Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Slunce - velká skvrna přichází

Slunce - velká skvrna přichází

Na východním okraji Slunce se dnes, z odvrácené strany, začíná vynořovat velká skvrna 649. Díky rotaci Slunce přejde přes k Zemi přivrácenou stranu mezi 13. a 17. červencem. Připomeneme i děje na Slunci z října minulého roku.
Úprava: 2004.07.13 10:49

Aktivita Slunce - velká skvrna přichází

sun130704sm.jpg
Na východním okraji Slunce se dnes, z odvrácené strany, začíná vynořovat velká skvrna 649. Díky rotaci Slunce přejde přes k Zemi přivrácenou stranu mezi 13. a 17. červencem. Je s ní spojená zvýšená aktivita včetně CME. K poslednímu vzplanutí střední třídy M1 došlo 12.7. v 10:10 SELČ a bylo spojeno s koronárním výtryskem hmoty (CME). Jeho zdroj se však nacházel ještě za východním okrajem a proto Zemi nezasáhne. Další, ještě silnější vzplanutí třídy M6, nastalo dnes ve 02:17 SELČ.

V následujících dnech se však nevylučují další vzplanutí a CME směřující k Zemi. Pokud nebudou, pak máte možnost se podívat alespoň na samotnou skvrnu, která bude opravdu hodně velká. Sledujte http://spaceweather.com/.

Je sluneční cyklus porouchaný?

Představte si, že jste v Kalifornii. Je červenec, střed léta. Slunce vychází brzy, jasné a teplé paprsky ohřívají zemi. Je nádherný den. A pak, náhle začne sněžit. Nejen sem tam vločka, ale pořádná zimní vánice, která pokračuje celé celé dva týdny. Tomu by meteorologové taktně řekli - neobvyklé počasí.

xchart.jpg
Zní to neuvěřitelně, ale něco takového se stalo na Slunci, loni koncem října a začátkem listopadu, říká David Hathaway, sluneční fyzik v NASA Marshall Space Flight Center. Jen několik málo týdnů předtím byla sluneční aktivita velmi nízká, tvář Slunce byla téměř prázdným místem, skoro beze skvrn. Kosmické počasí v blízkosti Země bylo mírné. Přesně tak, jak bychom to v tomto bodě 11 letého slunečního cyklu očekávali. Poslední maximum bylo v roce 2001 a sluneční aktivita od té doby klesala. Pak, náhle, na konci října se Slunce začalo chovat divně. Objevily se tři obrovské sluneční skvrny, každá větší než planeta Jupiter. Jedna z nich, sluneční skvrna 486, byla největší za posledních 13 let. A s ní spojené silné erupce spojené s CME.

Bylo to velké překvapení,říká Hathaway. Stejné jako sníh v červenci. Účinků Zemi byly mnoho. Výpadky radiového spojení, polární záře se pozorovala po celém světě - na Floridě, Texasu, jižní Evropě i v Austrálii a na mnoha jiných místech kde je jen zřídka k vidění.

Vědci roztřídili sluneční erupce podle jejich rentgenového výkonu. C- vzplanutí jsou nejslabší. M- vzplanutí jsou prostředně silné a X- vzplanutí jsou nejsilnější. Jejich stupnice byla až do té doby v rozsahu 1 - 20. Sluneční skvrna 486 ovšem rozpoutala 4.listopadu takovou bouři, že stupnice musela být rázem posunuta o dalších 8 stupňů. Vzplanutí X28 září bylo nejsilnějším, jaké kdy člověk zaznamenal.

V ČR jsme mohli sledovat polární záři (fotogalerie) (poznámka redakce)

Celé se to stalo dva roky po slunečním maximu. To nastavuje otázku. Je něco špatného ve slunečním cyklu?

Tyto poslední velké sluneční skvrny byly něco ohromného, ale průměrné počty slunečních skvrn pořád ještě klesaly, jak se předpovídalo. Sluneční činnost stále ještě správně směřuje ke slunečnímu minimu v roce 2006.

Hathaway spekuluje, že není vyloučeno, že co jsme tehdy zakoušeli, je jen normální část slunečního cyklu. Grafy by tomu nasvědčovaly (plné rozlišení).

Zdroj: SpaceDaily
Převzato: Hvězdárna Uherský Brod




O autorovi



18. vesmírný týden 2017

18. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 1. 5. do 7. 5. 2017. Měsíc bude kolem první čtvrti. Večer zůstává nad západem Mars a dobře je vidět Jupiter. Nad ránem je Saturn kolem jihu a nízko na východě je jasná Venuše. Stále můžeme doporučit několik komet. Sonda Cassini se minulý týden poprvé protáhla mezi Saturnem a vnitřní stranou jeho prstenců. Tento manévr přinesl především zajímavé fotografie. V neděli jsme očekávali start rakety Falcon 9 (poprvé s vojenským nákladem), ale dostaneme v pondělí druhou šanci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Mliecna draha nad Salasom Zbojska

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2017 obdržel snímek „Mliečná dráha nad Salašom Zbojská“, jehož autorem je Ondrej Králik. Na jednom z nejtmavších míst Slovenska se zastavil astronom. Astronom a také fotograf. Svůj stativ s fotoaparátem však nepostavil nikam daleko od světel

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/ 2015 V2 Johnson

10x3min; iso1600; Canon 400D; komora J.Drbohlav

Další informace »