Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Ranní obloze vévodí planeta Venuše

Ranní obloze vévodí planeta Venuše

Srpek Venuše v dalekohledu
Srpek Venuše v dalekohledu

Planeta Venuše dosahuje zítřejším dnem největšího jasu (-4,5 mag). Nachází se na ranní obloze v souhvězdí Lva. Ráno ji naleznete poměrně vysoko nad obzorem, protože leží v podzimní ranní ekliptice, která svírá s obzorem nejvyšší úhel.

Z pátku na sobotu (21./22. září) jsme se s Petrem Komárkem z Astronomické společnosti Pardubice vydali pozorovat na Šerlich v Orlických horách a mimo úžasný noční výstup na Velkou Deštnou jsme mohli zažít dva pěkné astronomické extrémy - velmi intenzivní zodiakální světlo a slabý stín, který jsme (ještě dlouho před zodiakem) díky jasu Venuše vrhali na stěnu Masarykovy chaty. Stín byl dobře patrný už ve vzdálenosti asi 2 metrů od stěny; velmi výrazný byl tak půl metru a blíže. Samotná Venuše v horských podmínkách byla tak jasná, že se očima nedala pozorovat jako bodový zdroj světla, ale spíše jako jasný oválek. V dalekohledu (refl. 10cm, f4) byl patrný pěkný srpeček a na neosvětlené části kotoučku jakýsi popelavý svit, na kterém jsme se oba shodli.

Dnes jsem navíc zkoušel Venuši hledat okem ve dne a i přes slabý cirrovitý závoj, který se nacházel v oblasti její polohy, jsem ji bez potíží našel. Jak Venuši ve dne najít? Následující návod je aktuální zhruba na celý týden (od 24. do 30. září). Stačí se kolem 10:10 - 10:30 postavit přesně na jih a rukou si odměřit 50 stupňů od obzoru k zenitu (natažená píď je asi 20 stupňů, natažená pěst asi 10 stupňů). Venuši naleznete jako jakýsi nehybný svítící bod na modré obloze. Pokud bude obloha úplně čistá, neměl by to být žádný velký problém. Doporučuji si druhou rukou zakrýt sluneční kotouč.

Ráno před svítáním naleznete v přímce tři jasné objekty - Venuši, jasnou hvězdu Regulus a planetu Saturn. Na večerní obloze po západu Slunce je v Panně (východně od Spiky) planeta Merkur. Ta 29. září dosahuje největší východní elongace (od Slunce bude na obloze necelých 26 stupňů daleko).




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.



38. vesmírný týden 2017

38. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 18. 9. do 24. 9. 2017. Měsíc bude v novu. Jupiter se ztrácí v záři Slunce. Saturn je večer nad jihozápadem. Pozorovat můžeme i Neptun a Uran. Ráno je vidět Venuše, Merkur a Mars. Přidá se k nim také srpek Měsíce. Aktivita Slunce se snížila. Začíná astronomický podzim. Cassini shořela v atmosféře Saturnu. ISS má opět šestičlennou posádku. Po hurikánu Irma se obnoví i lety amerických raket. Kolem Země proletí sonda OSIRIS-REx.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Zatmění nad hradem Helfštýn

Kdopak dnes již spočítá, kolik zatmění Měsíce spatřili obyvatelé starobylého hradu Helfštýn. Mohli bychom jistě zadat souřadnice hradu do nějakého chytrého počítačového programu, který by žádaný počet zjistil. Docela jistě však nezjistíme, zda bylo kdysi dávno v příslušnou noc jasno,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ostrov hviezd

Tmavá obloha, Bohom zabudnuté miesto, teplo letnej jadranskej noci, deviatka nočných šialencov, zvuk uzávierok fotoaparátov, šum mora, desivé príbehy o nemých deťoch, vzduchom letiace nedopalky cigariet, nešťastne rozliata plechovka piva... pre niekoho ďalšia noc v teple postele, pre iného výborná príležitosť pre vznik nadčasových spomienok. Zelený závoj tiahnuci sa ostrovom hviezd predstavuje rozbúrený airglow, alebo svetelné žiarenie atmosféry. Fotka pochádza z ostrova Lastovo, najvzdialenejšieho obývaného ostrova Chorvátska. Na hladine mora je možné vidieť zrkadlenie Mliečnej cesty, ktorá obsahuje bohatú štruktúru tmavých hmlovín. Carpe noctem!

Další informace »