Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Úkazy na obloze ve 30. týdnu (24. - 30.7.2006)

Úkazy na obloze ve 30. týdnu (24. - 30.7.2006)

Úkazy na obloze ve 30. týdnu (24. - 30. července 2006)


Měsíc
  • Měsíc prochází souhvězdími Blíženců, Raka, Lva a Panny. 25.7. v 6 h 31 min je v novu, 29.7. v 15 h v odzemí (vzdálenost Země - Měsíc 405 tisíc km). 27. července večer se promítá poblíž hvězdy Regulus a planety Mars.

    Planety:

  • Mars (jasnost 1,8 mag) svítí na večerní obloze až do 22. hodiny nízko nad západoseverozápadem; promítá se do souhvězdí Lva nedaleko hvězdy Regulus.
  • Jasný Jupiter (-2,1 mag, prochází souhvězdím Vah) zapadá o půlnoci, ranní oblohu zdobí velmi jasná Venuše (-3,9 mag, Blíženci). Planety Uran (5,8 mag, Vodnář) a Neptun (7,8 mag, Kozoroh) jsou pozorovatelné dalekohledem celou noc s výjimkou večerních hodin.

    Zajímavé úkazy:
  • Ve čtvrtek 27.7. kolem 20. hodiny nastává zákryt planety Mars Měsícem, jediný letošní zákryt planety sluneční soustavy Měsícem, který je pozorovatelný z území naší republiky. Zákryt však nastává za denního světla a je viditelný jen v dalekohledu, obě tělesa se promítají nízko nad západní obzor.


  • Mapka oblohy
  • Atlas oblohy

  • Převzato: Hvězdárna v Úpici




  • O autorovi



    16. vesmírný týden 2024

    16. vesmírný týden 2024

    Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.

    Další informace »

    Česká astrofotografie měsíce

    ic2087

    Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

    Další informace »

    Poslední čtenářská fotografie

    Vírová galaxia M51

    Vírová galaxia (iné názvy: Špirálovitá galaxia M51, Messierov objekt 51, Messier 51, M 51, NGC 5194, Arp 85) je klasická špirálovitá galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Bola objavená Charlesom Messierom 13. októbra 1773. Táto galaxia sa nachádza blízko hviezdy Alkaid (eta UMa) zo súhvezdia Veľká medvedica. Táto galaxia tvorí s hviezdami Alkaid a Mizar takmer pravouhlý trojuholník s pravým uhlom pri hviezde Alkaid. Nájsť sa dá aj pomocou myslenej spojnice hviezd Alkaid a Cor Caroli. Galaxia leží v jednej štvrtine vzdialenosti od Alkaida k Cor Caroli. Vírová galaxia bola v skutočnosti prvou objavenou špirálovou galaxiou. Už 30-centimetrový ďalekohľad spoľahlivo zobrazí jej špirálovú štruktúru. Vírová galaxia má aj svojho sprievodcu, menšiu galaxiu NGC 5195, ktorú objavil v roku 1781 Messierov priateľ Mechain. Sú spojené medzigalaktickým mostom, ktorý je predĺžením špirálového ramena M51. Je zaradená v Arpovom katalógu podivných galaxií ako špirálová galaxia so sprievodcom. Vírová galaxia a jej sprievodca bývajú niekedy označovaní ako dvojitá galaxia. Obe galaxie sa k sebe približujú, až nakoniec splynú do jednej. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, Starnet++, Adobe photoshop 203x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 38x300 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 150 flats, master darks, master darkflats 4.3. až 12.4.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

    Další informace »