Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  TP72: I letos nás v srpnu čekají Perseidy

TP72: I letos nás v srpnu čekají Perseidy

V noci z 12. na 13. srpna nastane maximum meteorického roje Perseidy.
Mezi 23. hodinou a ranním svítáním bude možné vidět až 40 meteorů za hodinu.
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR číslo 72 z 1. srpna 2005

Srpnové noci patří k nejpříhodnějším ke sledování noční oblohy, jak z hlediska počasí tak kvůli zajímavostem, které obloha nabízí. K těm určitě patří meteorický roj Perseidy, který je v činnosti každý rok od konce července až zhruba do 20. srpna a největší aktivity dosahuje kolem 12. srpna. Meteory, lidově nazývané "padající hvězdy , jsou způsobeny drobnými částicemi meziplanetární hmoty, které vlétají velkou rychlostí do atmosféry Země a tam se odpařují. Centimetrové tělísko tak může na krátkou dobu jedné sekundy přezářit všechny hvězdy na obloze. Meteorický roj můžeme pozorovat, když se Země potkává s proudem částic, které mají stejný původ a velmi podobné dráhy.

Perseidy jsou tvořeny částicemi uvolněnými z komety Swift-Tuttle. Tato kometa obíhá kolem Slunce po velmi protáhlé dráze jednou za 130 let. Naposledy se ke Slunci přiblížila v roce 1992. V souvislosti s tímto přiblížením komety došlo v první polovině devadesátých let k nárůstu aktivity Perseid. V maximu bylo pozorováno až 400 meteorů za hodinu. Od té doby už aktivita roje poklesla k normálu, tj. k 60-80 meteorům za hodinu. V některých letech může nicméně dojít k mimořádnému zvýšení aktivity v důsledku vlivu velkých planet na dráhu roje. To nastalo v loňském roce, kdy bylo v maximu možné vidět až tři meteory za minutu. Toto maximum bylo předem správně předpovězeno. Pro letošní rok se však žádné mimořádné maximum neočekává.

Dráhy rojových meteorů jsou v prostoru rovnoběžné a při pohledu ze země se díky perspektivě zdá, že se zpětně prodloužené dráhy protínají v jednom bodě. Tento bod, nazývaný radiant, leží v případě Perseid v souhvězdí Persea - odtud název roje. Třebaže meteor může zazářit v kterékoliv části oblohy, pro pozorování je příhodnější doba, kdy je radiant vysoko nad obzorem. V případě Perseid je to v druhé polovině noci. Perseidy vlétají do atmosféry rychlostí 60 kilometrů za sekundu a září ve výškách kolem 100 km nad zemí. V řídkých vrstvách atmosféry se úplně rozpadnou a odpaří a na zemský povrch nedopadnou.

Každý rok není pro sledování Perseid stejně výhodný. Některé roky ruší v době maxima roje svit Měsíce nebo připadne maximum na denní hodiny a v noci je aktivita nižší. Rok 2005 je z tohoto hlediska středně příznivý. Maximum roje je očekáváno 12. srpna večer, ještě před setměním. Měsíc bude v první čtvrti a zapadne před 23. hodinou letního času. Nejpříhodnější podmínky pro pozorování nastanou kolem půlnoci, kdy již nebude rušit Měsíc a radiant roje bude dostatečně vysoko. V případě bezoblačného počasí bude možné vidět kolem 40 meteorů za hodinu. Aktivita zůstane vysoká až do ranního svítání. Více meteorů bude viditelných ve venkovských oblastech s temnou oblohou. Ve městech, kde ruší umělé osvětlení, jsou pozorovací podmínky horší. Menší množství Perseid bude možné pozorovat i v jiných nocích. Činnost roje bude dostatečně nápadná zhruba od 9. do 14. srpna.

Tiskové prohlášení si můžete stáhnout ve formátu Word.




O autorovi

Jiří Borovička

RNDr. Jiří Borovička, CSc. (* 16. ledna 1964, Česká republika) v současnosti pracuje na Astronomickém ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově jako vedoucí vědecký pracovník v oddělení meziplanetární hmoty. Další informace o něm najdete například na wikipedii.



4. vesmírný týden 2017

4. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 23. 1. do 29. 1. 2017. Měsíc bude kolem novu, uvidíme jej jako extrémní večerní srpek už v sobotu 28. 1.? Večer nás upoutá až dlouho do tmy zářící planeta Venuše a kousek vedle ní i slabší Mars na jihozápadě. V druhé polovině noci a hlavně ráno je pěkně viditelný Jupiter. Ráno už se dá pozorovat i Saturn. Aktivita Slunce se krátkodobě zvýšila. Na večerní obloze pomalu zjasňuje Enckeho kometa. Planetka Vesta byla v opozici. Z poněkud chudšího přehledu událostí z kosmonautiky připomínáme start Atlasu V a zajímavý problém selhávajících atomových hodin na družicích Galileo. Fantastický snímek měsíčku Daphnis publikoval tým sondy Cassini u Saturnu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC 2237 - Rosetta (úzkopásmově)

Prosincové kolo soutěže „Česká astrofotografie měsíce“ je za námi. Stejně tak vlastně i celý rok 2016. A soutěž vstupuje do dalšího roku 2017, stejně jako organizace, která ji zaštiťuje a která letos slaví úžasných 100 let - Česká astronomická společnost. A ač je to k nevíře, již více než

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Planetka (24814) 1994 VW1 poblíž hvězdy beta Tau

Planetka měla v době fotografování 16.3 mag a pohybovala se po obloze rychlostí 1.23"/min.

Další informace »