Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Uranovy prstence míří na Zemi

Uranovy prstence míří na Zemi

Uranovy prstence.
Uranovy prstence.
Nová série snímků, pořízená pomocí Hubblova kosmického dalekohledu HST, ukazuje soustavu prstenců kolem planety Uran, jejíž prodloužená rovina míří přesně na Zemi, což zatím nebylo možno pozorovat. V letošním roce bude rovina prstenců mířit na Zemi 3krát. Nejpříznivější situaci (na snímku vpravo) zachytila kamera HST (Wide Field Planetary Camera 2) dne 14. 8. 2007.

Okraje prstenců se jeví jako dva hroty nad a pod planetou. Prstence nemohou být viditelné přes kotouček Uranu, protože intenzivní záře planety byla na snímku zastíněna (malé množství zbytkového záření se jeví jako obrazový artefakt v podobě vějíře). Mnohem kratší expozice planety v podobě barevné fotografie byla dodatečně zakomponována do snímku prstenců v odpovídajícím rozměru a poloze.

Schema viditelnosti prstenců planety Uran.
Schema viditelnosti prstenců planety Uran.

Pozemští astronomové mohou takto pozorovat prstence planety Uran jednou za 42 let, neboť kolem Slunce planeta oběhne jednou za 84 roky. Nicméně v minulosti astronomové obdobné události nepozorovali, protože prstence Uranu ještě nebyly známy. Následná analýza snímků z HST by mohla vést k objevu některých z předpokládaných malých měsíčků, které svojí gravitací udržují prachové částice ve zřetelně viditelném prstenci.

Před průletem sondy Voyager 2 kolem Uranu v lednu 1986 byly známy prstence pouze díky tomu, že se podařilo pozorovat občasné zastínění hvězd, před nimiž planeta procházela (zákryty hvězd prstenci Uranu). HST poskytl jedny z prvních fotografií prstenců, jak se jeví ze vzdálenosti přibližně 3 miliardy km. Nástup adaptivní optiky umožnil jejich pozorování rovněž pomocí obřích pozemních dalekohledů, které poskytly obdobně kvalitní fotografie.

Prstence planety Uran.
Prstence planety Uran.

Prstence planety Uran byly objeveny v roce 1977, takže toto je první možné pozorování prstenců, kdy jejich rovina míří přesně na Zemi. Dráha Země kolem Slunce poskytuje v současné době 3 příležitosti ke spatření hrany prstenců: poprvé se tak stalo 3. května. Druhý případ nastal 16. srpna, po třetí se tak stane 20. 2. 2008. Na další příležitost si zase počkáme 42 let. Ačkoliv při posledním směřování roviny prstenců do blízkosti Země budou prstence skryty za Sluncem, největší dalekohledy světa, jako je HST, Keckův dalekohled, soustava dalekohledů VLT Evropské jižní observatoře či Haleův dalekohled na Mount Palomar, plánují pozorování ve dnech následujících po 7. prosinci 2007. V tento den bude rovina prstenců planety Uran mířit přesně na Slunce.

Zdroj: hubblesite.org
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



13. vesmírný týden 2017

13. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 27. 3. do 2. 4. 2017. Měsíc je kolem novu. Venuše je vidět ve dne po dolní konjunkci se Sluncem. Na večerní obloze jsou Mars a Merkur. Jupiter je vidět téměř celou noc, ráno je nejvýše Saturn. Večer je pěkně vidět kometa 41P nad Velkým vozem. Z nabídky 100 pozorování se podíváme na elongaci Merkuru a galaxii Sombrero a pochopitelně i kometu 41P. V oblasti letů do kosmu se schyluje k dalšímu „poprvé“. Letu již použitého stupně rakety.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

M51 HaLRGB

Česká astrofotografie měsíce je soutěž astronomická. Jak se však přesvědčíme vzápětí, i ona nám přináší obrázky skutečných krásek. Krásek, schovávajících se za jemný závoj. Ten však, jak už to i na barokních obrazech bývá, spíše odhaluje, než zahaluje. Nuže, pojďme se na ni podívat. Ve starší

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Záblesk družice NOSS

24.03. 2017; 22:01 SEČ; Canon 350D+Samyang 8/3.5. Záblesk jednej z dvojice družíc NOSS 3-7 (A,B), družice NOSS 3-7 (A) (2015-058-A). Vzdialenosť družíc: 1270 km.

Další informace »