Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Šance na český rekord v pozorování mladého Měsíce

Šance na český rekord v pozorování mladého Měsíce

2007_srpek.jpg
Najít na obloze kotouč našeho kosmického souseda není pochopitelně žádný problém. Nejnápadnější je okolo úplňku, kdy se na obloze nachází od Slunce nejdál. Čím víc se však Měsíc přibližuje ke Slunci, tím je to s jeho viditelností horší. Jakmile se obě tělesa na pozemské obloze setkají, nastává nov a Měsíc se na několik desítek hodin stává pro většinu obyvatel Země nepozorovatelný. Právě tehdy nastává ta správná doba pro lovce tenkého srpku.

K pozorování Měsíce co nejblíže u Slunce jsou příhodná dvě období: krátce před novem (starý Měsíc) nebo po novu (mladý Měsíc). Starý Měsíc lovci rekordů vyhlížejí ráno, před východem Slunce, mladý naopak večer, krátce po západu naší denní hvězdy. Nejcennější metou lovců úzkého Měsíce je doba, která uběhla od novu. Světový rekord v této disciplíně drží Mohsen G. Mirsaeed z Teheránu, který 7. září 2002 pomocí obřího binaru (2x150) spatřil Měsíc jen 11 h 40 min po novu. Český rekord v pozorování úzkého srpku nadále drží Pavel Pithrat. Ten v poslední lednový den roku 1995 spatřil z Prahy Měsíc jen 17 hodin 23 minut po novu. Letos v březnu ovšem máme příležitost tento dvanáct let starý rekord překonat! V pondělí 19. března nastane nov ve 3 h 42 min SEČ, takže večer (Slunce zapadá v 18 h 10 min SEČ) budeme mít šanci spatřit zhruba patnáctihodinový srpek Měsíce, který zapadne za obzor asi hodinu po Slunci. Při pozorování z Brna zapadne Měsíc v 18:53 SEČ na azimutu 272° a při pozorování z Prahy v 19:03 SEČ na azimutu 271°.

Musíte počítat s tím, že spatřit Měsíc, kterého dělí od novu méně než dvacet hodin, je výkon skutečně obtížný. Jas takového srpku je tisíckrát menší než jas Měsíce v úplňku. Navíc musíme počítat s poměrně světlou oblohou a malou výškou nad obzorem. Jestli tedy chcete být při lovu úspěšní, měli byste si najít vyvýšené místo s výborným výhledem až k obzoru. Neocenitelnou pomůckou pro hledání úzkého srpku Měsíce je také lovecký triedr s velkým zorným polem. K zahlédnutí úzkého srpku je samozřejmě zapotřebí vycvičený zrak, vhodné počasí, a mnohdy i několik roků vytrvalosti, doplněné notnou dávkou štěstí.

Možná se ptáte, zda-li má tato honba za rekordy vůbec nějaký smysl. Pro muslimy ano, protože mladý Měsíc označuje začátek měsíců jejich lunárního kalendáře a postního měsíce ramadánu, kdy začíná jejich každodenní půst. Pro ostatní je to alespoň pozorovatelská nebo také fotografická výzva, odměněná pohledem na nevšedně tenký měsíční srpek.

Žebříček českých rekordů v lovu tenkého Měsíce najdete na stránce Prohlídky Měsíce.




O autorovi

Pavel Gabzdyl

Pavel Gabzdyl

Pavel Gabzdyl se narodil 23. dubna 1974 v Havířově. Je pracovníkem Hvězdárny a planetária Brno. O astronomii se začal zajímat už v útlém věku, kdy se věnoval pozorování především vzdálených vesmírných objektů. Po nějaké době se však jeho zájem upnul k Měsíci, který je jeho nejoblíbenějším objektem dodnes. Měsíční astronomii mohl totiž dokonale skloubit se svou druhou vášní – geologií. Tu vystudoval na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně v letech 2002 - 2007 a dosáhl z ní magisterského titulu. V letech 1999 - 2000 pracoval jako popularizátor astronomie na Hvězdárně ve Valašském Meziříčí. Od roku 2000 pracuje na Hvězdárně a planetáriu v Brně, kde se kromě verbální popularizace astronomie věnuje psaní populární literatury a tvorbě audiovizuálních pořadů. Je autorem několika populárních knih, většina z nich o našem kosmickém sousedovi. Patří mezi ně například „Měsíc v dalekohledu“ (1997), „Pod vlivem Měsíce“ (2002, v roce 2009 se dočkala audiovizuálního zpracování na brněnské hvězdárně), „Měsíc“ (2006, zevrubný průvodce Měsícem) nebo "Měsíční dvanáctka" (2012, ve spolupráci s Milanem Blažkem). Za internetový průvodce „Prohlídka Měsíce“ (mesic.astronomie.cz), získal v roce 2013 cenu Littera Astronomica.



26. vesmírný týden 2017

26. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 26. 6. do 2. 7. 2017. Měsíc je mezi novem a první čtvrtí. Večer je vidět Jupiter a Saturn, který je potom na obloze až do svítání. Ráno je nízko na východě jasná Venuše. Aktivita Slunce je nízká. Z komet doporučujeme C/2015 V2 (Johnson). Noční svítící oblaka jsou tu. Odstartoval český a slovenský cubesat. SpaceX zvládla jeden start s přistáním v pátek a druhý plánuje v neděli.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Příběh Orionu po 84 letech

Je mrazivá zimní noc roku 1933. Na zahradě rodinného domku na okraji Hradce Králové stojí za téměř úplné tmy u dalekohledu muž. Svou typickou „rádiovku“ vyměnil tentokrát za kulicha a dokončuje poslední otáčku kličkou. Pohon dalekohledu se zastaví, expozice končí. Muž točil kličkou bez ustání více

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Romance s nočními svítícími oblaky

Jaký to krásný výhled na NLC 24. června 2017. Obloha byla zprvu zatažená, ale při soumraku se pomalu oblačnost rozpadala. A jak soumrak postupoval, běžná oblačnost chytla slabý načervenalý nádech, zatímco vysoko nad nimi se do stříbřitě-modra již barvily NLC. To vše se líbezně odráželo o klidnou hladinu Sečské přehrady. Canon 6D, Takumar 50 mm, f2.0, ISO 320, 5×10 s - panorama ze stativu.

Další informace »