Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Ve středu 15. června večer nastane úplné zatmění Měsíce

Ve středu 15. června večer nastane úplné zatmění Měsíce

Simulační snímek úplného zatmění Měsíce 15. června 2011. Zdroj: EAI.
Simulační snímek úplného zatmění Měsíce 15. června 2011. Zdroj: EAI.
Ve středu 15. června 2011 nastane v pozdních večerních hodinách úplné zatmění Měsíce. V České republice bude pozorovatelné v podstatné části svého průběhu. Neobvykle rudý či až nahnědlý Měsíc najdeme nevysoko nad jihovýchodním obzorem. Fáze úplného zatmění potrvá přes hodinu a 40 minut, což činí z tohoto měsíčního zatmění jedno z nejdelších v tomto století. Je to také jediné úplné zatmění Měsíce, které budeme moci z našeho území pozorovat až do roku 2015.

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. číslo 157 z 10. 6. 2011.

Zatmění Měsíce vzniká při průchodu našeho kosmického souseda zemským stínem. Teoreticky by k úkazu mělo dojít pokaždé, když je Měsíc v úplňku a nachází se v tu dobu přesně na opačné straně oblohy než Slunce. Do roka však nastanou maximálně 3 měsíční zatmění. Je to způsobeno tím, že dráha Měsíce je vůči rovině zemské dráhy skloněna o přibližně 5° a zemský stín na obloze pokrývá ve vzdálenosti Měsíce kruhovou plochu o průměru jen 1,5°. Měsíc proto zemský stín častěji mine a k žádnému zatmění nedojde.

Pokud je měsíční úplněk na obloze od zemského stínu ve vzdálenosti menší než jeho úhlový průměr, můžeme spatřit polostínové zatmění. Kdyby v tom okamžiku na přivrácené straně Měsíce stál nějaký kosmonaut, spatřil by Slunce částečně zakryté tmavou Zemí, obepínanou naoranžovělým prstýnkem naší atmosféry. Polostínové zatmění je očima patrné jen v době, kdy se Měsíc nachází blízko zemského stínu. Vypadá to pak, jakoby někdo měsíční úplněk z okraje začadil černým kouřem.

Výraznější je zatmění částečné. Při něm se měsíční kotouč nachází zčásti ponořen v plném zemském stínu. Ponoří-li se do něj celý, pozorujeme zatmění úplné. Fáze úplného zatmění může trvat v rozmezí od několika minut po více jak půl druhé hodiny. Délka úplného zatmění závisí na tom, jakou částí zemského stínu Měsíc prochází. Čím blíže prochází u středu zemského stínu, tím je zatmění delší.

Měsíc při zatmění z oblohy nezmizí. Při průchodu zemským stínem Měsíc výrazně potmavne, díky zemské atmosféře však nikdy zcela nezmizí. Vzdušný obal Země láme podobně jako optický hranol sluneční světlo do vnitřku zemského stínu. Na Měsíc ale dopadá jen červená (dlouhovlnná) část spektra slunečního světla, neboť vzdušné molekuly modrou barvu rozptýlí už v atmosféře, díky čemuž také vděčíme za blankyt denní oblohy. Měsíc tak chytne zvláštní naoranžovělou, cihelně červenou, rudou nebo dokonce nahnědlou barvu. Nejzajímavější bývá zpravidla zabarvení na počátku a před koncem fáze úplného zatmění, kdy se na světlejší okraj Měsíce promítá světlo procházející zemským ozonem. Ten k načervenalému zabarvení ztemnělého Měsíce dodává světle šedý až namodralý nádech. Tento „tyrkysový“ jev poprvé popsal v roce 2007 klimatolog Richard Keen z Univerzity v Coloradu a byl pozorovatelný u celé řady předchozích měsíčních zatmění.

Barvu a sytost Měsíce v zemském stínu mohou ovlivnit dvě věci. Jednak stav znečištění atmosféry; především po silných sopečných erupcích může být Měsíc velmi tmavý. Druhým faktorem je jeho poloha v zemském stínu – je-li na okraji stínu, má často naoranžovělou či světle červenou barvu. Naopak uprostřed stínu, kam dopadá nejméně slunečního světla lámaného zemskou atmosférou, bývá barva úplňku až nahnědlá.

