Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Uvidíme v roce 2013 kometu století?

Uvidíme v roce 2013 kometu století?

Jeden z nádherných vánočních snímků komety C/2011 W3 (Lovejoy). Autor: Scott Alder
Jeden z nádherných vánočních snímků komety C/2011 W3 (Lovejoy).
Autor: Scott Alder
Zatímco veřejnosti ještě pořád trošku mrazí v zádech nesmyslné předpovědi o blížícím se letošním konci světa, astronomové mají jasný důvod, proč se těšit na rok následující. Za několik posledních let se stále mluví o tom, kdy se konečně dočkáme nějaké pořádné komety. A ačkoliv je v tomto ohledu nanejvýš vhodné stát nohama raději pevně na zemi, než si něco namlouvat, stále více se rýsují možnosti, že následující rok nám přinese hned dvě vzácná kometární představení. První z nich už jsme několikrát nakousli v minulých článcích, to druhé je momentálně v plenkách svého vývoje a my o něm přinášíme jedny z úplně prvních informací.

Slibované komety, či dokonce superkomety příštího roku, by měly zazářit jen krátce. V obou případech budou prudce zjasňovat až při průletu kolem Slunce a v obou případech je v době maximálního jasu nebude od Slunce na obloze dělit dostatečná vzdálenost k pozorování na temné noční obloze. Vhodněji se postaví na severní obloze lidem na Zemi až po průletu přísluním a v obou případech je samozřejmě velice nejisté, co s nimi průlet kolem Slunce "provede", a jestli jsou následující řádky realistické, či spíše značně optimistické. V obou případech je tu ale po dlouhých letech skutečně velká šance, že se dočkáme mimořádného nebeského představení.

Jarní kometa C/2011 L4 PanSTARRS

Kometa McNaught a tři galaxie. Autor: Miloslav Druckmüller
Kometa McNaught a tři galaxie.
Autor: Miloslav Druckmüller
O kometě jsme se již několikrát zmiňovali v souvislosti s možnou "odplatou" za rok 2007. Tehdy se na obloze objevila neskutečně výrazná a o to víc překvapivá vlasatice C/2006 P1 McNaught, ale všechnu svou spektakulární šou (kromě své viditelnosti na denní obloze) si s sebou odnesla na jižní polokouli. Kometa PanStarrs bude doménou té severní oblohy. Byla objevena na Havaji 6. června 2011 a už tehdy se zdála být z následujícího několikadenního pozorování zajímavým objektem. Ukázalo se, že vizuálně dalekohledem by mohla být pozorovatelná už od první třetiny roku 2012 a v následujícím roce by se měla přiblížit ke Slunci na vzdálenost 0,3 AU (tedy zhruba ve vzdálenosti Merkuru od Slunce). Více v předchozím článku.

Kometa se stane objektem severní oblohy až kolem průletu přísluním - na počátku března příštího roku. V té době se bude pohybovat nad západním obzorem jen krátce po západu Slunce. Pokud ovšem dodrží svůj předpokládaný trend, mohla by se přibližně od 8. do 15. března stát jedinečným objektem večerní oblohy. V tom období se totiž dostane téměř přesně nad západní obzor a při své úhlové vzdálenosti okolo 15° od Slunce a předpokládané jasnosti okolo 1. magnitudy (!) by mohla být její hlava snadno pozorovatelná za soumraku. Navíc - a to je patrně největším lákadlem - se v tomto období bude její ohon tyčit v podstatě kolmo od obzoru nahoru jako kouř z komína a každým dnem se bude natáčet více doprava jako ručička na hodinách. Okolo 12. března bude kometu míjet Měsíc ve fázi úzkého srpku a v těch dnech by tak mohlo postavení komety i Měsíce nabídnout historicky nevídanou a doposud ještě nikdy nefotografovanou událost - přechod slabě zářícího Měsíce s popelavým svitem přes chvost komety. Jak by se mohla jasnost komety vyvinout, jsme rovněž přinesli v podrobnějším článku.

V následujících dnech se kometa mírně ztratí v září dorůstajícího, vzápětí úplňkového Měsíce. Ovšem její viditelnost se značně zlepší a na počátku dubna roku 2013 se stane pozorovatelná celou noc - nikdy nezapadne. Druhou pamětihodnou událost pak připraví 4. dubna 2013, kdy proletí už jako objekt vhodný pro malé dalekohledy úhlově nedaleko od známé galaxie M31 v Andromedě. Pro zajímavost - toto se stane přesně na den 11 let od stejné události. V roce 2002 minula galaxii M31 krásná kometa Ikeya-Zhang.

Podzimní superkometa C/2012 S1 ISON?

Kometa ISON ze 23. září 2012. Autor: Ernesto Guido, Giovanni Sostero a Nick Howes
Kometa ISON ze 23. září 2012.
Autor: Ernesto Guido, Giovanni Sostero a Nick Howes
S mimořádně zajímavým objevem přišel mezinárodní kometární oběžník teprve včera 24. září 2012. V pátek 21. září 2012 se podařilo objevit dvěma východním astronomům (Vitali Nevski z Běloruska a Artyom Novichonok z Ruska) novou kometu s jasností okolo 18,8 magnitudy. Kometu našli na CCD snímcích z dalekohledu Santel (o průměru 0,4 metru) patřícímu výzkumnému středisku International Scientific Optical Network (ISON). Kometa tak získala označení podle data objevu C/2012 S1 ISON.

