteorického roje Leonid se tedy letos (podle Vaubaillona) uskuteční nejspíše v těchto termínech. Pro SEČ přičtěte +1 hodinu.

Proud Čas maxima očekávané ZHR
1001   8. listopadu v 23:30 UTC 50 (100?)
1333 19. listopadu v 06:42 UTC 10
1733 19. listopadu v 21:49 UTC ~ 65

Čas maxima proudu z roku 1001 i z roku 1733 vypadá pro naše pozorovací podmínky docela zajímavě. Radiant bude v době předpokládaného maxima již nízko nad severovýchodním obzorem a Měsíc bude v obou případech pod obzorem. Kromě počasí by tedy pozorování nemělo nic bránit. O přesnosti výpočtů se tak můžeme přesvědčit již okolo půlnoci z pondělka 8.11. na úterek 9.11. a pak za dalších 10 dnů, v pátek 19.11. před 23 hodinou našeho času.

Zdroj: IMCCE


Převzato: Hvězdárna Uherský Brod




O autorovi



29. vesmírný týden 2017

29. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 17. 7. do 23. 7. 2017. Měsíc je mezi poslední čtvrtí a novem. Jupiter je večer už jen nízko a Saturn je za soumraku už nad jihem. Nad ránem je Neptun nad jihem, Uran na jihovýchodě a nízko na severovýchodě jasná Venuše, kterou tento týden navštíví Měsíc. Aktivita Slunce byla zvýšená díky oblasti s většími skvrnami. Noční svítící oblaka se vůbec nevyskytují. Přelety ISS pokračují ráno. V rubrice 100 pozorování najdeme upozornění na dvojhvězdu Albireo. Do kosmu se dostal s družicí Kanopus také mediálně známý 3U cubesat Majak.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Trojice galaxií v Draku

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2017 obdržel snímek „Trojice galaxií v Draku“, jehož autorem je Jan K. Žehrovický. Souhvězdí Draka nenalezne na obloze každý. A to je to přitom souhvězdí velmi velké, nebo spíše dlouhé, obtočené okolo Velké a Malé Medvědice. Dokonce je viditelné po

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Malý princ

Fotografovanie polárnej žiary znemožnila oblačnosť, tak bolo treba nájsť alternatívny plán.

Další informace »