Zatmění se odehraje nízko nad obzorem

Měsíc vychází ve středu 15. června 2011 nad jihovýchodní obzor ve 21:09 letního času (pro Prahu, na území ČR se údaj liší v minutách). V té době bude značně ponořen v zemském stínu, a proto již samotný východ atypického měsíčního srpku bude zajímavým jevem. Úplné zatmění začíná o necelou čtvrthodinu později, ve 21:22. Potemnělý úplněk však najdeme velmi nízko, necelé 2° nad obzorem. Při začátku úkazu bude ještě světlo, ale Měsíc bude pozvolna stoupat a soumračná obloha tmavnout. Maximální fáze zatmění připadá na 22:13, kdy už Měsíc bude 7,5° vysoko nad jihovýchodním obzorem. V té době bude také nejtmavší, neboť se bude pohybovat středem zemského stínu. Nad jihozápadním obzorem najdeme planetu Saturn a západně od Měsíce souhvězdí Štíra s jeho jasnou hvězdou Antares. V malém dalekohledu lze kolem ztemnělého úplňku pozorovat bohaté hvězdné okolí, neboť Měsíc leží v Mléčné dráze. Postupně se sune doleva od středu zemského stínu a jeho levý okraj je proto o něco jasnější. Ke konci úplného zatmění ve 23:03 vystoupá náš kosmický soused do výšky přibližně 11,5° nad obzor. V té chvíli možná budeme moci na jeho levém okraji pozorovat i „tyrkysový“ jev. Až do druhé minuty po půlnoci bude Měsíc ze zemského stínu vystupovat a obloha pomalu světlat svitem úplňku. Ještě asi 15 minut po půlnoci bude pozorovatelná fáze polostínového zatmění.

Kde a jak pozorovat?

Zatmění Měsíce není potřeba pozorovat žádným dalekohledem, neboť potemnělý měsíční úplněk má zpravidla jasnost větší než nejjasnější hvězdy oblohy. Pozorování dalekohledem je ovšem výhodou, neboť se více zvýrazní barevné odstíny Měsíce v zemském stínu. V případě tohoto zatmění však doporučujeme především najít si místo s co nejlépe odkrytým jihovýchodním obzorem. Úkaz je pohodlně pozorovatelný i z měst. Výlet mimo světelné znečištění však umožní mnohem krásnější zážitek, neboť ztemnělý Měsíc bude ležet v Mléčné dráze, kterou ve městech přezáří světelné znečištění.

Toto měsíční zatmění bude 5. nejdelším v tomto století. Měsíc při něm projde téměř přesně středem zemského stínu, což je velmi vzácné a dochází k tomu průměrně 5 x za století. Zcela nejdelší měsíční zatmění 21. století nastane již za 7 let, konkrétně 27. července 2018. Potrvá 104 minut a z České republiky jej uvidíme za ještě lepších podmínek jak to letošní. Mezitím se nad naším územím odehraje pouze jediné úplné zatmění, a to 28. září 2015. Ovšem ještě letos budeme moci pozorovat zatmění částečné, a to v sobotu 10. prosince večer.


Obloha kolem Měsíce v době zatmění
(najetím myší na obrázek se zobrazí popisky)

Obrázek s popisem title=

Při najetí myší na obrázek výše se vám zobrazí popis souhvězdí a objektů nacházejících se na obloze během znázorněné fáze úplného zatmění. Vyobrazená obloha odpovídá tomu, co byste viděli nad obzorem ve střední Evropě, tj. na souřadnicích 50° severní šířky a 15° západní délky, a to za ideálních podmínek (bezoblačná obloha, minimální světelné znečištění). Během zatmění jas Měsíce poklesne natolik, že na obloze vyniknou i slabší hvězdy, Mléčná dráha a objekty vzdáleného nebe. Obrázek pozadí (oblohy) byl vytvořen programem Stellarium.

Barevné oblohové mapky v plném rozlišení (1024x768 px; 72 dpi) si můžete stáhnout ZDE.



Animace průběhu zatmění (autor Larry Koehn)
(více na www.shadowandsubstance.com)

Content on this page requires a newer version of Adobe Flash Player.

Get Adobe Flash player

Animace průběhu zatmění (autor: Larry Koehn). Animace se ovládá zelenými tlačítky. Zastavit a posouvat ji můžete levým a pravým tlačítkem, spustit prostředním. Časy jsou v UT, k přepočtu na současný platný středoevropský letní čas je třeba přičíst 2 hodiny. Další animace naleznete na www.shadowandsubstance.com.

Další informace
[1] Nejbližší zatmění Slunce a Měsíce nad územím ČR (Expresní astronomické informace)
[2] Speciální stránka o zatmění 15. června 2011 na Astro.cz(Petr Horálek)
[3] O zatmění Měsíce na Prohlídce Měsíce (Pavel Gabzdyl)

Ke stažení
[1] Tiskové prohlášení v DOC (656 kB)
[2] Tiskové prohlášení v PDF (363 kB)




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008, jejím vedoucím redaktorem se stal na jaře roku 2009. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.



49. vesmírný týden 2016

49. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Planety

Hvězdy bloudivé, oběžnice, planety. Několik pojmenování téhož. Ostatně i řecké πλανήτης, neboli planétés, znamená vlastně „tulák“. Pro mnoho z nás obíhá kolem Slunce planet devět. Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun a Pluto. Ovšem od roku 2006, od valného shromáždění

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Za súmraku

Vrch Ostrá 1247mnm. Počas astronomického súmraku ešte posledné slnečné svetlo osvetľovalo horizont. Na fotke je vidieť Mesiac, Mars, Venušu a Mliečnu cestu.

Další informace »