Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  TP73: Obří sluneční skvrna na Slunci

TP73: Obří sluneční skvrna na Slunci

0808-5.jpg
I přesto, že v současné době se Slunce ve své jedenáctileté periodě nachází před minimem sluneční činnosti (má nastat v roce 2006) a lze na něm tedy pozorovat stále méně slunečních skvrn, již několik dní je na Slunci pozorovatelná obří sluneční skvrna. Má průměr přibližně 50 000 km (to odpovídá velikosti planety Neptun), je tedy téměř 4 x větší než naše Země. Skupina, ve které se tato velká sluneční skvrna nachází, vyšla 7.9.2005 a byla astronomy označena jako skupina č. 0808, měla ovšem z minulé otočky Slunce svého předchůdce - skupinu č. 0798.

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR číslo 73 z 15. září 2005

Aktivní oblast NOAA 0808 vyfotografovaná na observatoři Astronomického ústavu v Ondřejově dne 12. září 2005.

Vývoj skupiny slunečních skvrn č. 0808, fotografie jsou pořízené na observatoři Astronomického ústavu v Ondřejově:

datum snímek plocha oblasti
na Slunci
v miliontinách polokoule Slunce
počet skvrn
8.9.2005
0808-1.jpg
51014
9.9.2005
0808-2.jpg
143038
10.9.2005
0808-3.jpg
140038
11.9.2005
0808-4.jpg
125080
12.9.2005
0808-5.jpg
84052
13.9.2005
0808-6.jpg
84074

Sluneční skvrnu, přesněji řečeno aktivní oblast na Slunci, ve které se tato skvrna nachází, doprovází velká erupční aktivita. Do dnešního dne tato aktivní oblast vyprodukovala 19 erupcí střední velikosti (typu M) a 9 erupcí velké velikosti (typu X). Největší erupce z této aktivní oblasti byla zaznamenána 7.9.2005, jejíž velikost satelity GOES změřily jako X 17.0. Stala se tak po erupci z 28.10.2003 čtvrtou největší sluneční erupcí zaznamenanou od roku 1978.

Přehled největších slunečních erupcí zaznamenaných od roku 1978:

4. 11.2003X 28 (vůbec největší dosud zaznamenaná erupce)
2. 4.2001X 20
16. 8.1989X 20
28. 10.2003X 17.2
7. 9. 2005X 17.0

Poznámka: mohutnost (klasifikace) erupcí je odvozena od jejich měkké rentgenové emise.

Po několika dnech se v České republice zlepšilo počasí, a tak rozhodně stojí zato, aby se zájemci přišli podívat na hvězdárny a dalekohledem opatřeným slunečním filtrem se na strukturu této nebývale velké sluneční skvrny i celé aktivní oblasti podívali. Ti, kteří ještě neztratili filtry nebo speciální brýle používané např. v roce 1999 k pozorování zatmění Slunce nebo v roce 2004 k pozorování přechodu planety Venuše před Sluncem, je mohou oprášit a podívat se na Slunce. Skvrna je tak velká, že ji lze snadno pozorovat i pouhým okem. V těchto dnech se skvrna nachází pod středem slunečního kotouče a bude při pohledu očima přes sluneční filtr postupně postupovat k pravému okraji Slunce. Použít lze i svářečské filtry hustoty č. 13. V případě pozorování dalekohledem nezapomeňte, že pohled do dalekohledu bez speciálního filtru na pozorování Slunce by Vás mohl definitivně připravit o zrak!!

Kdo nemá možnost podívat se na "živé" Slunce, může aktuální podobu Slunce v různých vlnových délkách sledovat na www.astro.cz/obloha/slunce/, kde jsou k dispozici on-line snímky z družice SOHO.

Pozornost ke Slunci se upře ještě 3. října 2005, kdy u nás nastane částečné zatmění Slunce. Podrobnosti o tomto úkazu přineseme v další tiskové informaci.

Tiskové prohlášení je možné stáhout ve formátu MS Word




O autorovi



8. vesmírný týden 2017

8. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 20. 2. do 26. 2. 2017. Měsíc je mezi úplňkem a poslední čtvrtí. Planeta Venuše a nedaleký slabší Mars zůstávají na večerní jihozápadní obloze. V druhé polovině noci a ráno můžeme pozorovat Jupiter, za svítání také Saturn. Z komet je stále nejlepší večerní 2P/Encke, kometa 45P je příliš difúzní a tedy vizuálně ne tak pěkná. Z nabídky 100 pozorování máme tento týden výzvu zkusit dvě planetky, jeden zákryt hvězdy planetkou a konjunkci Marsu s Uranem. Na jižní polokouli navíc proběhne prstencové zatmění Slunce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Od protisvitu k falešnému úsvitu

Je počátek února 2017. Soutěž „Česká astrofotografie měsíce“ vstoupila do svého 13. roku a my tu máme další nepřehlédnutelnou fotografii nebeských mysterií. Jejím autorem je východočeský astrofotograf Petr Horálek. I když, v případě Petra Horálka není žádná lokalizace přesná. Jeho putování

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Planety

Vzdálenosti planet od Země

Další informace »