Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  VII. expedice SAROS (5): Blízká setkání s Trumpetovou rybou

VII. expedice SAROS (5): Blízká setkání s Trumpetovou rybou

Trumpetová v oceánské modři
Trumpetová v oceánské modři
Den pátý, 7. července 2010 (středa)

Už jste někdy snídali kokos? Já jsem zjistil, že je to moje choroba. Každé ráno se plním zásadně vynikajícími krajíci místního chleba s máslem a jahodovým džemem, k tomu 5-6 kusy kokosových řezů a mlékem nebo pomerančovým džusem navrch. Do toho dennodenně vyhrává z beden v hotelové restauraci u pláže tak nádherná hudba, že mi ani nevadí, že jde často o překopávky starých známých hitů například od Beegees nebo Franka Sinatry.

 

 

Dneska jsme dostali echo, že novozélandští dokumentaristé, co se s Hankou zkontaktovali už před expedicí, s námi budou chtít natočit rozhovor. Nakonec jej Hanka domluvila až na pozdní večer, takže nám celý den zbyl na vlastní program. Rozhodli jsme se opět pro šnorchlování, protože Ron Haně přivezl jako dárek šnorchlovací výbavu a od včerejší zkušenosti v laguně jí to přirostlo k srdci. Samotný Ron byl ze šnorchlování jenom nadšen, čiperný stařík brázdil včerejší lagunu jak třicátník. Toho elánu ve stáří bych se chtěl taky dožít.

Korály kolem Black Rock vyzývají ke šnorchlování. Autor: Petr Horálek
Korály kolem Black Rock vyzývají ke šnorchlování.
Autor: Petr Horálek
Jako lokalitu jsme si tentokráte vybrali korálovou oblast Black Rock pojmenovanou podle obrovského kamenného masivu na břehu asi 2 km na sever od našeho hotelu. Korály jsou tu rozloženy tak, že v jednom pásu člověk může dojít až k silným vlnám oceánu, a to ne hlouběji jak po pas ve vodě, po čistém jemném písku. Zatímco Hana měla šnorchlovací výbavu zajištěnou, já si musel jít půjčit. Bohužel krásné počasí ke stejné činnosti vyburcovalo desítky dalších obyvatelů hotelu, takže na mě zbyly jen šnorchlovací brýle. Co naplat, holt budu sledovat podmořský svět na nádechy.

Perutýn ohnivý. Zdroj: akvarista.cz.
Perutýn ohnivý. Zdroj: akvarista.cz.
Jakmile jsme dorazili k pláži, skvostná modrá barva obdobná té v Murijské laguné okamžitě lákala k průzkumu. Hana zůstala dlouho blíže u břehu a já se vydal holým písčitým dnem o dost dál k oceánu. Ostrému kamení jsem se vyhýbal proto, abych si nepořezal svoje bosé nohy. Dneska si uvědomuji, jaké jsem měl štěstí, protože pokud hrozí nějaké smrtelné nebezpečí způsobené jedovatým zvířetem, pak je to tady na Cookových ostrovech jediný tvor – perutýn ohnivý. Určitě tu rybu znáte, má dlouhé jedovaté ostny na hřbetu i místo břišních ploutví a po těle má bílo-hnědé pruhy. Obvykle je schovaná u dna a zbarvením se poměrně dost dobře maskuje. Jediný vpich a vstřik jedu do nohy vám ale způsobí okamžitý ošklivý otok a v horším případě smrt alergickou reakcí nebo šokem z bolesti. To jsem ovšem v ten den nevěděl a vesele jsem si kráčel vodou, či se v ní vznášel a kochal se dnem.

