Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Víkendovou noc rozzáří největší úplněk roku

Víkendovou noc rozzáří největší úplněk roku

Největší úplněk 19. března 2011. Autor: Klára Koláčná
Největší úplněk 19. března 2011.
Autor: Klára Koláčná
A je to tady opět. Pokud si matně vybavujete víkend někdy v půli března minulého roku, určitě vám v paměti visí i pohled či aspoň myšlenka na nějaký velký Měsíc. Přesněji 19. března 2011 večer nastal největší úplněk od roku 1993. Měsíc byl v době kolem úplňku zrovna nejblíže k Zemi a to jej činilo o třetinu jasnější, než když je nejdále. Úhlově se od nejmenšího možného úplňku jevil asi o 14 procent větší. Podobnou příležitost nám příroda připraví o prvním květnovém víkendu. V neděli 6. května časně ráno nastane největší úplněk letošního roku.

V noci z 5. na 6. května bude Měsíc nad českým obzorem v souhvězdí Vah ve společnosti nedaleké planety Saturn a hvězdy Spica postupně spět do úplňku. Toho dosáhne v 5:35 středoevropského letního času. Pouhé tři minuty předtím bude nejblíže k Zemi v tomto roce - na vzdálenost 356 955 km. Oproti případu z března loňského roku je to téměř o 400 km dále, přesto jde o neobvyklý jev. I když z našeho území Měsíc zapadá jen asi čtvrt hodiny před největším přiblížením k Zemi, bude zejména v noci ze soboty na neděli ideálním lákadlem pod noční oblohu.

Tanec Měsíce kolem Země

Měsíc obíhá kolem Země po eliptické dráze. Za dobu své jedné otočky kolem naší planety se tak k Zemi přiblíží a zase se od ní vzdálí. Rozdíl ve vzdálenosti v přízemí a odzemí sice činí asi 50 tisíc km, ovšem pozemšťanům taková změna přijde jen jako jemná niance, neboť úhlová velikost Měsíce na obloze se změní asi jen o 14 procent. Ve skutečnosti je "měsíční tanec" ještě o něco komplikovanější, neboť do hry vstupují ještě další vlivy, a tak ani při každém přízemí není Měsíc k Zemi nejblíže. V běžně dostupné literatuře či na internetu najdeme údaj, podle něhož je Měsíc v přízemí 356 410 km. To je ale skutečně minimální vzdálenost, běžně je v přízemí Měsíc řádově o stovky kilometrů od Země dál.

Noc pro čtení novin?

Měsíc v úplňku. Foto: T.A. Rector, I.P. Dell'Antonio.
Měsíc v úplňku. Foto: T.A. Rector, I.P. Dell'Antonio.
Je pochopitelné, že o něco větší pozornost u lidí vyvolá až fakt, že Měsíc prochází přízemím v době kolem úplňku. Tehdy si můžeme změny všimnout zejména v dalekohledech - za čistého ovzduší jsou patrny menší detaily než při stejném pohledu na jakýkoliv jiný úplněk. Navíc je úplněk lidem nejmilejší fází, protože je opředen mnoha mýty a hlavně je prostě nejvýraznější. Proto spíš, než většího úplňku, můžeme při takovém "přízemním" Měsíci pocítit o něco větší jas jak oblohy i našeho kosmického souseda samotného. K Zemi od něj přichází až o 30 procent víc světla, než kdyby byl v odzemí. Za dobrých podmínek je tak opravdu světlá noc a lze si při ní číst noviny bez použití lampičky.

Květnový úplněk je ovšem na obloze již poměrně nízko. Podobně jako Slunce v zimě svítí i v poledne jen nevysoko nad baráky či stromy, zatímco v létě nám praží na hlavy, kolísají měsíční úplňky v průběhu roku takříkajíc od deseti k pěti a zpátky. Nejvýše bývá Měsíc v úplňku kolem zimního slunovratu na konci prosince. Tehdy leží až 68° nad obzorem. Naopak nejníže se dostává v letních měsících kolem červnového slunovratu. Proto jsou letní noci tak romantické - jsou krátké, teplé a Měsíc zkrátka nikdy nevystoupí tak vysoko, abychom za ním museli vyklánět hlavu a bolelo nás za krkem. Téměř po celou noc "pluje" nad obzorem jen tak, že nezůstane bez povšimnutí a u nějaké vodní hladiny vykouzlí onen typický snový pohled. A z toho důvodu si ani jas tohoto květnového úplňku neužijeme naplno. Měsíc maximálně vystoupí do výšky přibližně 21° nad obzor, kde už jeho svitu bude překážet sloupec zemské atmosféry mezi ním a našima očima. Noc ovšem bude i tak poměrně světlá, a to i při zataženém počasí.

Ten Měsíc je dneska ale obrovský...

