Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Obrazem: Unikátní planetární přehlídka na noční obloze

Obrazem: Unikátní planetární přehlídka na noční obloze

Planetární přehlídka za úplňku nad Sečskou přehradou.
Autor: Petr Horálek.

Dnes časně ráno (29. května) se Měsíc v úplňku nad Sečskou přehradou octnul v pěkné "lajně" s jasnými planetami ranní oblohy, které dosáhnou svých opozocí se Sluncem v průběhu pouhých 79 dní. Díky tomuto vzácnému načasování bude pozemským divákům umožněno jasné planety pozorovat v této fotogenické řadě v průběhu následujících měsíců, respektive celého léta!

Napravo leží planetární gigant Jupiter. Ten své opozice a nejbližšího bodu k Zemi dosáhl již 10. května. Od Země sice stále leží propastných 660 milionů kilometrů, ale díky své velikosti (přibližně dvanáckrát větším průměru než Země) je snadno pozorovatelný už v malých dalekohledech jako kotouček doprovázený jasnými měsíci. Ve větším dalekohledu (či při návštěvě hvězdárny) spatříte i atmosférické pásy na jeho povrchu včetně věhlasné "Velké rudé skvrny"

Nalevo, nad horizontem ve směru nad molem se na snímku nachází slabší, ale v dalekohledu úchvatný Saturn. Jeho opozice se teprve dočkáme, a to 27. června. Ačkoliv vzdálenost od Země i při maximálním přiblížení nedosahuje méně jak miliardy kilometrů, majestátní Saturnovy prstence uzříte už v obyčejném binokuláru. Letos je Saturn blízko centra Mléčné dráhy, takže když vyjedete dál za města a nebude svítit Měsíc, bude výhled k němu ještě krásnější.

Nejzajímavější je ale Mars, ten naoranžovělý objekt vycházející nad obzor v levé části snímku. Jeho opozice se odehraje na konci letošního července a bude vůbec největší za posledních 15 let! Mars se přiblíží k Zemi na necelých 58 milionů kilometrů, což je opravdu jedna z nejmenších vzdáleností, jaká Zemi od rudé planety v moderní historii lidstva dělila. Už nyní mnoho nadšenců pozoruje i zaznamenává výraznější detaily na jeho povrchu (samozřejmě dalekohledem).

Díky pomalému úhlovému pohybu planet kolem období jejich opozic se Slunce se tato planetární přehlídka bude nabízet ještě další 3 měsíce a ke konci léta se k ní přidá i mimořádně jasná večernice, planeta Venuše. Tak si to planetární léto nenechte ujít!

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Fotogalerie Petra Horálka



Seriál

  1. Příběh fotografie: Pršení Perseid nad Kolonickým sedlem
  2. Fotografie: Rojení Perseid nad Královou Studňou
  3. Obrazem: Tak jsem je viděl všechna...
  4. Obrazem: Nova nad Supernovou
  5. Obrazem: Unikátní planetární přehlídka na noční obloze
  6. Obrazem: Tři planety za slunovratu
  7. Obrazem: Hvězdné nebe nad ondřejovskou observatoří
  8. Obrazem: Zelený i rudý záblesk nad zříceninou Lichnice
  9. Obrazem: Super a mikro zatmění roku 2018
  10. Obrazem: Barvy nejdelšího zatmění Měsíce
  11. Obrazem: Bolid z Persea s dlouhotrvající stopou
  12. Obrazem: Proud meteorů z Persea nad kolonickou observatoří
  13. Obrazem: Z Liptovské Mary k Marsu
  14. Obrazem: Protisvit v Beskydech
  15. Obrazem: Dvě úplná zatmění za sebou
  16. Obrazem: Geminidy a kometa nad pohádkovou Sečí
  17. Obrazem: Boa Vista – (Ne)dotčený ráj Atlantiku
  18. Obrazem: Kometa z rakety nad Maledivami
  19. Obrazem: Sbírka pozoruhodných měsíčních zatmění
  20. Obrazem: Kosmická stanice před Měsícem
  21. Obrazem: Den a noc na staveništi největšího dalekohledu světa
  22. Obrazem: Hvězdné nebe nad Broumovským klášterem
  23. Obrazem: Meteory z Kvadrantid okolo slabé Betelgeuze
  24. Obrazem: Nebe z obou polokoulí
  25. Obrazem: Před 100 lety byl objeven největší meteorit světa
  26. Obrazem: Celonoční mozaika Perseid
  27. Obrazem: Proměny komety NEOWISE nad Tatrami
  28. Obrazem: Hvězdné zrcadlo do minulosti


O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.

Štítky: Opozice Saturnu, Planeta Saturn, Jupiter, Opozice Marsu


17. vesmírný týden 2024

17. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 22. 4. do 28. 4. 2024. Měsíc bude v úplňku, meteorů z roje Lyrid proto mnoho neuvidíme. Slunce je pokryto hezkými malými skvrnami, které byly v nejaktivnější oblasti viditelné i okem přes patřičný filtr. Kometa 12P/Pons-Brooks už pozorovatelná není a jakmile to svit Měsíce umožní, nabídne obloha jen několik slabších komet. SpaceX letos uskutečnila už 40. start Falconu 9 a při příštím startu očekáváme už 300. přistání prvního stupně této rakety. Komunikace s helikoptérou Ingenuity již nebude možná, Perseverance jede pryč za dalšími výzkumem povrchu Marsu. Před 250 lety se narodil anglický astronom Francis Baily.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mesiac - prvá štvrť

Mesiac vo farbe, časť mesačných vyvrelých hornín je sfarbená do modra

Další informace »