Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Večerní dubnovou oblohu zdobí dvě planety

Večerní dubnovou oblohu zdobí dvě planety

Večerní planety v roce 2005. Autor: Jimmy Westlake
Večerní planety v roce 2005.
Autor: Jimmy Westlake
Na večerní obloze po západu Slunce budeme moci v dubnu obdivovat hned dvě planety Sluneční soustavy. Jakmile Slunce zmizí za obzorem, objeví se na západě za soumraku Merkur. Jeho pozorovací podmínky budou v tomto roce vůbec nejlepší. Druhou planetou je stále více obdivovaný Saturn, kterého najdeme na jihovýchodní části oblohy v souhvězdí Lva.

Merkur
Merkur
Spatřit planetu Merkur je poměrně obtížné. Obíhá totiž velmi blízko u Slunce a tudíž ji lze pozorovat jen v těch okamžicích, kdy se nachází na obloze úhlově nejdál od oslnivého slunečního kotouče, a to buďto východně (je vidět večer po západu Slunce, neboť zapadá až 2 hodiny po Slunci), nebo západně (tehdy vychází na ranní obloze dříve než Slunce). V dubnu navíc rovina ekliptiky (tedy rovina, na které pozorujeme většinu těles Sluneční soustavy) svírá největší úhel s obzorem, takže planetu budeme moci pozorovat na její poměry docela vysoko nad obzorem (na soumrakem již nerušené obloze bude až 16° vysoko).

Merkur je přibližně do 14. dubna pozorovatelný jen obtížně. Po západu Slunce se jeví jako v soumraku nevýrazná, byť poměrně jasná hvězda. Jako planetu ji odhalí až dalekohled, který ukáže jeho fázi podobnou Měsíci po první čtvrti. Ve 20:30 SELČ jej toho dne nalezneme asi 8° nad západním obzorem v souhvězdí Berana. Mimořádnou podívanou pak představí seskupení Merkuru, úzkého měsíčního srpku a Plejád (očima pozorovatelná otevřená hvězdokupa), ke kterému dojde 26. dubna. Pokud bude jasno, vyhledejte toho dne místo s odkrytým západním obzorem a kolem 20:50 SELČ by již neměl být sebemenší problém úkaz pozorovat. Merkur v té době bude mít 0,3 magnitudy a bude tedy v blízkosti Měsíce tím nejjasnějším objektem (od Měsíce bude ležet jakoby dole, a to necelé 2°). K Plejádám se Merkur přiblíží ještě více v dalších dnech a od centra kupy jej bude dělit 30. dubna jen 1,2°. Jeho fáze se bude čím dál více podobat Měsíci krátce po novu (úzký srpek) a v dalekohledech bude úhlově den ode dne větší (neboť se bude přibližovat k Zemi). V záři večerního Slunce se pak ztratí v první dekádě května a znovu jej spatříme až v říjnu na ranní obloze.

Saturn naklání prstence. Autor: Efrain Morales Rivea
Saturn naklání prstence.
Autor: Efrain Morales Rivea
Pozorování Saturnu už není tak dramatické. Planeta leží v souhvězdí Lva a je proto v dubnu pozorovatelná ještě dlouho po západu Slunce. Doporučujeme použít dalekohled, nebo navštívit nejbližší hvězdárnu, která má otevřeno pro veřejnost i po 21. hodině (tehdy už je dostatečná tma), neboť při pozorování už menšími přístroji lze u planety pozorovat mimořádně tenké prstence. Celou scenérii pak ve větších přístrojích doplní rodina nejjasnějších Saturnových měsíců. Planetu bude možné pozorovat na večerní obloze přibližně až do konce července, kdy se ztratí na denním nebi. Více se dozvíte v dohledné době v připravovaném tiskovém prohlášení ČAS.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Hvězdářská ročenka 2009, P. Příhoda a kol, HaP Praha v koedici s AVČR, 2008
[2] Nebe ovládá Saturn
[3] ČAM za březen 2009: Saturn a měsíce




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.



13. vesmírný týden 2024

13. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 3. do 31. 3. 2024. Měsíc bude v úplňku a bude vidět stále později v noci. To umožní lepší pozorování komety 12P/Pons-Brooks. Na večerní obloze doplňuje jasný Jupiter ještě Merkur, který je v pondělí v maximální elongaci. Aktivitu Slunce oživily především dvě pěkné oblasti se skvrnami a hned následovaly i silné erupce. Na Sojuzu letí poprvé dvě ženy najednou. Ke startu se chystá poslední raketa Delta IV Heavy. Před 50 lety získala první detailní snímky Merkuru sonda Mariner 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 12P na soumračném nebi

Když počasí nespolupracuje.

Další informace »