Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Úkazy na obloze ve 44. týdnu 2008

Úkazy na obloze ve 44. týdnu 2008

Středa 29. října ve 21:30 SEČ
Středa 29. října ve 21:30 SEČ
- od 27. října do 2. listopadu

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 29. října ve 21:30 středoevropského času. Zobrazeny jsou hvězdy do 5 mag, planety a Měsíc. Zdroj: SkyMap Online

Měsíc prochází souhvězdími Panny, Vah, Štíra, Hadonoše a Střelce. 1.11. večer se promítá vlevo od Venuše, 2. a 3.11. večer nedaleko Jupitera. 29. října v 0 h 14 min je Měsíc v novu.
Planety sluneční soustavy: Merkur (jasnost -0,8 mag) je pozorovatelný ráno za svítání nízko nad východojihovýchodem, počátkem týdne vychází krátce po páté hodině. Pohybuje se v souhvězdí Panny, 30.10. je v konjunkci s hvězdou Spika. Na ranní obloze svítí v souhvězdí Lva také planeta Saturn (1,1 mag). Večer za soumraku září nízko nad jihozápadem velmi jasná Venuše (-4,0 mag), která tento týden zapadá v 18 h 10 min. Prochází jižní oblastí souhvězdí Hadonoše. Výrazným objektem večerní oblohy je také Jupiter (-2,2 mag, Střelec), počátkem listopadu zapadá kolem půl deváté.
Zajímavé úkazy a objekty: 27. října prochází planetka (4) Vesta v nejmenší vzdálenosti od Země, 30. října je v opozici se Sluncem - nastávají ideální pozorovací podmínky. Objekt se pohybuje v souhvězdí Velryby, nad obzorem je celou noc. Jasnost planetky je 6,5 mag, k vyhledání stačí malý triedr. Mapku zašleme na požádání.
V tomto týdnu jsou dobře viditelné ranní přelety Mezinárodní kosmické stanice ISS , bližší informace a časové údaje jsou k dispozici např. na adrese preletyiss@seznam.cz.
29. října prolétá v blízkosti Země (ve vzdálenosti 0,01 astronomické jednotky) planetka 2005 VN. 31. října se k Zemi nejvíce přiblíží asteroid 13681 Monty Python (1997 PY 1). Objekt objevili čeští astronomové M.Tichý a Z.Moravec 7.8.1997 na observatoři Kleť v jižních Čechách.

Mapka oblohy
Atlas oblohy




O autorovi



16. vesmírný týden 2024

16. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Vírová galaxia M51

Vírová galaxia (iné názvy: Špirálovitá galaxia M51, Messierov objekt 51, Messier 51, M 51, NGC 5194, Arp 85) je klasická špirálovitá galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Bola objavená Charlesom Messierom 13. októbra 1773. Táto galaxia sa nachádza blízko hviezdy Alkaid (eta UMa) zo súhvezdia Veľká medvedica. Táto galaxia tvorí s hviezdami Alkaid a Mizar takmer pravouhlý trojuholník s pravým uhlom pri hviezde Alkaid. Nájsť sa dá aj pomocou myslenej spojnice hviezd Alkaid a Cor Caroli. Galaxia leží v jednej štvrtine vzdialenosti od Alkaida k Cor Caroli. Vírová galaxia bola v skutočnosti prvou objavenou špirálovou galaxiou. Už 30-centimetrový ďalekohľad spoľahlivo zobrazí jej špirálovú štruktúru. Vírová galaxia má aj svojho sprievodcu, menšiu galaxiu NGC 5195, ktorú objavil v roku 1781 Messierov priateľ Mechain. Sú spojené medzigalaktickým mostom, ktorý je predĺžením špirálového ramena M51. Je zaradená v Arpovom katalógu podivných galaxií ako špirálová galaxia so sprievodcom. Vírová galaxia a jej sprievodca bývajú niekedy označovaní ako dvojitá galaxia. Obe galaxie sa k sebe približujú, až nakoniec splynú do jednej. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, Starnet++, Adobe photoshop 203x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 38x300 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 150 flats, master darks, master darkflats 4.3. až 12.4.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »