Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Venuše, Plejády, kometa a zvířetníkové světlo

Venuše, Plejády, kometa a zvířetníkové světlo

Polovina dubna nabízí zajímavé astronomické divadlo již po západu Slunce. Jakmile totiž naše mateřská hvězda zapadne, můžeme být svědky oslnivého jasu planety Venuše poblíž hvězdokupy Plejády a za lepších podmínek uvidíme zvířetníkové světlo a dalekohledy Enckeovu kometu.

Dnes večer dojde k zajímavému astronomickému setkání na obloze - planeta Venuše bude procházet necelé 2 stupně jižně od otevřené hvězdokupy M45 - Plejády v souhvězdí Býka. Venuše je v současnosti nejjasnější objekt na večerní obloze a leží ve vzdálenosti asi 107 milionů km od Země. Její průměr je jen o něco menší než ten zemský. Oproti tomu již okem pozorovatelná hvězdokupa je nepoměrně dále - leží asi 380 světelných let daleko od Země a průměr kupy se odhaduje na 20 světelných let. Někteří lidé ji dokonce nazývají Malým vozem, ovšem tento název patří zcela jinému uskupení hvězd - souhvězdí severního zemského pólu, jehož oficiální název je Malá medvědice (latinsky Ursa minor).

Pro zajímavost - naposledy k pozorovatelnému přiblížení Venuše k Plejádám došlo 3. dubna roku 2004, tedy před více jak 3 lety. Tehdy byla Venuše v Plejádách, dnes je bude pouze míjet (zde si můžete prohlédnout obrázek z roku 2004 a zde je snímek z letošního přiblížení).

Zároveň právě nyní nastávají nejlepší podmínky pro pozorování Enckeovy komety v tomto roce. Jde o kometu s nejmenší známou periodou oběhu kolem Slunce - pouze 3,3 roku (více o kometě zde). Byť má kometa již asi 9,5 magnitudy (objekt pro větší triedry), leží téměř na ekliptice, a to v souhvězdí Berana (zhruba mezi Sluncem a Venuši). Pro astronomy je zajímavá tím, že pravděpodobně právě z ní pochází úštěpek hmoty, který způsobil v roce 1908 škody nad Tunguzkou v Rusku jako "Tunguzký meteorit".Ty, co se vydají hledat kometu do hor, může překvapit i "parazitní" zvířetníkové (nebo též zodiakální) světlo. Jedná se o nazlátlý kužel slabého světla, které je u obzoru největší a s větší výškou nad obzorem slábne (někde nad Plejádami). Zvířetníkové se nejmenuje proto, že by mělo souvislost se zemskou faunou, ale pro svou polohu na obloze - prochází totiž znameními zvěrokruhu. Jde o odražené sluneční světlo o meziplanetární hmotu a od nás jej můžeme pozorovat v obdobích rovnodennosti (na jaře po západu Slunce, na podzim před východem Slunce). Pro Enckeovu kometu je tedy jedinou výhodou to, že Měsíc je právě v tomto období krátce před novem. Kometa však nabídne jednu podívanou, a to od 26. do 30. dubna 2007, kdy proletí v zorném poli korónografu LASCO C3 družice SOHO. Pro spatření zvířetníkového světla i komety je zapotřebí odkrytý a pouličním osvětlením nerušený západní obzor (nejlépe někde v horách).

Mapka pro vyhledání Venuše zde. Více o Enckeově kometě zde. Aktuální snímky z družice SOHO zde.




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.



4. vesmírný týden 2018

4. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 22. 1. do 28. 1. 2018. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je nízko Neptun a poblíž jihu Uran. Nad ránem je vidět Jupiter a Mars. Z objektů noční oblohy doporučíme zimní kulovou hvězdokupu a asterismus ze souhvězdí Žirafy. Zažili jsme starty menších raket z Číny a Japonska a také úspěšný start rakety Atlas V. Čeká nás start evropské rakety Ariane 5 a čínské CZ-2C. Před 50 lety letěla raketa Saturn IB s nepilotovanou lodí Apollo 5. Po nehodě Apolla 1 šlo o první a hned plně úspěšný test nové lodi. Před 100 lety se narodil významný pozorovatel planetek a objevitel komet Antonín Mrkos.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Měsíčná Vršatec

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2017 obdržel snímek „Měsíční Vršatec“, jehož autorem je Václav Hýža Oblast Bílých Karpat, nalézající se nad obcí Vršatské Podhradie nedaleko Ilavy, byla osídlena již v pravěku lidmi lužické a púchovské kultury, tedy docela jistě nejméně 500 let

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Scintilace hvězdy Sírius

Další informace »