Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  TP82: Zatmění Slunce

TP82: Zatmění Slunce

Ve středu 29. března proběhne jedno ze dvou u nás v tomto roce pozorovatelných zatmění. Bude to částečné zatmění Slunce. Toto zatmění bude např. v Sahaře a také v Turecku pozorovatelné jako úplné. Částečné zatmění bude u nás trvat přibližně 2 hodiny. Druhým letošním zatměním pozorovatelným z našeho území bude částečné zatmění Měsíce 7. září.

Jako částečné bude toto zatmění viditelné v Evropě, z východního okraje Jižní Ameriky, z Afriky kromě jihovýchodní části, ze západní a střední Asie, ze Sibiře a východního okraje Grónska, dále pak z většiny Atlantiku a přilehlé části Severního ledového oceánu. Pás úplného zatmění začíná ve východní Brazílii, dále pokračuje východním až severovýchodním směrem Atlantským oceánem a zasahuje Afriku. Zde prochází přes Ghanu, Togo, Benin, Nigérii, Niger, Čad a Libyi - u hranice Čadu a Libye je zatmění největší. Poté pás totality postupuje Egyptem, přechází Středozemním mořem mezi Krétou a Kyprem, prochází Tureckem, Černým mořem, Gruzií a na území Ruské federace Kavkazem. Dále zasáhne sever Kaspického moře, projde Kazachstánem, znovu Ruskou federací přes Kyzyl na horním Jeniseji a končí na hranicích Ruské federace a severního Mongolska.

V České republice bude toto zatmění viditelné jako částečné. Měsíc začne zakrývat Slunce v 11:47. Maximální fáze zatmění, kdy bude zakryto přibližně 50 % průměru slunečního kotouče (tedy asi 38 % plochy Slunce), nastane ve 12:49. Od toho okamžiku se začne zakrytá část Slunce zmenšovat, až ve 13:51 měsíční kotouč opustí sluneční disk úplně. Všechny časové údaje jsou uvedeny v letním středoevropském čase (tedy v tom, který od posledního březnového víkendu používáme) a platí pro 50° severní šířky a 15° východní délky, což je místo východně od Prahy u města Kouřim. Pro tento průsečík středoevropské rovnoběžky se středoevropským poledníkem se počítají okamžiky astronomických úkazů u nás. V jiných místech České republiky se časy mohou lišit o minuty.

Začátek a konec zatmění pro jednotlivá místa v České republice:

Praha 11:46,513:50,3
Plzeň 11:45,313:48,5
České Budějovice 11:44,313:50,5
Ústí nad Labem 11:47,413:49,6
Hradec Králové 11:47,513:52,8
Brno 11:45,913:54,2
Ostrava 11:48,213:56,9

K zatmění Slunce dochází tehdy, když se Měsíc při svém oběhu kolem Země dostane mezi Zemi a Slunce. Tato tři tělesa jsou v tomto případě seřazena na jedné přímce v pořadí Slunce, Měsíc a Země. Při zatmění Slunce je tedy Měsíc vždy v novu. K zatmění Slunce ale nedochází při každém novu, protože většinou se Měsíc nachází mimo rovinu dráhy Země kolem Slunce. Rovina dráhy Měsíce kolem Země je totiž vůči rovině dráhy Země kolem Slunce skloněna přibližně o 5 stupňů. Zatmění Slunce tak může nastat pouze v době, kdy se Slunce při pohledu ze Země nachází poblíž tzv. uzlu měsíční dráhy. Náhoda, že Měsíc, který je 400krát menší než Slunce, se zároveň nachází 400krát blíže k Zemi než Slunce a proto tato dvě tělesa mají na obloze přibližně stejné úhlové průměry, nám pak umožní pozorovat dárek pro pozemšťany - zatmění Slunce.

Když se za Měsíc schová celé Slunce, dochází k úplnému zatmění Slunce. Zvláštním případem zatmění je zatmění prstencové, které vzniká tehdy, je-li Měsíc v nejvzdálenějších místech své eliptické dráhy kolem Země. Jeho stín pak nedosáhne až na Zemi a můžeme tak vidět, jak kolem tmavého Měsíce září prsten jasné sluneční fotosféry. Schová-li se Slunce jen z části, pak mluvíme o částečném zatmění. To je pozorovatelné z podstatně většího území než úplné či prstencové zatmění a není proto tak vzácné. Částečné zatmění je součástí každého úplného a prstencového zatmění.