Trumpetová ryba nad korály
Trumpetová ryba nad korály
A právě při tom kochání se nastala mimořádná chvíle, na kterou myslím dodneška. Jak jsem tak na nádechy koukal kolem korálů na krásné rybky a hvězdice, zahlédl jsem jakousi jehlici světle modrého zabarvení. Pomaloučku jsem se k ní přiblížil, až mi hrklo v srdci – byla to ryba. Ryba o délce více jak půl metru ne nepodobná naší české štice, s velmi dlouhým čumákem a dost legračně zakončenou tlamičkou. Vlnila se v náporu spodních proudů a jak jsem se tak nechal okouzlit, přidala se k ní druhá. A nakonec v povzdálí i třetí. Všechny náramně do blankytně modra s malými flíčky ve spodní části těla, možná byly mírně průhledné. Vznášel jsem se nad nimi sotva půl druhého metru a ony si mě málokdy všimly. Občas popojely a pak se zastavily. V jejich sledování mě vyrušil až raritní nález – na dně ležel šnorchl. Než jsem ho ale vytáhl a vyzkoušel, ryby byly nenávratně pryč...

Později jsem to vyprávěl místním a Ronovi, také Novozélanďanu Joe Faganovi – režisérovi dokumentárního filmu, co s námi natáčel a který v profesním životě vyučuje na Novozélandské univerzitě vědy o životním prostředí. Jen Joe bez váhání na popis ryby odpověděl, že jde o „papouškovou“ rybu, jejíž směšné rty slouží ke sbírání rostlinné a drobné potravy u dna. I na svou velikost je tedy zcela neškodná. Pokud do googlu zadáte „papoušková ryba“ (parrot fish), ukáže vám to ale trochu jiný druh. To, co se tak velebně u dna slané vody pode mnou kroutilo, byla ryba odborně zvaná Aulostomus maculatus, lidově vtipně nazývaná „Trumpetfish“, neboli trumpetová ryba. Hanka bohužel na tuhle rybu štěstí za celou dobu neměla...

  •  

Trumpetová ryba v dáli (zvýrazněna). Autor: Hana Druckmüllerová
Trumpetová ryba v dáli (zvýrazněna).
Autor: Hana Druckmüllerová
Doplnění: Hana nakonec rybu také spatřila (den před odletem 13. července 2010). A nejen to - svým podvodním digitálním fotoaparátem ji nafotila. Kvalita sice není nejlepší, ale rozhodně jde o jeden z nejhezčích fotografických úlovků této expedice...

 

 




Seriál

  1. VII. expedice SAROS (1): Úvod do svědectví z ráje
  2. VII. expedice SAROS (2): Dny prvních příjemných ran
  3. VII. expedice SAROS (3): Přeministrovaná Avarua a kopeček u nemocnice...
  4. VII. expedice SAROS (4): Laguna, šátky a ženy
  5. VII. expedice SAROS (5): Blízká setkání s Trumpetovou rybou
  6. VII. expedice SAROS (6): Vysmátý George, váhové limity a tanečnice
  7. VII. expedice SAROS (7): Raemaru aneb Hledej červený šátek
  8. VII. expedice SAROS (8): Mangaia znamená Mír
  9. VII. expedice SAROS (9): Den, který bych chtěl vymazat z paměti
  10. VII. expedice SAROS (10): Švýcaři a turecký Měsíc
  11. VII. expedice SAROS (11): Cross island a božský hlas
  12. VII. expedice SAROS (12): Bible a věda v obchodě s hudbou
  13. VII. expedice SAROS (13): Cesta domů a Aere Ra!


O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008, jejím vedoucím redaktorem se stal na jaře roku 2009. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.

Štítky: Expedice


39. vesmírný týden 2016

39. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 26. 9. do 2. 10. 2016. Měsíc bude v novu. Venuše, Mars a Saturn najdeme večer stále jen nízko nad obzorem. Neptun a Uran můžeme pozorovat celou noc. Na ranní obloze můžeme před svítáním pozorovat kužel zvířetníkového světla do něhož před východem Slunce stoupá planeta Merkur a bude zde také srpek Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Pradědovy Perseidy 2016

Píše se rok 258, 10. srpen. Na rošt nad horké uhlí je položen správce chrámové pokladny před několika dny popraveného papeže Sixta II a je opékán zaživa. Po chvíli volá: „Z jedné strany jsem již opečený, pokud mě chcete mít dobře udělaného, je čas mě otočit na druhou stranu.“ Toto utrpení podstoupil

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Venuše

Další informace »