Porovnání úplňkového Měsíce na obzoru a vysoko nad ním. Autor: David Haworth
Porovnání úplňkového Měsíce na obzoru a vysoko nad ním.
Autor: David Haworth
Ačkoliv se Měsíc úhlově skutečně ukáže o něco větší, očima to nepoznáme. Existují sice tisícovky svědectví o opravdu velkém Měsíci na obzoru, ale jde o optický klam. Když se totiž úplněk nachází nízko nad obzorem, lidský mozek jeho velikost automaticky porovnává se vzdálenými předměty na obzoru jako domy či stromy a oproti nim je úplněk opravdu obří. Čím dokonalejší výhled a více předmětů na obzoru, tím se zdá větší. Samozřejmě - Měsíc je opticky zvětšen i vlivem zemské atmosféry, jejíž sloupec je u obzoru nejdelší. Zvětšení se ale pohybuje řádově v procentech.

sestava.jpg Autor: Pavel Duška

Autor: Pavel Duška
Že nevěříte? Existuje úplně jednoduchá pomůcka k přesvědčení. Až bude Měsíc vycházet, či jej najdete nízko nad obzorem, vezměte si do ruky staré noviny a gumičku. Noviny srolujte do ruličky tak, aby průzor, kterým se díváte, zabíral zhruba celý Měsíc. Srolované noviny gumičkou zafixujte a počkejte pár hodin, až Měsíc vystoupí výš. Pak se na něj skrz rouru z novin podívejte znovu.

Obavy z tsunami jsou zbytečné

Velký úplňek 19. března 2011 nad Labem. Autor: Vilém Heblík
Velký úplňek 19. března 2011 nad Labem.
Autor: Vilém Heblík
Samozřejmě se naskýtá otázka, jestli tak blízký Měsíc v úplňku nevzedme svými slapy vysoké vlny a nespláchne některá pobřežní města. Konspirátory a milovníky katastrofických scénářů však musíme zklamat. Vliv na příliv tento vzácný okamžik mít určitě bude, ale hladiny se nezvednou o víc jak cca 15 cm oproti průměru. O trošku výraznější vliv by mělo přiblížení Měsíce v době okolo počátku ledna, kdy je Země rovněž nejblíže ke Slunci. Ostatně to jste si mohli přečíst v článku Pavla Gabzdyla, který zrekapituloval příčiny potopy Titaniku pod vlivem Měsíce.

Výhled do budoucna

Jak již bylo zmíněno, při posledním největším úplňku byl Měsíc k Zemi o téměř 400 km blíž, než bude v neděli. Ovšem co je takových 400 km, že? Vzdušná vzdálenost mezi Karlovými Vary a Frýdkem-Místkem. Faktem ale je, že fajnšmekrům toto nestačí. Pro zajímavost tedy uvádíme, že nejbližší skutečně velké přiblížení úplňku bude 14. listopadu 2016, kdy "vlčí" Měsíc projde jen 356 511 km od Země. Vskutku největší úplněk v tomto století pak nastane 6. prosince 2052 ve vzdálenosti 356 421 km od Země. Na prosincové obloze skutečně rozzáří noční krajinu. Zvlášť bude-li pokrytá bělavým sněhem, na kterém se měsíční svit výrazně odráží.

Meteorický roj jako třešnička

Halleyova kometa v roce 1986
Halleyova kometa v roce 1986
Aby toho nebylo málo, ze soboty na neděli bude rovněž vrcholit jeden z hlavních meteorických rojů roku - Eta-Aquaridy. Meteory vylétají ze souhvězdí Vodnáře, které vychází nad obzor v druhé polovině noci. K ránu jich může za hodinu spadnout asi 8. Bohužel právě fáze úplňku pro pozorování není vhodná, protože na světlé obloze se slabší meteory ztratí. Pokud ale přeci jen spatříte nějakou tu rychlou létavici svištící rovnoběžně nad obzorem nebo vzhůru od jihovýchodního horizontu, pak vězte, že jste svědky zániku prachové částice z chvostu Halleyovy komety. Právě ta je mateřskou kometou roje.

Zašlete nám snímky

Ačkoliv předpověď počasí nevypadá nijak růžově, nějaká díra v oblačnosti zejména v sobotním večeru by nám mohla Měsíc ukázat. Proto neváhejte a největší úplněk roku si vyfoťte. Své snímky nám můžete zaslat přes formulář, při větším množství došlých obrázků vytvoříme fotogalerii. Pokud budete fotit z Pardubic a okolí, nezapomeňte na stále probíhající fotografickou soutěž pro každého s názvem Pardubický Měsíc. Soutěží se o dva astronomické dalekohledy.

Video: Science@NASA o největším květnovém úplňku
(anglicky, s anglickými titulky)

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Květnový super úplněk (Tony Phillips, NASA, anglicky)
[2] Prohlídka Měsíce (Pavel Gabzdyl)
[3] V sobotu nastane výjimečně velký úplněk (o úplňku 19. března 2011, Pavel Gabzdyl)
[4] Sobotní večer ozdobí největší úplněk (o úplňku 19. března 2011, Petr Horálek)

Související:
[1] Fotogalerie: Největší úplněk 19. března 2011 (Petr Horálek)
[2] Největší a nejjasnější úplněk roku 2009 (Petr Horálek)
[3] Dnes večer nastane nejjasnější úplněk roku 2008 (Petr Horálek)
[4] Titanik pod vlivem Měsíce (Pavel Gabzdyl)
[5] Prach z Halleovy komety... (O Eta-Aquaridech 2011, Petr Horálek)
[6] Mezi květnovými svátky spatříme "smetí"... (O Eta-Aquaridech 2008, Petr Horálek)




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008, jejím vedoucím redaktorem se stal na jaře roku 2009. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.



49. vesmírný týden 2016

49. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Planety

Hvězdy bloudivé, oběžnice, planety. Několik pojmenování téhož. Ostatně i řecké πλανήτης, neboli planétés, znamená vlastně „tulák“. Pro mnoho z nás obíhá kolem Slunce planet devět. Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun a Pluto. Ovšem od roku 2006, od valného shromáždění

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Lunární X

Další informace »