Pro pozorování zatmění Slunce je třeba dodržet nezbytná bezpečnostní pravidla, tedy si účinně chránit zrak dostatečným ochranným filtrem. Při pozorování očima bez dalekohledu jsou jako filtry vhodné např. osvětlený a vyvolaný černobílý film, svářečské sklo hustoty 13 nebo 14 nebo brýle na pozorování Slunce (nikoliv běžné sluneční brýle) se speciální fólií, které jistě leckdo doma najde z pozorování zatmění Slunce v minulých letech nebo přechodu planety Venuše před slunečním diskem v roce 2004. Při pozorování dalekohledem je použití speciálního tmavého filtru naprosto nezbytné - jediný pohled do nechráněného dalekohledu může znamenat trvalé poškození zraku. Vyplatí se chránit fólií i objektivy fotoaparátů a videokamer, aby nedošlo k propálení závěrky či poškození čipu.

Poslední zatmění Slunce, které jsme mohli z území České republiky pozorovat, nastalo 3. října 2005 a bylo částečné. Příští zatmění Slunce pozorovatelné u nás bude opět částečné a nastane 1. srpna 2008. Nejbližší úplné zatmění Slunce pozorovatelné z našeho území nastane 7. října 2135. Poslední úplné zatmění Slunce na našem území proběhlo 12. května 1706.

Kde se budete moci na zatmění Slunce podívat

Ve středu 29. března 2006 bude observatoř Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově mimořádně otevřena školám a veřejnosti k pozorování částečného zatmění Slunce, a to od 11:30 do 14 hodin, tedy v celém průběhu zatmění.

Program

  • pozorování zatmění Slunce v projekci za dalekohledem (11:46 - 13:51 SELČ)
  • exkurze na moderní pracoviště sluneční patroly Slunečního oddělení
  • odborný výklad
  • prohlídka muzea Vojtěcha Šafaříka

Pozorování se koná za jasného počasí, případně při malé oblačnosti. Jakmile Slunce nebude vidět, nebude vidět ani zatmění! Více o zatmění Slunce na stránkách Astronomického ústavu AV ČR http://www.asu.cas.cz/zatmeni2006/.

Česká astronomická společnost připravila pozorování pro veřejnost společně se Zoologickou zahradou Praha v Tróji. V pražské zoo budou veřejnosti k dispozici dalekohledy na pozorování zatmění, ale i před ním a po něm na pozorování Slunce - od 9 do 15 hodin.

Po dobu zatmění Slunce bude mít otevřeno řada hvězdáren po celé republice. Nejbližší hvězdárnu k vám si můžete vybrat na internetové adrese /insts/..

Expedice z České republiky

Za úplným zatměním Slunce do pásu tzv. totality (pás v tomto případě široký max. 183,5 km, kde je zatmění pozorovatelné jako úplné) vyjíždí řada expedic z celého světa. Pro Evropany je to na dlouhou dobu jedno z nejbližších úplných zatmění Slunce. V Evropě bude úplné zatmění Slunce pozorovatelné až 3. 9. 2081. Také z České republiky proto vyjíždí pět expedic. Pořádají je Pražská pobočka a Západočeská pobočka České astronomické společnosti, Hvězdárna ve Veselí nad Moravou, Hvězdárna barona Krause v Pardubicích, Hvězdárna v Úpici, Technická univerzita v Liberci a část českých astronomů jede také s expedicí Slovenské astronomické společnosti. Cílem expedic je Turecko a Egypt. Více o expedicích a jejich programu na /rady/ukazy/zatmeni/slunce/2006. Cestu (především pak úspěšnost pozorování) expedice Pražské pobočky České astronomické společnosti bude zprostředkovávat Česká tisková kancelář.

Tiskové prohlášení si můžete stáhnout ve formátu MS Word




O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje v kanceláři Astronomického ústavu AV ČR v budově na Spořilově (v Praze) ve funkci PR a jako koordninátor akcí pro veřejnost na Astronomickém ústavu AV ČR v Ondřejově. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - mimo členství ve výkonném výboru ČAS a v porotě České astrofotografie měsíce je především tiskový tajemník České astronomické společnosti.



49. vesmírný týden 2016

49. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Planety

Hvězdy bloudivé, oběžnice, planety. Několik pojmenování téhož. Ostatně i řecké πλανήτης, neboli planétés, znamená vlastně „tulák“. Pro mnoho z nás obíhá kolem Slunce planet devět. Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun a Pluto. Ovšem od roku 2006, od valného shromáždění

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Za súmraku

Vrch Ostrá 1247mnm. Počas astronomického súmraku ešte posledné slnečné svetlo osvetľovalo horizont. Na fotke je vidieť Mesiac, Mars, Venušu a Mliečnu cestu.

Další informace »