Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  V úterý ráno nás překvapí meteorický roj Lyridy, podmínky však budou nepříznivé

V úterý ráno nás překvapí meteorický roj Lyridy, podmínky však budou nepříznivé

Lyrida ve Velkém vozu
Lyrida ve Velkém vozu
Jako každý rok i letos oblohu na konci dubna obohatí několik „padajících hvězd“, za něž můžeme vděčit prachu z komety C/1961 G1 (Thatcher). Radiant tohoto meteorického roje leží ve známém letním souhvězdí Lyry (kde nalezneme nejjasnější hvězdu letní oblohy a „letního trojúhelníka“ – Vegu), podle čehož jej také známe. Lidově se mu totiž říká Lyridy.

Meteorický roj Lyridy nepatří mezi ty nejznámější roje během roku, ale přesto si zasluhuje oprávněné místo na žebříčku 10 nejatraktivnějších rojů během roku. Díky poloze svého radiantu na obloze (který bývá v obdobích maxima v ranních hodinách téměř v nadhlavníku) patří mezi ty nejlépe pozorovatelné od nás vůbec. Je to navíc první výrazný roj v jarních měsících, kterého si lze bezvýhradně při pozorování noční oblohy povšimnout. Obvyklá zenitová frekvence roje se pohybuje okolo 12 meteorů za hodinu a samotné meteory jsou poměrně pomalé (meteoroidy vlétají do zemské atmosféry rychlostí 49 km/s) a občas velmi jasné.

Mateřskou kometou roje je již zmíněná C/1961 G1 (Thatcher) s oběžnou dobou 415 let (naposledy byla u Slunce v roce 1861). Proud částic z této komety značně ovlivňuje svojí gravitací planeta Saturn, takže zřídka můžeme být svědky i krátké meteorické „spršky“ (okolo 600 meteorů za hodinu). Běžně se však zenitová frekvence pohybuje okolo 10-18 meteorů.

Radiant meteorického roje Lyrid
Radiant meteorického roje Lyrid
Pozorovat roj lze během několika nocí. Obvykle totiž jeho aktivita začíná v polovině dubna a končí kolem 27. dubna. Maximum připadá na noci kolem 22. dubna. Nejlepší je roj pozorovat v druhé polovině noci a ráno ještě před svítáním, kdy bývá radiant nejvýše nad obzorem.

Podmínky pro letošní Lyridy jsou bohužel poměrně nepříznivé. Maximum je předpovězeno na úterý 22. dubna přibližně v 5 hodin 50 minut (letního středoevropského času). V té době již bude světlo, neboť je to jen krátce před východem Slunce. Navíc bude zrána značně rušit Měsíc ve fázi 2 dny po úplňku, byť jej nalezneme v nízko položeném ekliptikárním souhvězdí Vah.

Přesto, pokud bude jasno, pohlédněte občas v noci z pondělí na úterý k obloze. Možná se vám poštěstí nějakou tu „Lyridu“ spatřit.

Zdroje:
[1] Hvězdářská ročenka 2008, P. Příhoda a kol., HaP Praha v koed. s AVČR, pasáž o meteorech (autor Vladimír Znojil)
[2] Software Stellarium (www.stellarium.org)




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.



21. vesmírný týden 2018

21. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 21. 5. do 27. 5. 2018. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je nad západem jasná Venuše, právě tu nyní opravdu musíme doporučit k pozorování a to nejlépe už za dne, nebo při západu Slunce. Jupiter je vidět celou noc a ráno uvidíme nejlépe Mars a Saturn. Před 45 lety startovala první (oprávarenská) mise ke stanici Skylab a před deseti roky letěla k Marsu sonda Phoenix, která byla úspěšným předchůdcem mise InSight, která odstartovala nedávno.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Galaxie NGC 3718, Arp214, NGC3729 a Hickson56

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2018 obdržel snímek „NGC 3718, Arp214, NGC3729 a Hickson56“, jehož autorem je Martin Myslivec. Pohled do mnohem vzdálenějších končin vesmíru, než je naše Sluneční soustava, přináší vítězná dubnová fotografie. Spirální galaxie ve vzdálenosti 52 miliónů

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Filament na Slunci z neděle.

Sluníčko nás neustále těší svými úkazy odehrávající se ve vrstvách chromosféry. I v období minima jsou pozorovatelné drobné protuberance na jeho okrajích a filamenty.

Další informace »