Podle velmi kusých a předběžných výsledků vycházejících z dalších pozorování komety se jedná o opravdu aktivní kometu (v době objevu byla vzdálena neuvěřitelných 6 AU, tedy dál než leží Jupiter). Astronomové se nyní zaměřují na podrobnější odhady vlastností jejího jádra (velikost, chemické složení). Ze současných pozorování lze rovněž již spočítat přibližnou dráhu ve Sluneční soustavě a tedy i pohyb a viditelnost po obloze. Kometa by se měla ke Slunci značně přiblížit na konci listopadu příštího roku, kdy Slunce mine ve vzdálenosti menší než 0,1 AU (28. listopadu 2013). To už je ovšem sebevražedná vzdálenost a je velkou otázkou, zda průlet kolem Slunce vlasatice přežije. Očima by mohla být pozorovatelná už od poloviny listopadu 2013 na ranní obloze, kde ji za rozbřesku budou dělat společnost planety Merkur a Saturn. Než se vytratí z ranní oblohy a přesune se ke Slunci, mohla by mít přibližně 1. magnitudu.

Kometa Lovejoy před východem Slunce 22. prosince 2011 v Austrálii. Autor: Colin Legg
Kometa Lovejoy před východem Slunce 22. prosince 2011 v Austrálii.
Autor: Colin Legg
Co bude ovšem velkým otazníkem a zároveň významným lákadlem, je její samotný průlet kolem Slunce. Kometa jej mine v malé úhlové vzdálenosti jen asi 10’, tedy ve vzdálenosti přibližně třetiny úhlového průměru Slunce. Bude tedy zářit ve zorném poli všech kosmických družic mířících ke Slunci a předpokládá se (to ovšem s velikou rezervou!), že překoná i magickou hranici -10 magnitudy. Podobně jasný je i Měsíc před první čtvrtí. Potom se nabízejí dva scénáře:

  • První scénář: Kometa svůj průlet přežije a hned na začátku prosince vykouzlí na večerní i na ranní obloze nevídané kometární představení velmi podobné tomu, jaké před rokem v prosinci předvedla na jižní polokouli kometa Lovejoy. V prvních prosincových dnech bude na mrazivé obloze patrný jen chvost za soumraku a pak před rozbřeskem. Další dny ale ukáží kometu celou. Ta se navíc bude ještě přibližovat k Zemi, čili nezačne hned prudce slábnout. Okolo Země nejblíže proletí po svátcích 27. prosince 2013 ve vzdálenosti jen 0,4 AU a v době mezi tím bude prudce stoupat nad obzor. Díky tomu nebude výrazně vadit Měsíc - člověk si prostě vybere tu část noci, kdy je Měsíc zrovna pod obzorem a neruší…

  • Druhý scénář: Kometa svůj průlet nepřežije. Jaký další vývoj ovšem nabídne její rozdrolený zbytek jádra, lze těžko říct. Může to být podobný zážitek, jaký nakonec připravila všem konspirátorům zaručeně konec světa přinášející kometa Elenin. Ta svůj průlet kolem Slunce nepřežila, ale ještě několik týdnů po něm byl pozorovatelný slabý mlhavý obláček rozdroleného kometárního materiálu na tmavé obloze…

Jak to tak vypadá, je třeba trošku přehodnotit ta "kometární deja-vu". Bude kometa PanStarrs odplatou za vlasatici z roku 2007 McNaught? A půjde čerstvě objevená kometa ISON na severní obloze ve šlépějích překvapivé jižní komety Lovejoy z roku 2011? Určitě bychom si to všichni přáli. Nechme se tedy překvapit…

Zdroje:
[1] Zpráva MPEC S63: COMET C/2012 S1 (ISON) ze 24. září 2012, 20:40 SELČ
[2] New Comet: C/2012 S1 (ISON) (Ernesto Guido, Giovanni Sostero & Nick Howes)

Související:
[1] Bude kometa Pan-STARRS sladkou odplatou? (Petr Horálek)
[2] Avizovaná kometa PanSTARRS z jižní oblohy (Jakub Černý)
[3] Velká vánoční kometa Lovejoy (Jakub Černý)
[4] Elenin prach byl a v prach se obrátil (Jakub Černý)




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008, jejím vedoucím redaktorem se stal na jaře roku 2009. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.

Štítky: Kometa století, Kometa ISON, Kometa PanSTARRS, Kometa 


39. vesmírný týden 2016

39. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 26. 9. do 2. 10. 2016. Měsíc bude v novu. Venuše, Mars a Saturn najdeme večer stále jen nízko nad obzorem. Neptun a Uran můžeme pozorovat celou noc. Na ranní obloze můžeme před svítáním pozorovat kužel zvířetníkového světla do něhož před východem Slunce stoupá planeta Merkur a bude zde také srpek Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Pradědovy Perseidy 2016

Píše se rok 258, 10. srpen. Na rošt nad horké uhlí je položen správce chrámové pokladny před několika dny popraveného papeže Sixta II a je opékán zaživa. Po chvíli volá: „Z jedné strany jsem již opečený, pokud mě chcete mít dobře udělaného, je čas mě otočit na druhou stranu.“ Toto utrpení podstoupil

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

ISS

Stanice ISS nízko nad JV obzorem,začínají večerní přelety nad ČR.

Další informace »